Ebenovité: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava
Různé úpravy a doplnění
Řádek 12:
| čeleď popsal = [[Gürke]]
}}
'''Ebenovité''' (''Ebenaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[vřesovcotvaré]] (''Ericales''). Zahrnuje asi 756 druhů ve 3 rodech a je rozšířena v tropech a subtropech celého světa s přesahy do oblastí mírného pásu. Největší rod je [[tomel]].
 
== Charakteristika ==
Ebenovité jsou dvoudomé nebo jednodomé keře a stromy s jednoduchými střídavými a obvykle dvouřadě uspořádanými listy bez palistů. [[čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná, s peřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Na lícové straně listů jsou často nektariové žlázky.
 
Květenství jsou úžlabní, často redukovaná na jediný květ. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné (''Lissocarpa''), pravidelné. [[kalich (botanika)|Kalich]] i [[koruna (botanika)|koruna]] jsou složeny ze 3 až 7 srostlých lístků. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je obvykle 6 až mnoho, obvykle přirůstají ke koruně. [[Semeník]] je svrchní (''Diospyros'') nebo spodní (''Lissocarpa''), srostlý ze 3 až 8 [[plodolist]]ů. V každé komůrce je 1 až 2 vajíčka. Plodem je [[bobule]] nebo [[peckovice]].<ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
Řádek 31 ⟶ 30:
}}</ref>
 
NejčastějiKvěty jsou nejčastěji opylovány hmyzem, semena šíří ptáci a savci.<ref name="judd"/> Název čeledi je odvozen od dřeva [[eben]], získávaného z některých druhů tomelu (''Diospyros''), zejména z ''D. ebonum''.
 
<gallery>
Řádek 42 ⟶ 41:
 
== Rozšíření ==
Čeleď jezahrnuje asi 756 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v tropech a subtropech celého světa, několik opadavých druhů přesahuje do mírného pásu. Největším rodem je [[tomel]] (''Diospyros'', asi 732 druhů).<ref name="judd"/><ref name="pwo"/> V tropické Americe jsou soustředěny především v nížinném deštném lese, několik druhů však roste i na venezuelských [[tepui|stolových horách]] a v [[Andy|Andách]].<ref name="neoflo">{{Citace monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Nantan et al
Řádek 76 ⟶ 75:
Charakteristický je obsah černých barviv na bázi naftochinonů.<ref name="judd"/>
 
== VyužitíZástupci ==
 
* [[tomel]] (''Diospyros'')
 
== Význam ==
Některé druhy jsou pěstovány pro jedlé plody, zvláště [[tomel japonský]] (''Diospyros kaki''), v menší míře i severoamerický [[tomel viržinský]] (''D. virginiana'') a asijský [[tomel obecný]] (''D. lotus''). Jedlé plody mají i další africké, asijské a americké druhy tomelu.<ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
Řádek 90 ⟶ 93:
| jazyk =
}}</ref>
 
Některé africké a asijské druhy poskytují cenné dřevo známé jako eben. Černé dřevo poskytuje např. druh ''Diospyros ebenum'', zatímco ''D. quaesita'' poskytuje dřevo žíhané.<ref name="neoflo"/>
 
V Africe, Malajsii i [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] jsou některé druhy využívány k přípravě jedu pro lov ryb. Ze semen a plodů je získáváno černé barvivo.<ref name="neoflo"/>
 
V České republice je občas pěstován jako okrasná dřevina [[tomel viržinský]] (''D. virginiana''). Je vysazen v [[Dendrologická zahrada v Průhonicích|Dendrologické zahradě]] v Průhonicích i v [[Botanická zahrada hl. m. Prahy|Pražské botanické zahradě]] v Tróji.<ref name="florius">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 111:
 
== Přehled rodů ==
''[[tomel|Diospyros]]'', (včetně ''[[Euclea]]Royena''), ''[[LissocarpaEuclea]]'', ''[[RoyenaLissocarpa]]''<ref name="pwo">{{Citace elektronické monografie
| titul = Plants of the world online
| url = http://powo.science.kew.org/
| datum vydání =
| vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew
| jazyk = en
}}</ref>
 
== Reference ==