Tlakový hrnec: Porovnání verzí

'''Tlakový hrnec''' (též '''Papinův hrnec''', odtud hovorově '''papiňák''') je silnostěnný [[hrnec]] sloužící k&nbsp;[[vaření]] za vyššího [[tlak]]u (280-300280–300 kPa), než je běžný [[atmosférický tlak]]. Vyšším tlakem se dosáhne vyšší [[Teplota|teploty]] vaření (120&nbsp;°C až 130&nbsp;°C, teplota varu vody za [[Atmosférický tlak|normálního tlaku]] je asi 100&nbsp;°C), a&nbsp;tím i&nbsp;rychlejšího uvaření pokrmu. Též chuťové vlastnosti pokrmu mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější. Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi [[Denis Papin|Denisu Papinovi]], jenž jej poprvé sestrojil roku [[1679]]. Nešlo ale o první tlakový hrnec vůbec. Předchůdcem tlakového hrnce měl být [[kerotakis]], tlakový hrnec údajně vynalezený alchymistkou [[Marie Židovka|Marií Židovkou]] (Prorokyní) ve 2.&nbsp;století v severní Africe.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Mary the Jewess and the Origins of Chemistry|url = https://knowledgestore2.fbk.eu/pikes-demo/eswc2016/wes2015.d172.naf.html|vydavatel = knowledgestore2.fbk.eu|datum přístupu = 2016-01-12}}</ref>

Při vaření v&nbsp;tlakovém hrnci dochází k&nbsp;úsporám času a&nbsp;energie. I tužší plátky hovězího masa (z&nbsp;falešné svíčkové, nebo z&nbsp;pera) jsou měkké cca po 20–60 minutách, zatímco při dušení pod poklicí je nutno počítat až s&nbsp;hodinami a maso je třeba předem naložit do oleje nebo loje. Drůbeží kostry ze současných velkochovů se rozvaří za cca 30-6030–60 minut tak, že je možné je beze zbytku pozřít.{{Doplňte zdroj}}

Čas vaření se začíná počítat od dosažení varného tlaku, což se u většiny moderních tlakových hrnců pozná podle objevení se (barevného) ukazatele. Po skončení vaření se obvykle ještě nechává hrnec "dojít"„dojít“ 3-103–10 minut na vypnutém sporáku bez přísunu tepla.