Otcové zakladatelé Spojených států amerických: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Hrdlodus (diskuse | příspěvky)
m Překlepy.
Řádek 3:
'''Otcové zakladatelé Spojených států amerických''' byla skupina [[Filosof|filozofů]], [[politik]]ů a [[spisovatel]]ů, která vedla americkou revoluci proti britské nadvládě v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Většinou se jednalo o potomky [[Kolonista|kolonistů]] usazených v [[Třináct kolonií|třinácti původních britských kolonií]]. Výčet otců zakladatelů není jednotný a například americký historik [[Richard B. Morris]] v roce [[1973]] označil za sedm nejvýznamnějších Otců [[Benjamin Franklin|Benjamina Franklina]], [[George Washington]]a, [[John Adams|Johna Adamse]], [[Thomas Jefferson|Thomase Jeffersona,]] [[John Jay|Johna Jaye]], [[James Madison|Jamese Madisona]] a [[Alexander Hamilton|Alexandra Hamiltona]].
 
Adams, Jefferson a Franklin byli členy pětičlenného výboru [[Kontinentální kongres|Druhého kontinentálního kongresu]], který navrhl a [[28. červen|28. června]] [[1776]] předložil celému kongresu [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických]] ke schválení. Hamilton, Madison a Jay napsali [[Listy federalistů]], tedy 85 článků interpretující americkou ústavu. Jay, Adams a Franklin v roce [[1782]] vyjednávali ve [[Francie|Francii]] mírovou smlouvu s [[Spojené království|Velkou Británií]], která ukončila [[Americká válka za nezávislost|Americkou válku za nezávislost]] a také stanovovala hranici mezi britským a americkým územím v Severní Americe. Washington byl vrchním velitelem [[Kontinentální armáda|Kontinentální armády]] a prezidentem [[Filadelfský ústavní konvent|FiladelskéhoFiladelfského ústavního konventu]].
 
Občas jsou za Otce zakladatele považováni všichni signatáři finální verze Deklarace nezávislosti (celkem 39 lidí) nebo například signatáři [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků Konfederace]].
Řádek 10:
První kontinentální kongres se konal ve [[Filadelfie|Filadelfii]] v roce [[1774]] za účasti 54 [[delegát]]ů ze všech třinácti původních britských kolonií vyjma Georgie. Kongresu se účastnil [[George Washington]], který se tímto vrátil do aktivní služby a stal se velitelem Kontinentální armády. Výsledkem kongresu byl především bojkot britského zboží zahájený v [[Prosinec|prosinci]] [[1774]].
 
Na první kongres navázal Druhý kontinentální kongres, který existoval od [[10. květen|10. května]] [[1775]] do [[1. březen|1. března]] [[1781]]. Delegáti byly většinou titéžtitíž co v případě prvního kongresu, navíc se novým delegátem stal např. [[Benjamin Franklin]] za [[Pensylvánie|PennsylvaniiPensylvánii]]. Kongresovým prezidentem byl zvolen [[John Hancock]]. Největším počinem druhého kongresu bylo vyhlášení [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]], čímž vznikl zcela nový stát – [[Spojené státy americké]].
 
Po tomto kroku tak bylo potřeba vytvořit zcela novou vládu a nahradit [[Parlament Spojeného království|Britský parlament]]. Kongres proto schválil [[Články Konfederace a trvalé unie|Články Konfederace]] (oficiálně [[1. březen|1. března]] [[1781]], ale listina platila již od svého vzniku koncem roku [[1777]]), které definovali právní rámec vlády USA (tedy Kontinentálního kongresu), její diplomatické styky s [[Evropa|Evropou]] a území státu. Touto smlouvou se také kongres oficiálně přejmenoval na Kongres Konfederace (anglicky Congress of the Confederation).