Česká filharmonie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava položek iboxu |
→Historie: doplnění informace o Bychkovovi a přidání fotografie programu prvního koncertu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 50:
== Historie ==
[[Soubor:Czech Filharmonic first concert 1896.jpg|vlevo|náhled|Program prvního koncertu České filharmonie, 4. 1. 1896]]
Historicky první koncert České filharmonie se konal 4. ledna 1896 v [[Praha|pražském]] [[Rudolfinum|Rudolfinu]]. Řídil ho sám [[Antonín Dvořák]]. Prvním šéfdirigentem se stal v roce 1901 Ludvík Čelanský, v letech 1903-1918 orchestr vedl [[Vilém Zemánek]], kterému se podařilo jej stabilizovat i přes značné finanční problémy.
Po vzniku samostatného Československa se v roce 1919 stal šéfdirigentem [[Václav Talich]]. Ten vedl těleso až do roku 1941. Talich uskutečnil téměř 1 000 koncertů a je považován za zakladatele interpretační tradice orchestru.
[[Soubor:Václav Neumann,Česká filharmonie 1982 Kobe,Hyogo,Japan ヴァーツラフ・ノイマン指揮チェコ・フィルハーモニー管弦楽団Img749.jpg|vlevo|náhled|Česká filharmonie vedená [[Václav Neumann|Václavem Neumannem]], 1982, [[Kóbe]]]]V období 1942-1948 stál v čele orchestru [[Rafael Kubelík]], než po [[Únor 1948|Únoru]] emigroval. Dalších dvacet sezón, do emigrace v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy, byla role šéfdirigenta svěřena [[Karel Ančerl|Karlu Ančerlovi]], pod jehož vedením získal orchestr na světové hudební scéně pověst špičkového orchestru. Orientace směřovala na českou klasickou a zejména soudobou hudbu. Ančerl nejen navázal na tradici svých předchůdců, ale obohatil repertoár o díla zahraničních autorů ([[Igor Stravinskij]], [[Richard Strauss]], [[Béla Bartók]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Sergej Prokofjev]]). Léta Ančerlova vedení filharmonie jsou považována za období největšího uměleckého rozkvětu orchestru.{{Fakt/dne|20171013221743|}} Po jeho emigraci převzal dirigentské vedení [[Václav Neumann]], s nímž je spjata dlouhotrvající etapa do roku 1990.
Řádek 60 ⟶ 63:
| titul = Šéfdirigent Bělohlávek prodloužil smlouvu, Českou filharmonii povede do roku 2022
| periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2017-01-01
| datum přístupu = 2017-01-01 | url = http://art.ihned.cz/c1-65572510-ceska-filharmonie-belohlavek-smlouva-prodlouzeni | issn = }}</ref> Bělohlávek však 31. května 2017 zemřel. Jeho nástupcem se stal [[Semjon Byčkov]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Konrád
| jméno = Daniel
| titul = Českou filharmonii povede vrcholný romantik Byčkov, vnímá ji jako most mezi Východem a Západem
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| url = https://art.ihned.cz/klasicka-hudba-a-opera/c1-65915320-semjon-byckov-ceska-filharmonie-sefdirigent-profil
| datum vydání = 2017-10-13
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-09-24
}}</ref>
Renomé orchestru pomohlo zvýšit od počátku jeho existence i hostování mezinárodně uznávaných osobností ([[Edvard Grieg|Grieg]], Ysaye, [[Sergej Rachmaninov|Rachmaninov]], [[Darius Milhaud|Milhaud]], [[Arthur Honegger|Honegger]]). Jedním z nich byl [[Gustav Mahler]], který v Praze s filharmonií řídil roku 1908 světovou premiéru své [[Symfonie č. 7 (Mahler)|''Sedmé symfonie'']]. Orchestr pravidelně spolupracoval se světovými dirigenty, jakými byli [[Otto Klemperer|Klemperer]], [[Erich Kleiber|Kleiber]], [[Paul Klecki|Klecki]], [[Charles Munch|Munch]], [[Leopold Stokowski|Stokowski]], [[Zubin Mehta|Z. Mehta]], B. Haitink, [[Claudio Abbado|C. Abbado]], [[Riccardo Muti|Muti]] a mnoho jiných. Na výstavbě repertoáru se podíleli [[Antonio Pedrotti]], [[Wolfgang Sawallisch]], [[Igor Markewitch]], [[André Cluytens]], [[Gennadij Roždestvenskij]], [[Franz Konwitschny]], [[Lovro von Matačič]], ale i další dirigentské osobnosti.
| |||