Znak Košic: Porovnání verzí

'''[[Znak (heraldika)|Znak]] města [[Košice]]''' pochází z roku [[1369]]. Městu ho udělil král [[Ludvík I. Veliký]] na královském hradě v ''Diósgyőri'' (dnes součást [[Miskolc|Miškovce]]). Znak není nejstarším v Evropě, ale jeho výjimečnost spočívá v tom, že král k němu vydal erbovní listinu - [[armáles|Armales]], která je prvním takovým dokladem uděleným [[Právnická osoba|právnické osobě]] v [[Evropa|Evropě]], a tedy na světě vůbec. Do té doby se udělovaly znaky pouze [[Fyzická osoba|fyzickým osobám]] a jeho udělení Košicím svědčí o důležitosti tohoto města v rámci [[Uhersko|Uherského království]] a kulturní vyspělosti v rámci středověké Evropy. Dalším unikátem košického znaku je fakt, že město k němu obdrželo až čtyři erbovní listiny (první potvrzující a tři další polepšující), a to vždy od jiného panovníka.

 

První erbovní listina ze [[7. květen|7. května]] [[1369]] znak nezobrazuje, pouze ho popisuje. Štít král odvodil od osobního [[Anjouovci|anjouovského]] erbu. Modrá hlava je poseta třemi anjouovskými liliemi. Pod ní je štítové pole, ve kterém se střídají červeno-stříbrné pruhy. Listina nebyla vydána ve formě [[Privilegium|privilegia]], pouze ve formě [[patent]]u. Města do roku [[1405]] ještě nebyla privilegovaným stavem. Chybějícími částmi znaku byly typické atributy šlechtických erbů - přilba, klenot a přikrývadla. Ty město nahradilo andělem. Nedořešenost právní stránky podoby a používání znaku vedla krále k neudělování podobných listin jiným uherským městům.

 

Košická druhá erbovní listina je první privilegiální listinou s první miniaturou uherskému městu vůbec. Vydal ji v roce [[1423]] král [[Zikmund Lucemburský]] v [[Bratislava|Bratislavě]]. Druhou erbovní listinou se [[Privilegium|privilegiálním]] způsobem potvrdilo užívání znaku v podobě, v jaké byl udělen již v roce [[1369]].

 

Třetí erbovní listina byla vydána v roce [[1453]] králem [[Ladislav Pohrobek|Ladislavem Pohrobkem]] opět v [[Bratislava|Bratislavě]]. Přilepšuje znak přidáním zlaté koruny na vrch štítu.

 

Čtvrtá erbovní listina byla vydána v roce [[1502]] králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem II. Jagellonským]] v [[Budín (Budapešť)|Budíně]]. Listina je výsledkem heraldické preciznosti a dokonalosti. V ní byl znak výrazně obohacen a heraldicky dokompletován. Poprvé v Uhersku král polepšil městský znak o přilby, klenot a přikrývadla, které nahradily zlatou korunu. Zasáhl i do podoby samotného štítu, kde do levé poloviny štítového pole umístil polovinu [[Polsko|polské]] orlice ze svého osobního znaku. Podle vzoru erbu jeho manželky, francouzské šlechtičny [[Anna z Foix a Candale|Anny de Foix]], vytvořil dolní patku, v níž kosmo sedmkrát zlato-červenou dělenou nit doprovázejí nahoře jedna, dole dvě zlaté lilie.