Wikipedie

Knidos: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m viz.
+přestylizace +infobox +wikilinky
značka: možné problémové formulace
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
[[Soubor:Map_of_Caria-es.svg|náhled|200x200pixelů|Mapa starověké Kárie. Cnido je v jižní oblasti regionu.]]
| status = zaniklé město
'''Knidos''' ([[Řečtina|řecky]] Κνίδος, [[Latina|latinsky]] Cnidus) bylo řecké antické přístavní město ve starověké [[Kárie|Kárii]] a součástí [[Dóriský Hexapolis|Dóriského Hexapolis]] („Dorian Hexapolis"), v jihozápadní [[Malá Asie|Malé Asii]], dnešním [[Turecko|Turecku]].▼
| stát = Turecko
| popisek = Oba přístavy Knidu
}}
▲'''Knidos''' ([[Řečtina|řecky]] Κνίδος, [[Latina|latinsky]] Cnidus) bylo řecké antické přístavní město ve starověké [[Kárie|Kárii]] a součástí [[DóriskýDórské Hexapolisšestiměstí|DóriskéhoDórského Hexapolisšestiměstí]] („Dorian Hexapolis"), v  jihozápadní [[Malá Asie|Malé Asii]], dnešním [[Turecko|Turecku]].
 
== Poloha ==
NacházeloMěsto Knidos se rozkládalo na jihozápadní špičce jihozápadního tureckého [[Poloostrov Datça|poloostrova Datça]] (zřídka nazývanýněkdy také poloostrovnazývaného Reşadiye). který tvoří jižní stranu Gökova zálivu Gökova. ByloJeho vzdálenépozůstatky se nachází asi 35 km od města [[Datça|Datçy]] v [[MuğlaMugla (provincie)|provincii MuğlaMugla]], naproti řeckému ostrovu [[Kós]]. Zda byloleželo na špici poloostrova už od jehosvého založení nebo tam bylo v pozdně klasické době přemístěno ze středu poloostrova od dnešní Datçy, jeaž spornév&nbsp;pozdně (vizklasické [[Hansgeorgdobě, je sporné.<ref>Bankel|Bankel]], Blümel a Demand versus Bean-Cook a [[Dietrich Berges|Berges]]).</ref>
[[Soubor:Knidos_Karte.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Knidos, snímek ze satelitu]]▼
 
== Historie ==
ZmínkaZmínky o &nbsp;[[Otrokářství|otrokyních]] z &nbsp;Knidu se nacházejí již na tabulkách ze začátku 12. &nbsp;století předpř.&nbsp;n.&nbsp;l. [[Kristus|Kristem]] je již v dokumentechpsaných [[Lineární písmo B|lineárníholineárním písmapísmem B]], odkteré mykénskýchbyly nalezeny v&nbsp;[[Pylos (mytologieměsto)|PylosůPylu]].<ref>Stefan Hiller: ''Die frühgriechischen Texte aus mykenischer Zeit.'' Darmstadt 1976, S. 106; 109 ff.; Tassilo Schmitt: ''Vom Ende des Erfolgs. Überlegungen zum Untergang der mykenischen Palastzivilisation.'' Ve: Gustav Adolf Lehmann, Dorit Engster, Alexander Nuss (Vyd.): ''Von der bronzezeitlichen Geschichte zur modernen Antikenrezeption'', Syngramma Sv. 1, Universitätsverlag Göttingen 2012, S. 120.</ref> VýkopávkamiArcheologické bylyvykopávky odhalily odhalenystopy [[Mínojská civilizace|minojské]] i &nbsp;mladší [[Mykénská civilizace|mykénské]] nálezy.civilizace, Dosuddosud však není jasné, zda se na místělokalitě bylonacházelo minojské nebo mykénské osídlení. Město bylo založeno [[Dórové|Dóry]] a bylostalo se členem [[Dórské šestiměstí|svazku dórských měst Hexapolis]]. Kolem roku 580 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. se účastnilo sicilské kolonizace a také se podílelo na vzniku řecké svatyně [[Hellenion]] v &nbsp;egyptském městě [[Naukratis]]. Kolem roku 550 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. město postavilonechalo postavit [[Klenotnice (antika)|klenotnici]] v &nbsp;[[Delfy|Delfách]]. Roku 540 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. je dobyl [[Perská říše|perský]] vojevůdce [[Harpagos (Persie)|Harpagos]]. Pod perskou nadvládou zůstalo až do řeckého vítězství v &nbsp;bitvách u &nbsp;[[Bitva u Mykalé|mysu Mykalé]] rokuv&nbsp;roce 479 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. a na &nbsp;u&nbsp;[[Bitva nau EurymedonuEurymédóntu|EurymedonuEurymédóntu]] roku 465 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref>Walter Hotz: ''Die Mittelmeerküsten Anatoliens''. Wissenschaftliche Buchgesellschaft Darmstadt 1989 {{ISBN|3-534-03073-7}} S.&nbsp;134</ref> V &nbsp;roce 477&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. předse Kristem bylostalo členem [[Athénský námořní spolek|Athénskéhoathénského námořního spolku]], roku 412 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. připadlo ke [[Sparta|Spartě]], poté následovala opět perská nadvláda. Kolem rokuV&nbsp;roce 394 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. porazil athénský vojevůdce v&nbsp;perských službách [[KononKonón (strategstratég)|KononKonón]] jako perský admirál v&nbsp;námořní [[Námořní bitvaBitva u KnidosuKnidu|námořní bitvě u KnidosuKnidu]] spartskou flotilu. Ve 3. &nbsp;století předpř.&nbsp;n.&nbsp;l. Kristemměsto patřilo [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovcům]], roku 190&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. předse Kristem bylodostalo pod vlivemvliv [[Rhodos|Rhodu]]u, a&nbsp;od roku 167 před Kristem&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l. bylo svobodné.▼
[[Soubor:Knidos-Häfen.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Oba přístavy antického města Knidos]]
▲Zmínka o [[Otrokářství|otrokyních]] z Knidu na začátku 12. století před [[Kristus|Kristem]] je již v dokumentech [[Lineární písmo B|lineárního písma B]] od mykénských [[Pylos (mytologie)|Pylosů]].<ref>Stefan Hiller: ''Die frühgriechischen Texte aus mykenischer Zeit.'' Darmstadt 1976, S. 106; 109 ff.; Tassilo Schmitt: ''Vom Ende des Erfolgs. Überlegungen zum Untergang der mykenischen Palastzivilisation.'' Ve: Gustav Adolf Lehmann, Dorit Engster, Alexander Nuss (Vyd.): ''Von der bronzezeitlichen Geschichte zur modernen Antikenrezeption'', Syngramma Sv. 1, Universitätsverlag Göttingen 2012, S. 120.</ref> Výkopávkami byly odhaleny [[Mínojská civilizace|minojské]] i mladší [[Mykénská civilizace|mykénské]] nálezy. Dosud však není jasné, zda na místě bylo minojské nebo mykénské osídlení. Město bylo založeno [[Dórové|Dóry]] a bylo členem svazku dórských měst Hexapolis. Kolem roku 580 před Kristem se účastnilo sicilské kolonizace a také se podílelo na vzniku řecké svatyně [[Hellenion]] v egyptském městě [[Naukratis]]. Kolem roku 550 před Kristem město postavilo [[Klenotnice (antika)|klenotnici]] v [[Delfy|Delfách]]. Roku 540 před Kristem je dobyl [[Perská říše|perský]] vojevůdce [[Harpagos (Persie)|Harpagos]]. Pod perskou nadvládou zůstalo až do řeckého vítězství v bitvách u [[Bitva u Mykalé|Mykalé]] roku 479 před Kristem a na [[Bitva na Eurymedonu|Eurymedonu]] roku 465 před Kristem.<ref>Walter Hotz: ''Die Mittelmeerküsten Anatoliens''. Wissenschaftliche Buchgesellschaft Darmstadt 1989 {{ISBN|3-534-03073-7}} S.&nbsp;134</ref> V roce 477 před Kristem bylo členem [[Athénský námořní spolek|Athénského námořního spolku]], roku 412 před Kristem připadlo ke [[Sparta|Spartě]], poté následovala opět perská nadvláda. Kolem roku 394 před Kristem porazil athénský vojevůdce [[Konon (strateg)|Konon]] jako perský admirál v [[Námořní bitva u Knidosu|námořní bitvě u Knidosu]] spartskou flotilu. Ve 3. století před Kristem patřilo [[Ptolemaiovci|Ptolemaiovcům]], roku 190 před Kristem bylo pod vlivem [[Rhodos]]u, od roku 167 před Kristem bylo svobodné.
 
V &nbsp;římské říši patřil Knidos patřil do [[Asie (provincie)|provincie Asie]]. V &nbsp;letech 263-467 po Kristu263–467 bylo město opakovaně zasaženo silným zemětřesením. V &nbsp;[[Pozdní antika|pozdní antice]] bylozde vzniklo [[biskupství]]m a je&nbsp;dodnes stále římskokatolickýmexistuje jako římskokatolické [[Titulární biskupdiecéze|titulárnímtitulární biskupstvímbiskupství]] Cnidus. V &nbsp;polovině 7. &nbsp;století bylo město zničenozničila arabskouarabská flotilouflotila.
 
== VykopávkyArcheologie ==
[[Soubor:Knidos_lionKnidos_Karte.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Lev z Knidosu v BritskémKnidos, muzeusnímek vze Londýněsatelitu]]
▲[[Soubor:Knidos_KarteKnidos_lion.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|Knidos,Lev z Knidu v Britském snímekmuzeu zev satelituLondýně]]
První západníznalosti znalosto&nbsp;městské místatopografii přinesla svouv&nbsp;roce [[Mise|misí]]1812 britskávýprava společnostbritské společnosti [[Society of Dilettanti]] v roce 1812 a vykopávkami&nbsp;vykopávky, které provedlv&nbsp;letech 1857–1858 vedl [[Charles Thomas Newton]] v letech 1857–1858.<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Chisholm, Hugh, (22 Feb. 1866–29 Sept. 1924), Editor of the Encyclopædia Britannica (10th, 11th and 12th editions)
| url = http://dx.doi.org/10.1093/ww/9780199540884.013.u194658
| vydavatel = Oxford University Press
}}</ref> Byly identifikovány [[agora]], divadlo, [[odeon]], chrám [[Dionýsos|DionýsaDionýsův]] chrám, chrám [[Múzy|Múz]], chrám [[Afrodita|Afrodity]] a &nbsp;velké množství menších budov. CelkovýPodařilo plán města bylse velmi dobře vypracován.vypracovat Nejslavnějšícelkový sochaplán odměsta.
Sochař [[Praxiteles|PraxitelaPraxitelova]], pro Knidos vytvořil svou nejslavnější sochu [[Afrodita z KnidosuKnidu|AfroditaAfrodity]], byla vytvořena pro Knidos. Byla sice zničena, ale existují pozdější kopie, z &nbsp;nichž nejvěrnější jsouse nachází ve [[Vatikánská muzea|Vatikánských muzeích]].<ref name=":0" /> Ve V&nbsp;chrámu objevil Newton také sochu sedící řecké bohyně [[Démétér]] z Knidosu&nbsp;Knidu, která je nyní vvystavena v&nbsp;[[Britské muzeum|Britském muzeu]]. Asi tři kilometry jihovýchodně od města nalezl trosky nádherné hrobky a &nbsp;kolosální sochu lva, vytesanou z &nbsp;jednoho bloku [[Pentelský mramor|pentelského mramoru]], deset3&nbsp;metry [[Stopa (jednotka délky)|stop]] na délkudlouhého a&nbsp;1,8&nbsp;metru šest na výškuvysokého, která měla připomínat velké námořní vítězství v &nbsp;bitvě u Knidosu&nbsp;Knidu, ve které [[Konon (stratég)|Conon]]Konón porazil [[Lakedaimón|Lacedaimón]] v roce 394 př.nl n. l. Sparťany.<ref name=":0" /> KnidoskýLev levz&nbsp;Knidu je nyní vystaven v &nbsp;Britském muzeu, ve [[QueenVelká Elizabethdvorana IIkrálovny Great CourtAlžběty|Velké dvoraně]] královny Alžběty II .
 
=== Zajímavosti ===
Město bylo známévyhlášené svou lékařskou fakultou <ref>August Predöhl: ''„Peripleumonie“ in den Schriften der knidischen Ärzteschule.'' Ve: Hans-Heinz Eulner u.&nbsp;a. (Vyd.): ''Medizingeschichte in unserer Zeit. Festgabe für Edith Heischkel-Artelt und Walter Artelt zum 65. Geburtstag.'' Enke, Stuttgart 1971, {{ISBN|3-432-01698-0}}, S. 31–35.</ref><ref>H. Grensemann: ''Knidische Medizin.'' Svazek I, Berlin 1975.</ref> (její zástupci byli známí a &nbsp;vyhledávaní již v &nbsp;klasické době<ref>Vincenzo Di Benedetto: Cos e Cnido, ve: Hippocratica - Actes du Colloque hippocratique de Paris 4-9. září 1978, vyd. v. M. D. Grmek, Paříž 1980, 97-111, dále Antoine Thivel: ''Cnide'' et Cos ?  : Esej o lékařských doktrínách v Hippokratově sbírce Antoina Thivela, Paříž 1981 (passim), {{ISBN|22-51-62021-4}}; viz. k tomu také recenze od Otta Wenskus [http://www.jstor.org/discover/10.2307/27688435?uid=3737864&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21104394691947 (auftaké v JSTOR)].</ref>) a &nbsp;také chrámem bohyně [[Afrodita|Afrodity]] s &nbsp;její sochou od [[Praxiteles|Praxitela]] (Afrodita z Knidu „Aphrodite von Knidos"). UNedaleko města nebo ve městě se nacházel chrám [[Dórové|DórůApollón]],ův chrám v&nbsp;[[Triopion|Triopiu]].
 
=== Biblická zmínka ===
Místo Knidos je také zmíněnézmíněno v &nbsp;[[Bible|Bibli]]. Ve [[Skutky apoštolů|Skutcích apoštolů]] 27.7píše [[evangelista]] [[Svatý Lukáš|Lukáš]] píše o&nbsp;čtvrté misijní cestě [[Pavel z Tarsu|PavlověPavla z Tarsu]]: čtvrté{{Citát misijnív cestě: ''řádku|Mnoho dní jsme pluli pomalu a &nbsp;stěží jsme doplulise dostali do míst naproti Knidu. PakProtože násnám vítr přinutilbránil, změnitpluli směr''jsme kolem Salmóny<ref>Současný mys Sideros při nejvýchodnějším konci ostrova [[Kréta]]</ref> chráněni Krétou.|[[Český ekumenický překlad|ČEP]], [[Skutky apoštolů]] 27,7}}
 
=== Ražba mincí ===
Knidos razil velmi brzo vlastní mince. Nejpozději od druhé poloviny 6. století před Kristem existovaly, jeho [[Obolos|oboly]] a sříbrné [[Řecká drachma|drachmy]] zejsou [[Stříbrodoloženy (minerál)|stříbra]]nejpozději od druhé poloviny 6.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. Obvykle mají na jedné straně lví hlavu a &nbsp;na druhé hlavu Afrodity. Tyto rané mince ještě nebyly popsány.<ref>Szaivert/Sear, ''Griechischer Münzkatalog'', svazek 2, Mnichov 1983, strany 169 až 171</ref>
 
== Slavní občané ==
Řádek 36 ⟶ 40:
== Reference ==
{{Překlad|de|Knidos|186574851|en|Knidos|894617665}}
<br />
<references />
 
Řádek 55 ⟶ 58:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Knidos}}
* [http://www.mymaze.de/knidos.htm KnidoskýKnidský [[labyrint]], ''(německy'')
* [http://snible.org/coins/hn/caria.html#Cnidus Mince z KnidosuKnidu], ''(anglicky'')
 
{{Souřadnice|36.6858333|27.375|typ=city|region=TR|měřítko=10000|zobrazení=top}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Starověká řecká sídla]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Turecku]]
[[Kategorie:Zaniklá města]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Knidos“