Kirchstetten (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
narovnání odkazu
 
Řádek 5:
Mohutná hlavní budova pochází ze [[16. století]] a měla původně čtyři křídla obklopená [[vodní příkop|vodním příkopem]] a opevněná [[hradba]]mi. V roce [[1723]] nabyl zámek osobní lékař [[císař]]e [[Karel VI.|Karla VI.]] (1685–1740), „Matthias von Suttner“. Nechal zámek [[baroko|barokně]] přestavět podle plánů, které vypracoval [[Josef Emanuel Fischer z Erlachu]] (1693–1742). Stavba byla v půdorysném tvaru "U", otevřená na [[východ]]ní stranu do rozsáhlého [[zámecký park|parku]].
 
Vrcholem zámku je slavnostní "Maulbertschův sál", nazvaný podle tvůrce nástropních [[freska|fresek]] [[Franz Anton Maulbertsch]]e (1724–1796), dílo z let [[1750]]–[[1752]] je vrcholným dílem jeho mládí a triumfem ve tvůrčí tvorbě. V průčelí sálu jsou velkoformátové [[portrét]]y rodiny Suttnerů od [[rokoko]]vého malíře [[FranzFrantišek AntonAntonín Palko|Franze Antona Palko]] (1717–1766).
 
Počátkem [[20. století]] navštívila zámek Kirchstetten příbuzná [[baron]]ka [[Bertha von Suttner]] (1843–1914). Po roce [[1945]] rodina Suttnerů opustila zámek a budovy zůstaly neobydleny a nijak využity. K průlomu došlo v roce [[1975]], kdy byl zámek vykraden, zejména sbírka zbraní, část vnitřního zařízení, jakož i oltářní obraz v zámecké kaple od kremžského malíře Schmidta.