Jan Maxmilián Dobrzenský: Porovnání verzí

| obrázek = Staicele gerb.png

| popisek = PůvoddníPůvodní erb rodu

| datum narození = {{Datum narození|1911|06|19}}

| místo narození = [[Chotěboř]] <br> {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}

| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1996|02|07|1911|06|19}}

| místo úmrtí = [[Havlíčkův Brod]] <br> {{Vlajka a název|Česko}}

| choť = Leopoldina Lobkowiczová (*&nbsp;1926)

| děti = 1. [[Jan Josef IV. Dobřenský]] (*&nbsp;1946) <br> 2. Zdislava (*&nbsp;1947) <br> 3. Helena (*&nbsp;1948) <br> 4. Markéta (*&nbsp;1952) <br> 5. [[Karel Kunata Dobrzenský|Karel Kunata]] (1955–1980)

| rodiče = [[Jan Dobřenský mladší|Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenic]] (1870–1947) <br> Rosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1879–1967)

| příbuzní =

'''Jan Maxmilián Dobřenský z Dobřenic''', ''Jan Nepomuk Dobrzenský z Dobrzenic''; ([[19. června]] [[1911]] [[Chotěboř]]<ref name="MatrN">SOA Zámrsk, Matrika narozených v ChotěbořChotěboři (1891-1913) , sign. 5979, ukn 3511, str. 511. [[commonsc:File: Jan Maxmilián Dobřenský z Dobřeni, matrika N.jpg|Dostupné online.]]</ref> – [[7. únor]]a [[1996]] [[Havlíčkův Brod]])<ref name="almanach">{{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | příjmení2 = Mašek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mensdorff-Pouilly | jméno3 = Hugo | odkaz na autora3 = Hugo Mensdorff-Pouilly | příjmení4 = Pokorný | jméno4 = Pavel R. | odkaz na autora4 = Pavel R. Pokorný | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | strany = 115 | isbn = 978-80-85955-43-9}}</ref> byl [[Česko|český]] šlechtic z rodu [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenských z Dobřenic]].

Pocházel ze staré české rodiny [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenských z Dobřenic]], která v roce 1744 získala titul [[Svobodný pán|svobodných pánů]] ([[baron]]ů) a v roce 1906 byla povýšena do [[hrabě]]cího stavu. Narodil se v roce 1911 jako syn [[Císařský komorník|c. k.císařsko-královského komořího]] a poslance [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] [[Jan Dobřenský mladší|Jana Josefa Dobrzenského z Dobrzenic]] (29. 4. 1870 [[Chotěboř]] – 13. 4. 1947 Chotěboř) a jeho manželky Rosy z Trauttmansdorff-Weinsbergu (17. 5. 1879 [[Gleichenberg]] – 2. 9. 1967 Gleichenberg).<ref name="almanach"/>

V roce [[1951]] odcestovali do [[Kanada|Kanady]]. Zde pracoval jako zemědělský dělník, prodavač travních semen a zemědělských strojů. Při cestování po Kanadě sesbíral ve spolupráci s farářem z [[Chotěboř]]e a panem Medunou podklady o rodu Dobřenských. Další podklady o rodu získal od [[Národní archiv|Státního ústředního archivu]]. V roce 1980 mu vyšlo první, [[Samizdat|samizdatové]] vydání jeho rodopisné knihy ''Z Dobřenic je cesta dlouhá''. Po absolvování počítačového kurzu pracoval jako programátor. V průběhu let koupili s manželkou farmu severně od Toronta., Zdekde žili asi 10 let. Jan Maxmilián zde pracoval v lese a prodával dřevo. V roce 1980 tragicky zahynul nejmladší syn JanKarel Kunata. Po roce 1989 se Dobřenští vrátili zpět do Čech., Popo návratu bydleli v podnájmu a po schválení restitučního zákona si zařídili z bývalé kuchyně byt. V roce 1992 jim byl [[Chotěboř (zámek)|zámek v Chotěboři]] i s přilehlými pozemky navrácen.