Jan Maxmilián Dobrzenský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
opravy, doplnění +lit
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| obrázek = Staicele gerb.png
| popisek = PůvoddníPůvodní erb rodu
| datum narození = {{Datum narození|1911|06|19}}
| místo narození = [[Chotěboř]] <br> {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1996|02|07|1911|06|19}}
| místo úmrtí = [[Havlíčkův Brod]] <br> {{Vlajka a název|Česko}}
| choť = Leopoldina Lobkowiczová (*&nbsp;1926)
| děti = 1. [[Jan Josef IV. Dobřenský]] (*&nbsp;1946) <br> 2. Zdislava (*&nbsp;1947) <br> 3. Helena (*&nbsp;1948) <br> 4. Markéta (*&nbsp;1952) <br> 5. [[Karel Kunata Dobrzenský|Karel Kunata]] (1955–1980)
| rodiče = [[Jan Dobřenský mladší|Jan Josef III. Dobrzenský z Dobrzenic]] (1870–1947) <br> Rosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1879–1967)
| příbuzní =
}}
'''Jan Maxmilián Dobřenský z Dobřenic''', ''Jan Nepomuk Dobrzenský z Dobrzenic''; ([[19. června]] [[1911]] [[Chotěboř]]<ref name="MatrN">SOA Zámrsk, Matrika narozených v ChotěbořChotěboři (1891-1913) , sign. 5979, ukn 3511, str. 511. [[commonsc:File: Jan Maxmilián Dobřenský z Dobřeni, matrika N.jpg|Dostupné online.]]</ref> – [[7. únor]]a [[1996]] [[Havlíčkův Brod]])<ref name="almanach">{{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | příjmení2 = Mašek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mensdorff-Pouilly | jméno3 = Hugo | odkaz na autora3 = Hugo Mensdorff-Pouilly | příjmení4 = Pokorný | jméno4 = Pavel R. | odkaz na autora4 = Pavel R. Pokorný | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | strany = 115 | isbn = 978-80-85955-43-9}}</ref> byl [[Česko|český]] šlechtic z rodu [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenských z Dobřenic]].
 
== Původ a život ==
Pocházel ze staré české rodiny [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenských z Dobřenic]], která v roce 1744 získala titul [[Svobodný pán|svobodných pánů]] ([[baron]]ů) a v roce 1906 byla povýšena do [[hrabě]]cího stavu. Narodil se v roce 1911 jako syn [[Císařský komorník|c. k.císařsko-královského komořího]] a poslance [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] [[Jan Dobřenský mladší|Jana Josefa Dobrzenského z Dobrzenic]] (29. 4. 1870 [[Chotěboř]] – 13. 4. 1947 Chotěboř) a jeho manželky Rosy z Trauttmansdorff-Weinsbergu (17. 5. 1879 [[Gleichenberg]] – 2. 9. 1967 Gleichenberg).<ref name="almanach"/>
 
V září [[1939]] podepsal [[Deklarace zástupců české šlechty na obranu československého státu a národa|Národnostní prohlášení české šlechty]].
Řádek 20:
V roce [[1947]] převzal po smrti otce správu majetku. O rok později mu byl majetek zabaven. Po zabavení majetku se s rodinou pokusil opustit republiku letadlem na lince z Ostravy do Prahy. Tento pokus se nezdařil. Další pokus uskutečnili v červenci při všesokolském sletu, kdy se přes Prahu přesunuli na Šumavu. Zde je převezli dva dřevorubci autem asi 2 km k hranicím s Německem. Po přechodu hranic se hlásili v [[Řezno|Řezně]] v Goethe Schule. Po několika týdnech se přesunuli do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] a zde získali doklady pro další cestu. Po obdržení dokladů odcestovali do Francie. Zde bydleli 3 roky a v této době pracoval Jan Dobřenský v chemické laboratoři cukrovaru, pak ve sklárně a později jako míchač barev v továrně na nátěrové hmoty.
 
V roce [[1951]] odcestovali do [[Kanada|Kanady]]. Zde pracoval jako zemědělský dělník, prodavač travních semen a zemědělských strojů. Při cestování po Kanadě sesbíral ve spolupráci s farářem z [[Chotěboř]]e a panem Medunou podklady o rodu Dobřenských. Další podklady o rodu získal od [[Národní archiv|Státního ústředního archivu]]. V roce 1980 mu vyšlo první, [[Samizdat|samizdatové]] vydání jeho rodopisné knihy ''Z Dobřenic je cesta dlouhá''. Po absolvování počítačového kurzu pracoval jako programátor. V průběhu let koupili s manželkou farmu severně od Toronta., Zdekde žili asi 10 let. Jan Maxmilián zde pracoval v lese a prodával dřevo. V roce 1980 tragicky zahynul nejmladší syn JanKarel Kunata. Po roce 1989 se Dobřenští vrátili zpět do Čech., Popo návratu bydleli v podnájmu a po schválení restitučního zákona si zařídili z bývalé kuchyně byt. V roce 1992 jim byl [[Chotěboř (zámek)|zámek v Chotěboři]] i s přilehlými pozemky navrácen.
 
== Rodina ==
Řádek 30:
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Dobrzenský
| jméno = Jan Maxmilián
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Z Dobřenic je cesta dlouhá
| vydání = 3
| vydavatel = Hejkal
| místo = Havlíčkův Brod
| rok vydání = 1996
| počet stran = 61
| strany =
| isbn = 80-901646-8-4
}}
* [[Vladimír Votýpka|VOTÝPKA, Vladimír]]: ''Návraty české šlechty'', nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, {{ISBN|80-7185-506-5}}, stran 432, 2. vydání, kap. 17