Teorie inteligentního designu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vytvoření chybějícího hesla do soustavy existujících hesel
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
 
m doplnění ilustrací a oprava citace
Řádek 1:
Teorie inteligentního designu (a architektury) se zabývá komplexní analýzou produktů v rámci tzv. řady šesti „e“ – estetikou, ergonomií, ekologií, ekonomikou, efektivností a etikou.<ref /><ref>{{Citace Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v [[Institut inteligentního designu|dobře kooperujícím realizačním týmu.]]monografie
| příjmení = Fassati, Tomáš, 1952-
| titul = Inteligentní je víc než chytrý : poznáváme inteligentní design a architekturu
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1056248284
| vydání = 1. vydání
| místo = V Praze
| počet stran = 307 stran
| isbn = 978-80-01-06430-6
| isbn2 = 80-01-06430-1
| oclc = 1056248284
}}</ref> Je postavena na předpokladu, že k optimálnímu vyvážení uvedených kvalit je možné dospět maximálním využitím všech devíti typů lidské inteligence (logické, jazykové, prostorové, zvukově-hudební, kinestetické, intrapersonální, interpersonální, ekosystémové a existenciální) v [[Institut inteligentního designu|dobře kooperujícím realizačním týmu.]]
[[Soubor:Inteigence-hierarchie.jpg|náhled|Někteří psychologové říkají jednotlivým hierarchiím „inteligenční módy“ a vysvětlují, že k optimálnímu užití práce nižších módů je jejich podřízení vyšším módům. Nejpřesvědčivější je příklad podřízení veškerého jednání existenciální/hodnotové inteligenci. ]]
 
== Podmínky vzniku inteligentního designu ==
[[Soubor:Design a inteligence.jpg|náhled|Příklady inteligenčních kompetencí pro zajištění jednotlivých kvalit produktu.]]
Shrňme stručně, co by při vyvážených kvalitách jednotlivých typů inteligence tvůrčího týmu (vyvážené kvality jedince nejsou příliš reálné) měly jeho produkty – '''inteligentní design''' nebo '''architektura''' splňovat. V případě obsluhy i vnímání funkcí by měla být dodržena logika včetně prostorové. Při zapojení jazykové komunikace by mělo být dosaženo bohatého a výstižného řešení, ale tak, aby bylo v případě potřeby sdílné i pro uživatele s nižší jazykovou inteligencí. Pohybové užití by mělo vycházet z bohatého spektra kinetiky lidského těla, ale současně umožňovat přijatelnou interakci i méně pohybově nadaným osobám. Také zvukové kvality by měly vycházet z bohatého spektra lidského vnímání a současně být přijatelné pro v tomto směru méně vyvinuté jedince. Ve vyšší kvalitativní rovině by inteligentní produkt měl celkově vycházet z kvalit a potřeb organismu člověka, společnosti i přírody. Tyto předpoklady by měly být dodržovány ve vyvážené potřebě harmonické současnosti i vývoje jedince, komunity i celé planety. Jde o požadavky sice známé, ale často nesnadno realizovatelné bez znalosti úlohy jednotlivých schopností člověka.