Urbanisticko-architektonický vývoj Chotěboře: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
dílčí formální a slohové úpravy
Řádek 16:
| isbn = 978-80-88074-06-9
| jazyk =
}}</ref> a ze své výhodné polohy těžila především od 13. do 18. století. Později přebírápřebral funkci komunikačního uzlu blízký [[Ždírec nad Doubravou]] v souvislosti se slévárenskou výrobou na [[Staré Ransko|Starém Ransku]] a [[Nové Ransko|Novém Ransku]]. Chotěboř jebyla v 19. století správním střediskem a okresní soud zde sídlísídlil až do roku 1960, kdy jebyl chotěbořský okres zrušen. V té době je již Chotěboř byla významným průmyslovým městem regionu. V posledních letech v Chotěboři dominuje výstavba rodinných domů v přilehlých lokalitách, buduje se občanská vybavenost, byl položen základní kámen Domu s pečovatelskou službou, zpracovány byly studie na úpravu několika veřejných prostranství<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Územní studie vybraných veřejných prostranství v Chotěboři a v Krucemburku
| url = https://www.chotebor.cz/uzemni-studie-vybranych-verejnych-prostranstvi-v-chotebori-a-v-krucemburku/ds-1473
Řádek 45:
=== Umístění v krajině ===
[[Soubor:Chotebor-KN7.png|náhled|Katastrální území Chotěboře (17,4 km² bez místních částí) členěné dle druhu pozemku]]
Katastrální území Chotěboře činí 17,4 km² (spolu s místními částmi 54,1 km²).
{| class="wikitable"
|'''Druh pozemku'''
Řádek 76:
=== Poloha v blízkosti obchodní cesty ===
[[Soubor:Chotěboř 117.jpg|náhled|Chotěbořský kostel Sv. Jakuba Většího pohledem od Klášterní ulice]]
Archeologické vykopávky podél řeky Doubravy dosvědčují cestovní ruch oblastí již v době od 2. století před naším letopočtem, nejstarší osídlení je doloženo v 5., a 6. století na vrchu Hradiště (pravděpodobně [[Zličané]]) jižně od přibližně v 10. století založené osady Hranice a severozápadně od [[Libice nad Doubravou]], dle které byla stezka pojmenována.
 
Vzhledem k pomeznímu hvozdu chráněného až do 13. století před kácením je nepravděpodobný vznik Chotěboře dříve než v 12. století, kdy tzv. Libický újezd kolonizovaly církevní řády a pozemková šlechta, v oblasti Českomoravské vysočiny nejvýznamněji [[Lichtenburkové]]. Nejprve vznikla odbočka z Libické stezky přes brod u samoty Rochňovce (nálezy římských starožitností dokládají tábor již v předhistorické době) směrem k Bezlejovu, Chotěboři a dále pravděpodobně k [[Ronovec|hradu Ronovec]]. Později byla Libice nad Doubravou obcházena úplně a Libická stezka zamířila k Chotěboři od brodu pod hradem Sokolovem a později již v místě zvaném Přechod, nedaleko mladší obce [[Bílek (Chotěboř)|Bílek]]. Spolu s nahrazením Libice jako spojnice Žďáru nad Sázavou s Čáslaví rosterostl i význam samotné Chotěboře, první písemná zmínka o městu v listině [[Smil z Lichtenburka|Smila z Lichtenburka]] z roku 1265 přiznávápřiznávala desátého dílu z výnosu zdejší celní stanice cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Urban
| jméno = Jan
Řádek 91:
| strany = 229
| isbn =
}}</ref>
}}</ref> cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou.
 
=== Hornické centrum ===
Řádek 263:
]
}</mapframe>
Převažující traťový tvar [[Plužina|plužin]] v kombinaci s plužinami úsekovými napovídají živelnému vzniku Chotěboře. Stavební vývoj Chotěboře od přelomu 12. a 13. století lze dokumentovat na [[Kostel svatého Jakuba Většího (Chotěboř)|farním kostele sv. Jakuba Většího]] s románskými fragmenty zdiva,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
Řádek 276:
| strany = 24-32
| isbn =
}}</ref>, přestavěném v 14. století v gotickém stylu. Smil z Lichtenburka zřídil v druhé polovině 13. století při tehdejší kapli proboštství pro tři cisterciácké kněze kláštera Žďárského, tento klášteřík byl zničen spolu s kostnicí během husitských válek. Kostel je orientovaný západovýchodním směrem je situován na severní straně poměrně plochého návrší nad hranou svahu sklánějícímsklánějícího se k severovýchodu. Vstup dává tušit umístění předlokační osady jižním směrem od kostela a typologie urbanistických struktur románské vesnice nevylučuje ani rozptýlenou formaci usedlostí při březích potoka Červeného a Kamenného na severní straně od kostela.
 
Chotěboř prošla minimálně dvěma stavebními fázemi. Z archeologického průzkumu v domě č.p. 194 na náměstí T. G. Masaryka vyplývá, že ještě v 15. století bylo město situováno blíže ke kostelu a ohraničeno z jihu právě v linii [[Městský dům čp. 194 (Chotěboř)|domu č.p. 194]]. Předpokládaný půdorys města do 15. století ilustruje mapa vpravo, severní značka zde vyznačuje kostel a jižní místo archeologického průzkumu. Sledování příkopu objeveného pod č.p. 194 dále do současného nám.náměstí T. G. Masaryka by odhalilo přesný tvar předlokační osady.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dům „Zastávka 194“ v Chotěboři a překvapivý nález příkopu
| url = http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=911&blog_date=2019-02-25
Řádek 290:
}}</ref>
 
Přibližně roku 1330 se majitelem Chotěboře stávástal král Jan Lucemburský, který městu udělujeudělil jihlavské právo 2. srpna 1331. Roku 1356 získávázískalo město od Karla IV. právo vybudovat opevnění, které potvrdil v roce 1454 Ladislav Pohrobek.
 
=== Lokace města ===
Řádek 581:
]
}</mapframe>
Zřejmě nejpozději v druhé polovině 15. století došlo k vytyčení téměř hektarového obdélného náměstí se severojižní komunikací procházející delší, východní hranou. Terén směrem k severu klesá,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chotěboř - Palackého (Riegrova), pohlednice z roku 1915
| url = http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=51547
Řádek 591:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>, a byl z důvodu nesjízdnosti cest postupně srovnáván. Z jihu se město otvíralo do zemědělsky využívané půdy.
 
*
 
Mapa vpravo ilustruje vztah k předlokační osadě a průběh opevnění. Hradby se táhly od Dolní brány (značka sever) za již zbořeným domem čp. 32, v Palackého ulici, přes dvory a zahrady vzhůru přímo ke kostelu, odtud k západu pod někdejším špitálem, prostorem mezi ulicemi Klášterní a Ningerovou, Sladovnickou a Rybní k ulici Lazební, kde bývala mezi domy č.p. 208 a 225 Lazební brána (značka západ), nazývaná též Svinecká. Odtud hradby pokračovaly vpravo ulicí Mezibranskou polokruhem k Horní bráně (značka jih), původně nazývané Německou, podle cesty k Německému Brodu nazývané Německá, která stávala mezi domy č.p. 248 a č.p. 304 v ulici KáleKrále Jana, dále po celé délce nynější ulice Na Valech, rovnoběžně s domy na východní straně náměstí a v Palackého ulici, přes Kozinec, dvory a zahrady přímo k domu č.p. 356 v ulici Dlouhé, kde se mezi tímto domem a č.p. 32 nalézala Dolní brána, nazývaná též Česká. Příkopy mohly se zaplavitimohly zaplavit vodou.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Horák
| jméno = František
Řádek 610:
}}</ref>
 
Severně od Dolní brány se rozkládalo Dolní předměstí se sádkami, soukenickými rámy, lázní aj. Za Horní bránou stávaly dvory patřící měšťanům. Za západní zdí chránila město soustava rybníků, na východní straně bylo opevnění zesíleno valy. Městský obvod ze severu ohraničovala řeka Doubrava a břehy přírodního jezera Egelsee v blízkosti vrchu Hradiště západně od Libice nad Doubravou. Na západě obvod hraničil s vesnicí [[Svinný]], na jihu jej tvořily dvory [[Skořetín]] a [[Břevnice]]. Na východě obvod uzavírala pole v prostoru dnešní obce [[Příjemky]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Smrček
| jméno = PhDr. Otto
Řádek 628:
[[Soubor:Chotěboř 1786 - 1802.jpg|náhled|alt=|Chotěboř 1786–1802]]
[[Soubor:Chotebor COSK 1838.jpg|náhled|Chotěboř na císařských otiscích stabilního katastru 1838|alt=]]
Okolo poloviny 16. století byla dřívější dřevěná zástavba nahrazena patrovými zděnými renesančními domy, na jižní a východní straně s podloubím. Dřevěná kašna zřízená v roce 1581 byla napájena dřevěný vrtaným vodovodem z rybníkůrybníku Kacíře a zásobovala vodou zbylé tři městské kašny.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Anderle
| jméno = Ing. Karel
Řádek 669:
 
=== 17. století ===
Po třicetileté válce byly domy náměstí v rozvalinách. Dle vizitační komise z 5. února 1654 bylo v Chotěboři 119 osazených a 58 pustých domů a celkem asi 700 obyvatel. Další růst města brzdily požáry v letech 1686, a 1692.<ref name=":1" />
 
=== 18. století ===
Až počátkem 18. století byla domovní zástavbyzástavba na náměstí obnovena, avšak bez podloubí na jižní straně. V roce 1740 shořelo 92 domů s farou i kostelem, v roce 1757 je napočteno 224 domů, v roce 1785 již 335 domů. Na blátivém prostranství stály ojediněle stromy, převážně lípy, takřka uprostřed se nalézala rumpálová studna na pitnou vodu. Ve druhé polovině 18. století jebyl terén náměstí hrbolatý, blátivý a místy zarostlý travou. Císařská silnice protínající náměstí měla po obou stranách příkopy (zrušeny 1824-18251824–1825).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.182
| url = http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c182
Řádek 682:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Před domy se nacházejínacházely chodníky dlážděné plochými kameny.<ref name=":1" />[[Soubor:Chotebor RSK 1885.jpg|náhled|alt=|Chotěboř na mapách reambulovaného stabilního katastru]]
 
Význam městského opevnění klesal již po třicetileté válce, v průběhu 18. století jsoubyly hradby rozebírány a kámen používán jako stavební materiál. Na předměstí jsoubyly rušeny a zastavěny chovné rybníky, jak dokumentuje lokalita Na Sádkách.
 
=== 19. století ===
Starobylý vzhled náměstí setřely dva poslední velké požáry, v roce 1800 vyhořelo 84 domů s farou a kostelem a v roce 1832 vyhořela severní, východní a západní strana náměstí, vnitřní město, Horní a Dolní předměstí, celkem bylo poničeno 132 domů s hospodářskými budovami a 48 stodol. Východní podloubí bylo zazděno a přeměněno na obchody, domy byly přestavěny v duchu klasicismu,. vV roce 1841 již jebylo v evidenci 3386 obyvatel. Horní a Dolní brána byly zbořeny okolo roku 1820, byly totiž úzké a znesnadňovaly průjezd formanských vozů. Lazební brána zanikla jako poslední až v následujícím století.<ref name=":0" /> Náměstí již v té době mělo rozměry: východní strana 115 metrů, západní 125 m, jižní 80 m, severní 82 metrů. Strmý zámecký kopec byl opakovaně nahoře pod náměstím ubírán a dole naopak navážen. Největší zásah na skále byl učiněn v letech 1870-1880, kdy byly před domy č. p. 38, 40, 45, 46, 352 a 353 zřízeny vysoké tarasy. Z důvodu nedostatečné kapacity byla postavena na pozemcích čtyř domů nová škola, současná Buttulova. V čase průmyslové revoluce vznikávznikla na Dolním předměstí továrna na vlněné látky se sto zaměstnanci, zpracování vlny pokrýval bohatý chov ovcí.<ref name=":1" />
 
V roce 1849 zahájil svou činnost Okresní soud v Chotěboři, jež se stala správním střediskem oblasti zahrnující téměř sto obcí. Pošta byla zřízena v roce 1850, přeprava zásilek z Chotěboře na Golčův Jeníkov a Hlinsko. Nejstarší silnicí byla silnice ze Žďáru nad Sázavou do Golčova Jeníkova. V roce 1868 byla postavena silnice do Havlíčkova Brodu a až na přelomu století okresní silnice směr Počátky, Libice nad Doubravou, Svinný, Nejepín, Marieves a Bezděkov. V roce 1871 byla dokončena stavba železniční tratě Havlíčkův Brod - Rosice n. L.<ref name=":3" /> K základní půdorysné struktuře města, tedy náměstí a historická předměstí, přibývápřibývala další zástavba podél silnic.
 
=== 20. století ===
Řádek 722:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>), 2 vlasové závody, koželužna, pivovar,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Panský pivovar, Chotěboř
| url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V001049
Řádek 732:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>, tiskárna, parní pila a 4 stavební firmy s třemi cihelnami. Nové závody vznikaly na předměstích a postupně dále podél erární silnice směrem k nádraží, následujenásledovala obytná zástavba, nejprve vily (Vila Anežky a Karla Hubáčkových),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Jiří
Řádek 747:
| isbn = 978-80-87073-10-0
| jazyk =
}}</ref>), řadové domky (čtvrť Krumlov) a rodinné domy. [[Soubor:Kaple Povýšení svatého Kříže (Chotěboř) 08.jpg|náhled|Kaple Povýšení svatého Kříže (do roku 1912 hřbitovní) postavena v roce 1863 dle projektu architekta [[František Schmoranz starší|Františka Schmoranze staršího]]|alt=]]Na cestě k nádraží vznikla v roce 1936 na místě původní textilní továrny bratrů Geiringerů továrna na výrobu filtrů k protiplynovým maskám firmy Vilém Eckhardt a spol.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ludvík Geringer, továrna na plyš a nábytkové látky
| url = http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V015820
Řádek 757:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Za války se zde vyrábějívyráběly součásti k letadlům Junkers aj., podnik jebyl co do velikosti 39. v protektorátu a převážně zemědělské město se tak proměňujeproměňovalo v město průmyslové, aby později znárodněná firmaznárodněné Chotěbořské strojírny v 80. letech zaměstnávaly 2 800 lidí a patřily k největším závodům v okrese Havlíčkův Brod.<ref name=":1" /> V roce 1992 se státní podnik rozdělil na čtyři samostatné firmy, které pokračují v původním programu.
 
Město se rozrůstalo i ve směru dnešních ulic Jiráskova a Tyršova, kde byly postaveny budovy Gymnáziagymnázia, Okresníhookresního soudu, dívčí (současné Smetanovy) školy, sokolovny a série honosných domů, vila Jiří Poděbradský,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Jiří
Řádek 806:
}}</ref>.
 
S rozšířením města souviselsouviselo i zbudování nového hřbitova při silnici k [[Dobkov|Dobkovu]] v roce 1912, již třetího. První hřbitov se nalézal v blízkosti kostela Sv. Jakuba, v roce 1854 byl zrušen a nový zřízen na tehdejším Horním předměstí, kde byla podle plánů architekta Františka Schmoranze roku 1863 vystavěna pseudorománská hřbitovní kaple od roku 1920 nazývaná [[Kaple Povýšení sv. Kříže (Chotěboř)|kaple Povýšení sv. Kříže]].<ref>{{KP|41268/6-220}}</ref> Hřbitov zde byl zrušen až roku 1957.
 
V roce 1921 žilo v obci 4650 obyvatel, v roce 1961 již 5754, 6298 v roce 1970, 7742 v roce 1980.<ref name=":3" /> V současnosti{{Kdy?}} má Chotěboř v součtu s místními částmi 9 250 obyvatel.
 
==Městská památková zóna Chotěboř==
[[Soubor:NamTGM-Chotebor.jpg|náhled|Západní uliční fronta chotěbořského náměstí s čtyřpatrovým hotelem a o jedno patro vyšším smíšeným bytovým domem. Původní dominantou byl tzv. Okresní dům, druhý dům zleva]]
Hranice Městské památkové zóny Chotěboř sleduje předpokládaný průběh dřívějšího opevnění města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Městská památková zóna Chotěboř
| url = https://pamatkovykatalog.cz/chotebor-7665178
Řádek 822:
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> sleduje předpokládaný průběh dřívějšího opevnění města. Vyjma [[Kostel svatého Jakuba Většího (Chotěboř)|kostela sv. Jakuba Většího]] a středověkého jádra Chotěbořskéhochotěbořského zámku nelze žádnou nemovitost města spolehlivě datovat před 16. století. Dřívější převážně dřevěnou domovní zástavbu s podloubím na jižní a východní straně na konci 15. století nahradily zděné renesanční domy. Po sérii ničivých požárů od roku 1838 lemují náměstí okapově orientované klasicistní domy s výjimkou domu [[Městský dům čp. 194 (Chotěboř)|č.p. 194]] , který přečkal požáry i demolice s pozdně barokní fasádou a štítovou orientací. Renesanční zástavbu tak dokládají jen některé sklepy, základy a části obvodového zdiva měšťanských domů Chotěbořskéhochotěbořského náměstí a okolí, které je jako městská památková zóna Chotěboř chráněno od roku 2003.
 
[[Soubor:Zastavka194Chotebor.jpg|náhled|Štítově orientovaný dům s pozdně barokní fasádou, č.p. 194 náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři]]K základní půdorysné a hmotové struktuře i parcelaci náměstí bylo přistupováno citlivě až do druhé poloviny 20. století, kdy byl nejprve na místě zbořených domů č.p. 201 a 202 postaven [http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=51546 hotel Vysočina], který okolní dvoupodlažní klasicistní domy převýšil o celá dvě podlaží. Západní uliční frontu pak definitivně přetvořila výstavba smíšeného bytového domu, který na půdoryse původních č.p. 195, 196, 197 a 198 vyrostl až na čtyři podlaží plus podkrovní patro. V "utopeném" domu západní fronty, č.p. 200 by nikdo nerozeznal jednu ze dvou dřívějších dominant této strany náměstí, [http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=51541 tzv. Okresní dům], druhou byl [http://fotohistorie.cz/Vysocina/Havlickuv_Brod/Chotebor/Chotebor_-_namesti/Default.aspx Hotel Firkušný (č.p. 202)]. Památkově chráněny jsou oba rohové domy fronty [https://pamatkovykatalog.cz/mestansky-dum-11952633 č.p. 206] i již zmíněný [https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-11952280 městský dům č. p. 194]. Tento dům si jako jediný v celém náměstí zachoval štítovou orientací do náměstí, jádro objektu je snad středověkého, spíše raně novověkého původu. Dnešní podoba domu pochází z období kolem roku 1812, v zásadě jde o konstrukční jednotrakt s dělením na tři [[travé]] – s masivními nosnými stěnami. Objekt je kryt symetrickou [[Střecha|sedlovou střechou]] na klasickém tesařském krovu. Ve střední části domu se nachází původní komínové těleso, jež v půdním prostoru přechází atypicky z pravoúhlého na kruhový profil. Zdivo je smíšené – sklep a část přízemí v kamenném zdivu, novější části s převahou pálených cihel. Průčelí domu do náměstí je bohatě zdobeno architektonickými články v pozdně [[Baroko|barokním]] až mírně klasicizujícím výrazu. Na jižní straně je přes uličku mezi řešeným a sousedním domem vyveden [[prampouch]]. Průchod pod ním je uzavřen novodobou kovanou mříží.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 842:
Dominantu vnitřního náměstí tvořila kašna a Morový sloup. Původní dřevěnou kašnu nahradila v roce 1869 kašna kamenná ve tvaru kvadrilobu. Od roku 1952 do dubna 2019 byla zapuštěna v zemi, opatřena nejprve vodotryskem, později řetězovými zábranami proti pádu a nyní má být zrestaurována do podoby z 19. století. Mariánský sloup je na svém místě od roku 1890, kdy nahradil památkově chráněný [https://pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-panny-marie-670901 Sloup se sochou Panny Marie] stojící zde od roku 1700, nyní přemístěný na Palackého ul. č.p. 50.
 
Roli dominanty náměstí přebírají vzrostlé dřeviny. Současná zeleň byla kromě dvou památných lip z roku 1919 vysázena v 60. letech, s prořezem počítají [https://www.chotebor.cz/assets/File.ashx?id_org=5283&id_dokumenty=17104 poslední studie k rekultivaci náměstí], sz kterýmiroku se právě seznamuje veřejnost2018]. Náměstí zůstává vydlážděno žulovými kostkami, severojižní komunikace je asfaltová, mobiliář betonový a výbojkové veřejné osvětlení vystřídala LED technologie. Západní a jižní uliční fronta plní funkci autobusového nádraží, komfort cestujících mají zajistit nově umísťované přístřešky.
 
== Areál barokního zámku Chotěboř ==
[[Chotěboř (zámek)|Chotěbořský zámek]] je volně stojící jednopatrovou čtyřkřídlou raně barokní budovou.<ref>{{Citace elektronického periodika
[https://pamatkovykatalog.cz/zamek-2934758 Chotěbořský zámek] je volně stojící jednopatrovou čtyřkřídlou raně barokní budovou. Severním vstupním portálem v tříosém rizalitu se vstupuje valeně klenutým průjezdem na arkádové nádvoří. Jižní průčelí je terasou s dvojramenným schodištěm otevřeno do anglické zahrady. O půl metru silnější obvodové zdivo a gotické sklepy východního křídla dosvědčují, že stavitelé zámku v roce 1701-1702 využili část hmoty předešlé stavby, středověké tvrze z druhé poloviny 14. století. V původním stavu z 18. století se zachovala zámecká kaple Nejsvětější Trojice umístěná ve východním křídle zámku. Majitelem areálu je [[Jan Josef IV. Dobřenský|Jan Josef IV. Dobřenský z Dobřenic]]. Památkové ochrany požívá i celý [https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679790 areál zámku], kam spadá klasicistní jednopatrová budova [https://pamatkovykatalog.cz/zamecek-2934762 tzv. zámečku], [https://pamatkovykatalog.cz/park-20272073 anglický park] se vzácnými dřevinami budovaný v 70. letech 19. století, [https://pamatkovykatalog.cz/nahrobek-jana-pavla-rytire-z-brachfeldu-a-jeho-zeny-johany-2934770 klasicistní náhrobek] Jana Pavla, rytíře z Brachfeldu a jeho ženy Johany datovaný k roku 1813, [https://pamatkovykatalog.cz/kasna-2934774 kamenná kašna] čtyřlistého půdorysu pocházející z 1. poloviny 19. století, [https://pamatkovykatalog.cz/kriz-2934786 litinový kříž] na pískovcovém podstavci s tesaným rodovým erbem Dobřenských, pískovcové [https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-2934778 sochy sv. Jana Nepomuckého] z roku 1720 a [https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-alzbety-durynske-2934782 sv. Alžběty Durynské] z počátku 20. století od sochaře Jana Kalouse z Chrudimi.
| titul = zámek - Památkový Katalog
| periodikum = pamatkovykatalog.cz
| url = https://pamatkovykatalog.cz/zamek-2934758
| datum přístupu = 2020-09-16
[https:}}<//pamatkovykatalog.cz/zamek-2934758 Chotěbořský zámek] je volně stojící jednopatrovou čtyřkřídlou raně barokní budovou.ref> Severním vstupním portálem v tříosém rizalitu se vstupuje valeně klenutým průjezdem na arkádové nádvoří. Jižní průčelí je terasou s dvojramenným schodištěm otevřeno do anglické zahrady. O půl metru silnější obvodové zdivo a gotické sklepy východního křídla dosvědčují, že stavitelé zámku v roce 1701-17021701–1702 využili část hmoty předešlé stavby, středověké tvrze z druhé poloviny 14. století. V původním stavu z 18. století se zachovala zámecká kaple Nejsvětější Trojice umístěná ve východním křídle zámku. Majitelem areálu je [[Jan Josef IV. Dobřenský|Jan Josef IV. Dobřenský z Dobřenic]]. Památkové ochrany požívá i celý [https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679790 areál zámku], kam spadá klasicistní jednopatrová budova [https://pamatkovykatalog.cz/zamecek-2934762 tzv. zámečku], [https://pamatkovykatalog.cz/park-20272073 anglický park] se vzácnými dřevinami budovaný v 70. letech 19. století, [https://pamatkovykatalog.cz/nahrobek-jana-pavla-rytire-z-brachfeldu-a-jeho-zeny-johany-2934770 klasicistní náhrobek] Jana Pavla, rytíře z Brachfeldu a jeho ženy Johany datovaný k roku 1813, [https://pamatkovykatalog.cz/kasna-2934774 kamenná kašna] čtyřlistého půdorysu pocházející z 1. poloviny 19. století, [https://pamatkovykatalog.cz/kriz-2934786 litinový kříž] na pískovcovém podstavci s tesaným rodovým erbem Dobřenských, pískovcové [https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-2934778 sochy sv. Jana Nepomuckého] z roku 1720 a [https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-alzbety-durynske-2934782 sv. Alžběty Durynské] z počátku 20. století od sochaře Jana Kalouse z Chrudimi.
 
Městské domy z podzámecké jednotně řešené řadové zástavby č.p. [https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-11953041 393], [https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-11953094 400], [https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-11953131 401] a [https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-11953157 403] v ul. Riegerova patří mezi [[Seznam kulturních památek v Chotěboři|kulturní památky Chotěboře]] stejně jako [https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-anny-11951716 kaple sv. Anny], [https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-ignata-herrmanna-690994 Pomník Ignáta Herrmanna], [https://pamatkovykatalog.cz/husitsky-pamatnik-692190 Pomník - husitský památník], [https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-padlych-5-5-1945-687978 Pomník padlých 5. 5. 1945], [https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-obetem-valek-697774 Pomník obětem válek], [https://pamatkovykatalog.cz/myslivna-libohaj-11952541 myslivna Liboháj, č.p. 19], [https://pamatkovykatalog.cz/silnicni-most-686850 Silniční most Bílek], [https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-padlym-i-a-ii-svetove-valky-696730 Pomník padlým I. a II. světové války Rankov] a [https://pamatkovykatalog.cz/vodarna-20982454 vodárna (industriální dědictví)].