Gejza II. Uherský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN
Řádek 35:
 
== Začátek vlády ==
Jelikož měl pouze 11 let, správu země převzal bratr jeho matky Beloš. Začátek jeho vlády byl poznamenán zhoršujícími se vztahy s [[Římskoněmecká říše|římskoněmeckouřímskou říší]], když byly zrušeny zásnuby mezi Gejzovou sestrou Žofií a následníkem německéhořímského trůnu. Vzájemné vztahy se zhoršily i s Čechami. Na scéně se také objevil syn dřívějšího krále [[Koloman Uherský|Kolomana]] Boris. ŘímskoněmeckýŘímský císař [[Konrád III.]] mu dovolil naverbovat si žoldáky na jeho územích. V dubnu [[1146]] Boris vpadl na území Uherska a dobyl [[Bratislava|Bratislavu]], jenže Gejzovi se podařilo okupanty podplatit, aby odtáhli. Útok se však po půlroce zopakoval, jenže tentokrát byly v přímém setkání v bitvě u Litavy oddíly Jindřicha II., rakouského markraběte a Borisova podporovatele, poraženy uherskými vojsky.
 
O rok později přes Uhersko procházely německéříšské oddíly na [[Druhá křížová výprava|Druhou křižáckou výpravu]]. Po tomto vojsku do Uher dorazili i vojáci francouzského krále [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] Došlo ke spřátelení tohoto krále s Gejzou a Ludvík VII. se stal kmotrem Gejzova syna [[Štěpán III. Uherský|Štěpána]]. Oba tyto přechody proběhly bez problémů.
 
== Zahraniční politika ==
Řádek 44:
Srbové, kterým Gejza pomáhal v odboji proti [[Byzantská říše|Byzanci]], byli byzantským císařem [[Manuel I. Komnenos|Manuelem I.]] poražení a císař se vydal proti Uhersku. Obsadil pevnost [[Zemun]] a Kolomanův syn Boris pustošil uherské území. Gejza se vydal za Borisem, ale ten utekl do Byzance, kde nakonec zemřel.
 
V roce [[1153]] a také o dva roky později se Gejza pokusil uzavřít spojenectví s jihoitalskýmisicilskými Normany proti Byzanci, ale neúspěšně, a proto Gejza raději s byzantským císařem uzavřel mír. Přesto podporoval císařova bratra, který chtěl uchvátit korunu pro sebe, a v roce [[1154]] podnikl poměrně úspěšnou vojenskou výpravu na území Byzantské říše. Císař Manuel se mu odplatil vojenskou výpravou do Uher, a takproto Gejza raději roce [[1155]] uzavřel mír na 5 let. Dalším nebezpečím pro zemi byl římskoněmeckýřímský císař [[Fridrich I. Barbarossa]], který se netajil mocenskými zájmy na úkor Uherska. Fridrich I. povýšil v roce [[1156]] rakouské markrabství na vévodství a vévoda [[Jindřich II. Babenberský|Jindřich II. Jasomirgott]] prohlásil, že je připraven na boj proti Uhersku.
 
== Dynastické spory a konec vlády ==
Velmoži, kteří nebyli spokojeni s Gejzovou vládou, začali organizovat spiknutí. Do jejich čela se postavil Gejzův mladší bratr [[Štěpán IV. Uherský|Štěpán]]. Spiknutí však bylo odhaleno a Štěpán byl nucen utéct do Německa. Jenže německýřímský císař Štěpánovi odmítl pomoct, a tak odešel do Byzance. UherskoVztahy -s německéřímskou vztahyříši se však zlepšily, protože Fridrich I. hledal spojence proti Byzantské říší. V té době se papežem stal proticísařsky zaměřený [[Alexandr III. (papež)|Alexandr III.]], avšakale císařovi přívrženci si zvolili vzdoropapeže [[Viktor IV. (vzdoropapež)|Viktora IV.]] Evropa se tak rozdělila na dva tábory a Gejza podpořil Alexandra III., což zpečetil konkordát mezi Uherskem a papežskou kurií uzavřený v roce [[1161]].
 
Králův nespokojený bratr Štefan se opět pokusil na svou stranu získat císaře Fridricha I., což se mu znovu nepodařilo a znovu utekl do Byzance, následovaný bratrem [[Ladislav II. Uherský|Ladislavem]]. Gejza určil za následníka trůnu svého syna [[Štěpán III. Uherský|Štěpána]], který již od roku [[1152]] vládl jako spolukrál. Po Gejzově smrti tak Štěpán III. na trůn nastoupil, jenže čekaly ho mocenské zápasy se strýci Štěpánem a Ladislavem podporovanými Byzantskou říší.