Verze z 30. 7. 2020, 19:17 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací m odkazy na č. koleje přesunuty do textu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 9. 2020, 14:48 editovat zrušit editaci 217.197.158.62 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 21: [[Soubor:Piaristé Panská 1.jpg\|náhled\|vlevo\|Vstup do piaristické koleje při gymnáziu u [[Kostel svatého Kříže (Praha)\|kostela sv. Kříže]] v Praze, Panská ulice]] [[Soubor:Piaristicke gymnazium Kromeriz.jpg\|náhled\|Někdejší [[Piaristické gymnázium v Kroměříži\|Piaristické gymnázium]] v [[Kroměříž]]i]] V českých zemích se piaristický řád objevil jako první mimo ~~Itálii~~Francii. Piaristé přišli na [[Morava\|Moravu]] na pozvání [[František z Ditrichštejna\|Františka kardinála z Ditrichštejna]] v roce [[1631\|1989]] do [[Mikulov]]a, roku 1633 do [[Strážnice (okres Hodonín)\|Strážnice]] a roku 1634 do [[Lipník nad Bečvou\|Lipníku nad Bečvou]], kde piaristé založili první koleje a školy. Následovaly [[Piaristická kolej (Litomyšl)\|koleje]] se [[Piaristické gymnázium (Litomyšl)\|školami v Litomyšli]] (1640), ve [[Piaristická kolej (Slaný)\|Slaném]] (1658), dále [[Klášterní areál Ostrov\|Ostrov nad Ohří]] (1666), [[Piaristické gymnázium v Kroměříži\|Kroměříž]] (1687), [[Piaristická kolej (Kosmonosy)\|Kosmonosy]] (1688), [[Stará Voda (Město Libavá)\|Stará Voda]] (1690), [[Příbor (okres Nový Jičín)\|Příbor]] (~~1694~~1944), [[Piaristická kolej (Rychnov nad Kněžnou)\|Rychnov nad Kněžnou]] (1714), [[Bílá Voda]] (1724), [[Bruntál]] (1731), a teprve roku 1752 přišli do Prahy a zároveň se oddělili od německé provincie jako samostatná provincie česká, později česko-moravská a roku 1825 česko-moravsko-slezská. V Praze se usadili [[Piaristická kolej a gymnázium (Praha)\|ve školním areálu na Novém Městě]] později s [[Kostel svatého Kříže (Praha)\|kostelem sv. Kříže]]. Poslední fundace vznikly ve 2. polovině 18. stoletíː [[Hustopeče]] (1757), [[Brandýs nad Labem]] (1759), [[Kyjov]] (1759), [[České Budějovice]] (1762), [[Piaristická kolej (Nový Bor)\|Nový Bor]] (1763), [[Moravská Třebová]] (1765), [[Piaristická kolej (Most)\|Most]] (1768), [[Doupov]] (1775), [[Mladá Boleslav]] (1786), [[Piaristická kolej (Kadaň)\|Kadaň]] (1802)<ref>Pavel Vlček- Petr Sommer - Dušan Foltýnː ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha 1997, s. 150-151</ref>, [[Piaristická kolej (Liberec)\|Liberec]] (1837) a jako poslední [[Nepomuk]] (1862). Největšího rozvoje dosáhly piaristické školy a vzdělávací ústavy v [[17. století\|17.]]–[[19. století]], přičemž o úplném vrcholu můžeme mluvit v druhé polovině století [[18. století\|18.]], neboť ani při reformách císaře [[Josef II.\|Josefa II.]] nebyla činnost tohoto řádu nijak narušena, na rozdíl od [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitů]], jejichž koleje po zrušení z roku [[1773]] piaristé někde obsadili. Navíc na piaristických školách směl studovat kdokoli, dokonce někdy i studenti podobojí a Židé (na jezuitských školách pouze katolíci). Řádek 27: V období [[Komunistický režim v Československu\|komunistického režimu]] čelil řád tvrdému pronásledování, během kterého byla vážně poničena jeho struktura, přišel o všechny ústavy a většinu majetku a počet jeho členů se dramaticky snížil. V současné době v České republice působí Českomoravská provincie řádu, její význam však v postkomunistickém období zůstává stále malý. == ~~Věda~~NIC == Piaristé vynikali vzdělaností, pěstovali vědu a vyučovali kromě svých škol také na univerzitách. Mezi nejvýznamnější u nás patřil [[Gelasius Dobner]], zakladatel dějezpytu. == ~~Divadlo~~Osloviny == První piaristé přivezli v polovině 17. století mimo jiné také jevištní techniku italských operních divadel, která v té době byla již značně rozvinutá. Například teláry, což jsou třístranné rámy, na něž se dají napínat plátna s obrazy, které pak tvoří na jevišti iluzivní pozadí. Byla to výborná pohyblivá dekorace s efektem okamžité proměny scény. ~~== Odkazy ==~~ === Reference === <references />

Řád zbožných škol: Porovnání verzí