Moravané: Porovnání verzí

V době konstituování moderního [[Češi|českého národa]] a ústupu zemských sebeidentifikací v [[19. století]] se [[Slovanéčeština|slovanštíčesky]] hovořící Moravané (kromě [[moravští Chorvati|Moravských Chorvatů]]) přihlásili k češství, malá část slovanské moravské inteligence však již v této době prosazovala moravskou samostatnost a snažila se o vyvolání jakéhosi moravského obrození.<ref>PERNES Jiří: Pod habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Nakladatelství Brána, Praha (2006), {{ISBN|80-7243-290-7}}, str. 103, 105 a 109.</ref><ref>Kolektiv autorů: Osobnosti moravských dějin (1), Matice moravská, Brno (2006), {{ISBN|80-86488-38-1}}, str. 15.</ref>

Na počátku devadesátých let 20. století vzniklo [[moravské hnutí]], které začalo prosazovat myšlenku, že Moravané jsou samostatným národem,<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> údajně nejstarším mezi [[Slované|Slovany]], neboť prý ke sjednocení moravských [[západní Slované|západoslovanských]] kmenů došlo už na počátku [[9. století]]. Od sčítání lidu roku 1991, vlivem naprosté subjektivizace určení národnosti podle Listiny základních práv a svobod (je možné se přihlásit k naprosto jakékoli národnosti, určení je zcela subjektivní), se začali při sčítání lidu na území českých zemích poprvé respondenti hlásit i ke zvláštní [[moravská národnost|moravské národnosti]].<ref>[https://www.czso.cz/csu/sldb/ceskoslovenske_scitani_lidu_1991 ČSÚ: Československé sčítání lidu 1991]</ref> Počty obyvatel, hlásících se ke zvláštní moravské národnosti v následujících sčítáních lidu značně kolísaly a již nikdy nedosáhly čísla z roku 1991<ref>[https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a138/f28/100023s_Samanova-narodnost.pdf Gabriela Šamanová: Národnost ve sčítání lidu v českých zemích]</ref> (v roce 2001 došlo ke strmému poklesu a v roce 2011 naopak k mírnému nárůstu). V současné době se k moravské národnosti hlásí celkem 630 897 osob, většina obyvatel Moravy se hlásí k národnosti české.