Muzeum Kroměřížska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN |
m odkazy mlýny |
||
Řádek 17:
| web = http://www.muzeum-km.cz/
}}
'''Muzeum Kroměřížska''' je institucí pokračující ve stoleté muzejní tradici ve městě, je přímým pokračovatel Městského muzea v [[Kroměříž]]i založeného roku [[1933]]. [[Muzeum]] Kroměřížska, název získalo roku [[1976]], bylo muzeem okresním. Ve správě má vedle kroměřížských expozic a objektů zámek v [[Chropyně|Chropyni]] se sbírkou zbraní z třicetileté a tureckých válek, soubor lidových staveb v [[Rymice|Rymicích]], tamní tvrz a [[Větrný mlýn (Rymice)|větrný mlýn]], [[Větrný mlýn (Velké Těšany)|větrný mlýn]] u [[Velké Těšany|Velkých Těšan]] a klasicistní hrobku hrabat Dubských ve [[Zdislavice (Troubky-Zdislavice)|Zdislavicích]] ([[Marie von Ebner-Eschenbach]]). Muzeum pečuje o rozsáhlé sbírky oborů archeologie, historie, národopisu, dějin umění a přírodních věd.
== Historie ==
Řádek 50:
Statut muzea je zpracován a přijat v roce [[1978]], kdy začal být vydáván i Zpravodaj Muzea Kroměřížska (do roku 1994) a po roce i odborné Studie Muzea Kroměřížska s posledním číslem vydaným v roce [[1993]]. Období konce sedmdesátých a celých osmdesátých let je v Muzeu Kroměřížska spjato se jménem jeho ředitele PhDr. Zdeňka Fišera (1978-1991).
[[Soubor:Mlýn Velké Těšany.jpg|náhled|Větrný mlýn ve Velkých Těšanech]]
V té době se zvýraznila památková funkce instituce, roku [[1982]] byla ukončena stavební obnova zámku v Chropyni, rok nato zde instalovány expozice dějin města Chropyně a památníku rodáka Emila Filly, po roce drobný památník dalšího rodáka [[Emil Axman|Emila Axmana]]. Opravován byl [[Větrný mlýn (Velké Těšany)|větrný mlýn ve Velkých Těšanech]] zpřístupněný 1979, probíhaly práce na památkové obnově staveb lidové architektury v Rymicích, včetně větrného mlýna přivezeného z [[Bořenovice|Bořenovic]]. Součástí muzejní sítě byly i Městské muzeum v Holešově jako detašované pracoviště zaměřené na dokumentaci třídních bojů, odbojovou činnost, vývoj dělnického hnutí a KSČ v rámci okresu Kroměříž a holešovská Stará synagoga s expozicí Židé na Moravě.
V roce [[1976]] přešel do majetku muzea zadní trakt budovy č. 38 na Velkém náměstí v Kroměříži a bylo rozhodnuto, že bude sloužit jako kulturněsprávní centrum Muzea Kroměřížska. Objekt byl v osmdesátých letech rekonstruován, dostavěn a v roce 1988 se stal centrem muzejní sítě na Kroměřížsku se stolařskou a konzervačními dílnami, knihovnou i s přednáškovým sálem. Pokračovala oprava areálu tvrze v Rymicích započatá v roce 1983, začala rekonstrukce vodního mlýna v [[Roštín]]ě, který muzeum přebralo do své správy v září 1986 i opravy Památníku obce [[Rusava]] v [[Adolf Kašpar|Kašparově]] vile v [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]], kterou muzeum získalo v roce 1987. Památník byl slavnostně otevřen v říjnu 1988 a v tomtéž roce začala i rekonstrukce tvrze v [[Kurovice (tvrz)|Kurovicích]], kde měla být umístěna expozice hmotné kultury Slovanů a časného středověku. Roštínský vodní mlýn stejně jako kurovickou tvrz odprodal [[Zlínský kraj]], zřizovatel Muzea Kroměřížska, soukromému vlastníku po roce 2003, Památník obce Rusavy byl kvůli restituci původnímu majiteli zrušen v létě 1992.
Řádek 58:
Dne 17. 2. 1994 zde byla otevřena stálá expozice „Příroda a člověk. Kapitoly z vývoje přírody a člověka na Kroměřížsku ve světle přírodovědecké dokumentace a archeologických nálezů“. Ovšem ještě před událostmi listopadu 1989 byl položen základ ke dnešní Galerii v podloubí. Muzeum získalo v podloubí při vstupu do budovy z Velkého náměstí dvě místnosti bývalé prodejny suvenýrů, v zimě 1989/90 zde načas sídlilo centrum kroměřížského Občanského fóra, které vystřídali svými výstavami kroměřížští výtvarníci a muzejníci. „Šance pro ‚amatéry‘. Muzeum Kroměřížska dalo výtvarníkům našeho města, zatím na krátkou dobu tří měsíců, k dispozici malou galerii pod podloubím. Tu místnost, kde kdysi v prodejně suvenýrů sídlil spíše nevkus. Uskutečnilo se celkem šest výstav se střídavým diváckým zájmem a byla tak zahájena další z řady možností, kterou naše město potřebuje.“4
Svůj dnešní název získala galerie v létě 1991, přičemž byla ještě v devadesátých letech rozšířena o přilehlé prostory někdejší opravny kancelářských strojů a po úpravách otevřena v dnešní podobě dne 23. 9. 1994. Tyto změny se děly již za staronového ředitele kroměřížského muzea Mgr. Václava Tomáška, který muzeum vedl v letech 1956-1969 a pak v nových poměrech 1991-1994. V létě 1993 byl zpřístupněn [[Větrný mlýn (Rymice)|větrný mlýn v Rymicích]] a na podzim téhož roku otevřen po restituci části obrazů Švabinského památník, jehož výstavní prostory prošly velkými úprava znovu na přelomu let 2002/2003 v souvislosti s dosud poslední instalací Švabinského díla pro slavnostní otevření Památníku na jaře 2003.
Václav Tomášek se ve funkci ředitele výrazně angažoval při vzniku Regionálního Klubu [[UNESCO]] v Kroměříži. Viděl v propojení kroměřížského muzea a klubu se zázemím v tak významné organizaci velkou šanci pro další rozvoj muzea, i proto proběhla ustavující schůze klubu 9. 9. 1991 v přednáškovém sále muzea, i proto se na půdě muzea konaly a v menší míře dodnes konají konference, semináře i výroční schůze klubu.
| |||