Statická posturografie: Porovnání verzí

Odebráno 512 bajtů ,  před 10 měsíci
m (Typografie)
'''Statická posturografie''', patřící mezi [[posturografie|posturografické techniky]], je metodou měření posturální (postojové) rovnováhy ve vzpřímeném stoji.
==Statická posturografie==
'''Statická posturografie''' (statická počítačová posturografie – Static Computed Posturography, SCPG, '''stabilometrie'''), považovaná někdy za pouhou objektivizaci Rombergova testu,<ref>Fried R, Arnold W. Der objektivierbare Rombergtest (Posturographie) mit der neuen "Luzerner Messplatte." Laryngol Rhinol Otol (Stuttg). 66(8): 433-6.</ref> , je založena na principu měření výkyvů těžiště (správněji: souřadnic centra opěrných sil – centre of foot pressure, CFP;<ref>Winter DA. Human balance and posture control during standing and walking. Gait Posture 1995; 3(4): 193-214.</ref> body´s center of force, COF<ref>Hufschmidt A, Dichgans J, Mauritz KH, Hufschmidt M. Some methods and parameters of body sway quantification and their neurological applications. Arch Psychiatr Nervenkr 1980; 228(2): 135-150.</ref>) během stoje vyšetřovaného. Na rozdíl od subjektivního pozorování se však se jedná však o objektivní metodu, tzn.tedy metodu nezatíženou subjektivní interpretací, jejíž výsledky je možno dokumentovat graficky a především numericky. To umožňuje přesnější hodnocení poruchy rovnováhy, porovnávání a archivaci výsledků.
===Princip a provedení vyšetření===
Vyšetření statické posturografie je založeno především na analýze hodnot charakteru frekvenčního (parametry Way, Area) a, vektorového (parametry Ant-Post), a na hodnocení vizuální kontroly rovnováhy (tzv. ''Rombergovy kvocienty'' RbgW a RbgA). <br />Při vlastním měření vyšetřovaný stojí na posturografické plošině, která je podložena snímači (minimálně jeden snímač v každém rohu plošiny), které jsou schopné zaznamenat změnu COP (center of pressure).
<br />Při vlastním měření vyšetřovaný stojí na posturografické plošině, která je podložena snímači (minimálně po jednom snímači v každém rohu plošiny), které jsou schopné zaznamenat změnu COP (centr of presure).
===Význam statické posturografie===
Meta-analýza ukazuje, že metoda je vhodným doplňkem ke standardnímu vestibulárnímu vyšetření, zejména u pacientů s poškozením [[Centrální nervový systém|CNS]],<ref>Di Fabio, R.P.: Meta-analysis of the Sensitivity and Specifity of Platform Posturography. Arch Otolaryngol Head Neck Surg, Feb. 1996, vol. 122, s. 150-157.</ref> není však konsensus při hodnocení užitečnosti posturografie pro stanovení diagnózy a vedení léčby. Použití metody je rozšířeno zejména v neurologii, dále ORL (neurootologii) k posuzování rovnováhy. Metodu v prezentoval prvně v tehdejším Československu Hlavačka,<ref>Hlavačka F, Litvinenková V. First derivative of the stabilogram and posture control in visual conditions in man. Agressologie, 1973;14 (C): 45-9.</ref> v české odborné literatuře je metoda opakovaně diskutována v oborech neurologie,<ref>Hlavačka F, Šaling M. Compensation effect of visual biofeedback in upright posture control. Activ nerv. sup. (Praha), 1986; 28(3): 191-6.</ref><ref>Valkovič P., Krafczyk S., Benetin J., Šaling M., Bötzel K. Deteriorácia posturálnej stability v progresi Parkinsonovej choroby: posturografická studia. Ces a slov Neurol Neurochir 2004; 5: 347-63.</ref><ref>Vaňásková E, Tošnerová V, Miláček Z, Waberžinek G, Bukač J. Prognostický význam klinicých testů a stabilografické vyšetření u nemocných po cévní mozkové příhodě. Ces a slov Neurol Neurochir 2002; 4: 245-9.</ref>, rehabilitace <ref>Janura M, Míková M. Využití biomechaniky v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2003; 10: 30-3.</ref><ref>Lejsková V, Lejska M. Vestibulární rehabilitace. Rehabil Fyz. Lék 1999; 4: 125-30.</ref><ref>Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Problematika využití posturografie v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2001; 8: 65-9.</ref><ref>Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Porovnání parametrů stabilometrie a tvarových změn zad v souvislosti s mobilizací kostrče. Rehabil Fyz Lék 1998; 5: 155-7.</ref>, ORL<ref>Dzurková O, Hlavačka F. Statická stabiolometria a jej možnosti při hodnotení porúch rovnováhy v otoneurologii. Choroby hlavy a krku, 2006;(3-4): 38-42.</ref><ref>Lejska M. Komplexní řešení závrativých stavů funkčními metodami: Posturografie a vestibulární rehabilitace. Otorinolaryngol /Prague/; 1998; 47: 212 – 21.</ref> a dalších.<ref>Sázel M. Stabilita postoje pilotů. Pracov Lék 2004; 56: 161-5.</ref> Je zmiňována jako užitečná i v monografiích.<ref>Hahn A. Závratě. Minimum pro praxi. Praha:Triton; 1998.</ref><ref>Lejska M. Léčba závrativých stavů vestibulární rehabilitací. Brno: nakl. Paido; 2001.</ref> Hlavním přínosem se ukazuje kvantifikace rovnováhy a diskutovány jsou i schopnosti metody pro kvalitativní posouzení (hodnocení charakteru) poruchy rovnováhy stoje.<ref>Dršata J., Lánský M.: Může počítačová posturografie přispět k diferenciální diagnostice topiky vestibulárních lézí? Sborník abstrakt 63. kongresu ORL společnosti ČLS JEP, Mikulov, 13. – 15. 6. 2002.</ref>
, v české odborné literatuře je metoda opakovaně diskutována v oborech neurologie,<ref>Hlavačka F, Kundrát J, Križková M, Bačová E. Fyziologické rozsahy hodnot parametrov stabilometrického vyšetrenia vzpriameného postoja, vyhodnocovaného počítačom. Cesk Neurol Neurochir. 1990; 53(2): 107-13.</ref>
<ref>Hlavačka F, Šaling M. Compensation effect of visual biofeedback in upright posture control. Activ nerv. sup. (Praha), 1986; 28(3): 191-6.</ref><ref>Šaling M, Koprdová I, Hrubý M, Hlavačka F. Kvantitativne hodnotenie poruch vzpriameneho postoja metodou stabilometrie. Cesk Neurol Neurochir 1991; 54(1): 14-21.</ref>
<ref>Valkovič P., Krafczyk S., Benetin J., Šaling M., Bötzel K. Deteriorácia posturálnej stability v progresi Parkinsonovej choroby: posturografická studia. Ces a slov Neurol Neurochir 2004; 5: 347-63.</ref>
<ref>Vaňásková E, Tošnerová V, Miláček Z, Waberžinek G, Bukač J. Prognostický význam klinicých testů a stabilografické vyšetření u nemocných po cévní mozkové příhodě. Ces a slov Neurol Neurochir 2002; 4: 245-9.</ref>
rehabilitace,<ref>Janura M, Míková M. Využití biomechaniky v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2003; 10: 30-3.</ref><ref>Lejsková V, Lejska M. Vestibulární rehabilitace. Rehabil Fyz. Lék 1999; 4: 125-30.</ref>
<ref>Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Problematika využití posturografie v kineziologii. Rehabil Fyz Lék 2001; 8: 65-9.</ref>
<ref>Nováková H, Tichý M, Ťulpa F. Porovnání parametrů stabilometrie a tvarových změn zad v souvislosti s mobilizací kostrče. Rehabil Fyz Lék 1998; 5: 155-7.</ref>
ORL<ref>Dzurková O, Hlavačka F. Statická stabiolometria a jej možnosti při hodnotení porúch rovnováhy v otoneurologii. Choroby hlavy a krku, 2006;(3-4): 38-42.</ref><ref>Lejska M. Komplexní řešení závrativých stavů funkčními metodami: Posturografie a vestibulární rehabilitace. Otorinolaryngol /Prague/; 1998; 47: 212 – 21.</ref>
a dalších;<ref>Sázel M. Stabilita postoje pilotů. Pracov Lék 2004; 56: 161-5.</ref>
je zmiňována jako užitečná v monografiích.<ref>Hahn A. Závratě. Minimum pro praxi. Praha:Triton; 1998.</ref>
<ref>Hahn A. Otoneurologie. Diagnostika a léčba závratí. Praha: Grada Publ; 2004.</ref><ref>Lejska M. Léčba závrativých stavů vestibulární rehabilitací. Brno: nakl. Paido; 2001.</ref>
Hlavním přínosem se ukazuje kvantifikace rovnováhy, diskutovány jsou schopnosti metody i pro kvalitativní posouzení (hodnocení charakteru) poruchy rovnováhy stoje.<ref>Dršata J., Lánský M.: Může počítačová posturografie přispět k diferenciální diagnostice topiky vestibulárních lézí? Sborník abstrakt 63. kongresu ORL společnosti ČLS JEP, Mikulov, 13. – 15. 6. 2002.</ref>
==Odkazy==
===Reference===
910

editací