Cyril a Metoděj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
verze 18985423 uživatele 89.24.45.242 (diskuse) zrušena, rozbití
značka: vrácení zpět
Řádek 44:
== Misie na Velké Moravě (863-885) ==
[[Soubor:Velehrad.JPG|náhled|Velehrad]]
=== Pozvání na Moravu (862) ===
===
{{Citát v rámečku|''Lidé naši od pohanství odstoupili a křesťanský zákon zachovávají, nemáme však učitele takového, který by nám našim jazykem pravou víru křesťanskou vyložil, aby i jiné země, toto vidouce následovaly nás. I pošli nám, pane, biskupa i učitele takového. Neboť od vás na všechny strany vždy dobrý zákon vychází.''|údajný dopis knížete Rostislava byzantskému císaři{{Refn|Jako důvod příchodu byzantské misie se obvykle označuje jazyková bariéra mezi latinskými duchovními a moravskými Slovany, to však neobstojí, jelikož bavorští a franští duchovní používali slovanštinu pro liturgické účely již dlouhou dobu před příchodem byzantské misie. Navíc se Rostislav se stejnou žádostí předtím obrátil na papeže, od kterého rozhodně nemohl očekávat pomoc po jazykové stránce. Jak se dnes shoduje většina badatelů, původní text Rastislavova dopisu zřejmě neobsahoval zmínku o „vlastním jazyce“. Toto nelze již ověřit, vzhledem k tomu, že jediným pramenem informací je dílo Život Konstantinův a původní dopis se nedochoval.<ref name=":0" />|group=p|name=":6"}}|Život Konstantinův<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Fontes rerum Bohemicarum I|vydavatel=Filozofický ústav AV|url=http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=138&page=65|kapitola=Život sv. Cyrila|strany=27|datum přístupu=2016-06-18}}</ref>}}
V&nbsp;roce 862 vyslal kníže Velké Moravy [[Rostislav]] poselstvo k&nbsp;byzantskému císaři [[Michael III.|Michaelu III.]] s&nbsp;žádostí o vyslání biskupa a učitele, který by položil na Velké Moravě základy (na franských biskupech nezávislé) církve.<ref group="p"> Se stejnou žádostí se předtím Rostislav obrátil i na papeže, ten mu však nevyhověl. Důvodem mohla být patrně obava z diplomatické roztržky s [[Karlovci]], o jejichž podporu si papež v té době (kvůli roztržce s Byzancí) nemohl dovolit přijít.</ref> Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s&nbsp;církevním učením misionářů z&nbsp;Východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu [[Východofranská říše|Východofranské říše]], a tak z Moravy nechal franské kněze vyhnat. Morava tak postrádala dostatek duchovních a i to mohlo být jedním důvodů Rostislavovy žádosti.
 
Císař a patriarcha Fotios se rozhodli nakonec Rostislavově žádosti částečně vyhovět.<ref group="p"> Hlavním důvodem byla zřejmě snaha o [[Christianizace|christianizaci]] stále ještě [[Pohanství|pohanského]] [[První bulharská říše|Bulharska]]. Rozšířením byzantského vlivu na Moravu by se dostalo do obležení křesťanskými státy a přijetí křesťanství z Konstantinopole by pak pro Bulharsko bylo nevyhnutelné.</ref> Pro znalost jazyka byli pro misi vybráni Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil nové písmo ([[HlaholHlaholice|hlaholici]]) nicpro slovanský jazyk a společně s&nbsp;bratrem Metodějem přeložili do [[staroslověnština|staroslověnštiny]] liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb. Konstantinovi je připisováno sestavení [[Proglas]]u, tedy předmluvy ke staroslověnskému překladu [[evangelium|evangelií]].
 
=== Na Velké Moravě (863-867) ===