Verze z 19. 10. 2007, 20:41 editovat Nikos (diskuse \| příspěvky) 1 311 editací →‎Externí odkaz: ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 10. 2007, 20:42 editovat zrušit editaci Nikos (diskuse \| příspěvky) 1 311 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Vévoda orléanský'''. Titul [[vévoda\|vévody]] orleánského ( ''francouzsky Duc d´Orléans'') byl jedním z nejvýznamnějších [[šlechta\|šlechtických]] titulů ve [[Francie\|Francii]]. Používala ho ~~královské~~královská dynastie [[Valois]] a [[Bourboni]]. Příslušel mladším synům francouzských [[král]]ů (většinou synům druhorozeným), ale nejednalo se o pevně dané pravidlo – někteří králové svým synům tento titul neudělovali. Nositelé titulu patřili k tzv. [[Princové královské krve\|Princům královské krve]]. Jako příslušníci královské rodiny měli často silný politický vliv a patřili k nejbohatším šlechticům v zemi, jelikož [[léno\|lénem]] udělené vévodství [[Orléans]] přinášelo značné zisky. === Historie držení titulu === Titul vévody orleánského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský\|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda orléanký umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda orleánský ([[1371]] - + [[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský\|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel ([[1391]] - + [[1465]]) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský\|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul vévody orleánského a vévodství orléanské vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský\|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský\|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie\|Francii]] ujal rod [[Bourboni\|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Navarrský\|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský\|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou orleánským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul vévody orleánského jeho synovec [[Filip I. Orleánský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.\|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se titul vévody orleánského stal znovu titulem dědičným. Potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] žijí dodnes. Přestože je Francie [[republika\|republikou]] a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] přídomek d´Orléans i v současné době a hlava rodu se nadále nazývá vévodou orleánským. Sami sebe pak vévodové orleánští stále považují za případné [[Dauphin\|následníky trůnu]].

Vévoda orleánský: Porovnání verzí