Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč: Porovnání verzí

m
Úprava rozcestníku za pomoci robota: Jan Lebeda - změna odkazu/ů na Jan Lebeda (kněz); kosmetické úpravy
m (Přesunuto do kategorie Církevní školy v Praze pomocí Cat-a-lot)
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Jan Lebeda - změna odkazu/ů na Jan Lebeda (kněz); kosmetické úpravy)
 
== Historie ==
[[FileSoubor:Arcibiskupske gymnazium 1918.jpg|thumbnáhled|Původní budova čp. 299 v Bubenči od architekta Mikše, před rokem 1918]]
[[FileSoubor:Arcibiskupské gymnázium Bubeneč bw.jpg|thumbnáhled|Budova Arcibiskupského gymnázia v Bubenči po dostavbě a přstavbě, 1925]]
Dne 31. ledna 1910 se rozhodl [[Lev Skrbenský z Hříště|kardinál Lev Skrbenský]] založit arcibiskupské gymnázium s internátem, určené především (ale nikoliv výhradně) pro zájemce o následné studium katolického semináře. V roce 1913 byla uzavřena dohoda s provinciálem rakouské provincie [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] Janem Wimmerem o tom, že správa školy bude svěřena tomuto řádu. Gymnázium bylo otevřeno dne 19. 9. 1913 v provizorním prostoru pronajatého domu čp. 309 v Bubenči, Slovanská třída 4 (dnes Bubenečská 6)<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Vlček
V roce 1940 byla budova gymnázia zabavena pro účely nacistické pořádkové policie ({{cizojazyčně|de|Ordnungspolizei}}) a škola musela objekt vyklidit do 30. června 1940. Oficiální vyvlastňovací výměr byl vydán 16. srpna 1941. Gymnázium se přestěhovalo na Smíchov do budovy bývalého dívčho gymnázia v Bendově ulici 17.<ref name="ckk-historie" />
 
Dne 2. ledna 1942 bylo gymnázium podle rozkazu [[K. H. Frank|K. H. Franka]]a zrušeno pro „nepřátelské chování žáků i učitelů vůči Říši“. Studenti dostali možnost dokončit studia na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici.<ref name="ckk-historie" />
 
Po [[osvobození Československa]] nemohla být škola obnovena v původním místě, protože budovu po německé Ordnungspolizei zabralo československé [[Ministerstvo vnitra Československa|Ministerstvo vnitra]].<ref name="jesuit">http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=1&clanek=rozhovor Petr Havlíček: Dobrodružství „Jeho Sladkosti“ (rozhovor s [[Josef Cukr|Josefem Cukrem]] in ''Bulletin Jezuité''. Leden 2007.)</ref> V letech 1951–55 zde Ministerstvo provozovalo tajnou věznici [[Státní bezpečnost|StB]], především pro [[agent-chodec|agenty-chodce]], jakožto buržoazní [[nacionalista]] zde byl ale tajně vězněn i pozdější československý prezident [[Gustáv Husák]], odsouzený tehdy na [[doživotí]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 4:00.</ref> Po celou dobu provozu věznice byl jejím velitelem nadporučík Vojtěch Kozel;<ref>[http://www.policie.cz/clanek/publikace-securitas-imperii-01-14.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d Securitas Imperii 7, Praha, ÚDV 2001, str. 289.] (pdf)</ref> věznicí za tuto dobu prošlo na 600 vězňů.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 3:42.</ref> Náhradní prostory gymnázium obdrželo v objektu Řádového dívčího reálného gymnázia ve Voršilské ulici a 4. června 1945 byla obnovena výuka. Dne 6. února 1946 odmítlo Ministerstvo vnitra vrátit objekt v Bubenči a na školní rok 1947/48 se gymnázium přestěhovalo do objektu Arcibiuskupského semináře v Praze – Dejvicích. V roce 1948 bylo gymnázium i s většinou [[inventář]]e přesunuto do sudetského [[Bohosudov]]a v severočeském pohraničí na místo bývalého německojazyčného biskupského gymnázia, které [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnáním německého obyvatelstva]] přišlo o žáky. Působilo zde však jen krátce. V noci ze 13. na 14. dubna [[1950]] bylo gymnázium přepadeno [[Lidové milice|Lidovými milicemi]]. Studenti byli odvezeni do Děčína, kde si je museli vyzvednout rodiče. Někteří z pedagogů byli uvězněni a v Bohosudovském objektu byl zřízen internační tábor pro jezuity a františkány. Činnost Arcibiskupského gymnázia tím byla definitivně ukončena.<ref name="ckk-historie" />
 
== Slavné osobnosti gymnázia ==
 
=== Studenti ===
* [[Václav Červinka]] – katolický kněz, před tím [[Biskupské gymnázium Bohosudov]], poté gymnázium na Smíchově (AG PB zavřeli nacisté)<ref>http://www.biskupstvi-ltm.cz/zdislava/?sekce=1&clanek=899 Martin Davídek: ''Václav Červinka'' (rozhovor) in ''Zdislava'', měsíčník [[diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]], květen 2007 </ref>
| jazyk =
}}</ref>
* [[Jan Lebeda (kněz)|Jan Lebeda]] – kněz, pomocný biskup pražský
* [[Radovan Lukavský]] – herec, dostudoval na [[Gymnázium Český Brod|gymnáziu v Českém Brodě]]<ref>[[Klára Lukavská]]: ''Rozhovory s dědečkem'' (2. přepracované vydání); [[Karmelitánské nakladatelství]] Kostelní Vydří [[2005]], str. 25-50</ref>
* [[Oto Mádr]] – kněz a teolog<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=39 Jaroslav Cuhra: ''Jeden z posledních svědků – Oto Mádr (* 1917)'' in internetové stránky ''Radio Vaticana'', zveřejněno 3. března 2003</ref>
* [[František Šilhan]] – jezuita, český provinciál<ref>http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2005&cislo=1&clanek=vyroci Životopis na stránkách České provincie Tovaryšstva Ježíšova</ref>
* [[František Verner]] – [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|křižovník s červenou hvězdou]], budovatel a ředitel Pokoncilní knihovny (později [[Centrální katolická knihovna]])<ref>http://www.teologicketexty.cz/casopis/2005-4/Frantisek-Verner.html</ref>
* [[Maurus Verzich|Alois Maurus Verzich]] – opat kláštera benediktinů v Praze na Slovanech (v Emauzích)
* [[Karel Vrána]] – kněz a vysokoškolský pedagog<ref name="ckk-prehled" />
* [[Josef Zvěřina]] – kněz a vysokoškolský pedagog<ref name="ckk-prehled" />
 
=== Učitelé a vedoucí ===
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
1 282 526

editací