Verze z 7. 9. 2020, 22:15 editovat 185.167.185.17 (diskuse) →‎Nástin událostí: Eugene ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 9. 2020, 22:17 editovat zrušit editaci 185.167.185.17 (diskuse) →‎Nástin událostí Přejít na další porovnání →
Řádek 34: Předehra skončila 7. září nad ránem, kdy vypukla vlastní bitva. V 5.30 hod. byl veden francouzský útok 5. (polským) sborem pod velením knížete [[Józef Antoni Poniatowski\|Poniatowského]] na levé křídlo ruského postavení, v 6.00 hod. přešly Napoleonovy hlavní síly do pozice 2. armády Rusů pod velením knížete [[Pjotr Ivanovič Bagration\|Bagrationa]], kterým se říkalo „Bagrationovy valy“. Ty v tomto okamžiku čelily ohromnému tlaku francouzských jednotek, a to 1. sboru pod velením [[Davout]]a, 3. [[Ney]]ova sboru a 8. [[Andoche Junot\|Junotova]] sboru, které byly podporovány jezdeckými zálohami maršála [[Joachim Murat\|Murata]]. V poledních hodinách ruská strana mohutnému náporu podlehla a byla donucena ustoupit do týlového postavení. Kníže Bagration byl při této operaci smrtelně zraněn,<ref name="БРЭ"/> velení převzal generálporučík [[Pjotr Petrovič Konovnicyn\|Konovnicyn]]<ref name="БРЭ"/>. [[Nikolaj Nikolajevič Rajevskij\|Rajevského baterie]]<ref name="БРЭ"/> maršála [[Barclay de Tolly\|Barclaye de Tolly]], která obsadila hlavní pozici 1. ruské armády, odrazila dva útoky vedené 4. sborem [[~~Eugene~~Evžen de Beauharnais\|prince de Beauharnais]]. Kutuzov se rozhodl poslat k Rajevského baterii své jezdecké jednotky pod velením generála [[Fjodor Petrovič Uvarov\|Uvarova]]<ref name="БРЭ"/> a [[kozáci\|kozácké sbory]] [[ataman]]a [[Matvej Ivanovič Platov\|Platova]], aby zasadily tvrdý úder do boku a týlu napoleonské armády, což zpozdilo hlavní útok Napoleona o dvě hodiny. Tento útok začal ve 14.00 hod. a po dalších dvou hodinách byli ruští obránci nuceni vyklidit své opevněné pozice. Francouzům ale zbyla v záloze jenom [[Císařská garda (Napoleon)\|císařská garda]], a tak se v podvečer omezili pouze na dělostřelecké ostřelování ruských pozic a dokonce sami vyklidili dobytou Rajevského baterii z obavy před ruským protiútokem. Pro masivní ztráty na Kutuzovově straně nebyla jeho armáda schopná pokračovat v boji a generál vydal rozkaz k dalšímu ústupu, nejdříve do [[Možajsk]]a a potom až za Moskvu. Tím byla bitva ukončena. Zajímavé je, že ji obě strany prezentovaly jako své vítězství. Dne [[11. září]] [[1812]] jmenoval ruský car [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandr I.]] Kutuzova [[generál]]em-[[maršál\|polním maršálem]]. Vesnice Borodino a její okolí se staly bojištěm i za druhé světové války. Na borodinském bojišti se v říjnu 1941 marně bránily dvě sovětské střelecké divize útoku jedné německé tankové divize a jedné divize [[Waffen-SS\|SS]]. Při těchto bojích bylo zpustošeno zdejší muzeum bitvy u Borodina.

Bitva u Borodina: Porovnání verzí