Mikuláš Šubič Zrinský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Celkové styl. úpravy a doplnění hesla, šablona značka: editace z Vizuálního editoru |
→Život a kariéra: V době vrcholící Napoleonovy expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve Vídni činný dramatik Theodor Körner. |
||
Řádek 8:
Porazil [[Turci|Turky]] v několika bitvách (např. u [[Csíksomlyó|Somlyó]] a [[Babócsa|Babócsy]]). V roce [[1561]] ovdověl a v roce [[1564]] se oženil s českou šlechtičnou [[Eva z Rožmberka|Evou z Rožmberka]], sestrou [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]], která mu v jejich krátkém manželství porodila syna [[Jan Zrinský ze Serynu|Jana]], kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.
Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu roku 1564), ale roku [[1566]] hrdinně padl v bitvě o vodní hrad [[Szigetvár]]. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana ''Dějiny Chorvatů'' je pro něj užita přezdívka „nový [[Leónidás I.|Leonidas]]“. V době vrcholící [[Napoleon I.|Napoleonovy]] expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve [[Vídeň|Vídni]] činný dramatik [[Theodor Körner]].
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel [[Ivan Zajc]] (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu ''[[Mikuláš Šubič Zrinský (opera)|Mikuláš Šubič Zrinský]]'' (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
| |||