Wikipedie

Princip konec-konec: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Stránka Argument konec-konec přemístěna na stránku Princip konec-konec: Lepší název
Wikifikace a dopřeložení části
Řádek 1:
Argument'''Princip konec-konec''' (anglicky ''end-to-end principle'') je jedním z ústředních principů fungovánípoužitých TCPpři návrhu protokolu [[TCP]], hojně užívaného na internetu[[internet]]u. Stejně tak je ale tento princip používán v dalších protokolech (například [[X.25]]) a distribuovaných systémech vůbec. Princip je založen na tom, že pokud je to možné, operaceměly komunikačníhoby protokolubýt byoperace mělykomunikačního být[[Protokol (informatika)|protokol]]u nadefinoványdefinovány tak, aby sebyly projeviliprováděny ažbuď v cílovémkoncových boděbodech komunikačního systému, nebo co nejblíže boduzařízení, kdykteré je zdroj kontrolovánovládáno.▼
{{Wikifikovat}}▼
▲Argument konec-konec (anglicky end-to-end) je jedním z ústředních principů fungování TCP protokolu, hojně užívaného na internetu. Stejně tak je ale tento princip používán v dalších protokolech (například X.25) a distribuovaných systémech vůbec. Princip je založen na tom, že pokud je to možné, operace komunikačního protokolu by měly být nadefinovány tak, aby se projevili až v cílovém bodě komunikačního systému, nebo co nejblíže bodu, kdy je zdroj kontrolován.
 
Návrh tohoto principu byl poprvé popsán roku 1981 v publikaci "End-to-end arguments in system desingdesign" od Jeroma H. Saltzera, Davida P. Reeda a Davida D. Clarka. Tvrdili, že spolehlivé systémy mají tendenci vyžadovat end-to-endke procesovánísvé ksprávné tomu,funkci abytento fungoval správněprincip, a to jako doplněknavíc k procesováníostatnímu uprostředzpracování uvnitř systému. Zdůraznili, že že nejvíce vlastností v nejnižsím stupni komunikačního systému se projeví ve všech klientech na vyšším stupni systému, i když tito klienti nepotřebují tyto vlastnosti, a jsou tak nadbytečnými, jestliže klienti musí znovu zavést vlastnosti na základě end-to-end principu.
většina funkcí implementovaných na nejnižší úrovni komunikačního systému zvýší náklady
všech klientů na vyšších stupních systému, i když tito klienti tyto funkce nepotřebují,
a stávají se nadbytečnými, jestliže klienti musí znovu implementovat tyto funkce podle principu end-to-end.
 
To vedlo k modelu "hloupé minimální sítisítě" s chytrými terminály, kterýžtokterý byl úplně odlišný od předchozího návrhumodelu chytré sítě s hloupými teminály.
 
Kupříkladu,Na příkladu protokolu [[TCP/IP]] lze ukázat, že [[Internet Protocol|IP]] je hloupý, bezstavový protokol, který jednoduše přemisťuje pakety[[datagram]]y skrze síťsítí, a [[TCP]] je chytrý transportní protokol, poskytující detekci chyb, znovupřenesení, kontlouřízení zácpy,zácep a plovoucířízení toku podle kontroluprincipu end-to-end. Síť samotná (routry[[router]]y) musí pouze podporovat jednoduchou, lehkou IP; na konečných bodech (počítačích) běží TCP, když je-li to třeba.
 
Druhým kanonickým příkladem je přenos dat. Každý spolehlivý protokol obstarávající přenostpřenos dat a program pro přenostpřenos dat by měl obsahovat checksum[[kontrolní součet]], který je zkontrolovanýzkontrolován až poté, co vše bylo úspěšně zapsáno na disk. Diskové chyby a softwarové chyby tak dělají z checksum nezbytnost - klíčové místo v systémech přenosu dat. Princip end-to-end dovoluje softwaru, který má přístup k file systému, aby kontroloval míru, s jakou přenos dat pokročil, a další přeposlání s minimálním zpožděním. To díky blízkosti file systému ke kontrole přenosu.
 
[[Kontrolní součet]] je nezbytný, aby diskové a softwarové chyby nepoškodily data.
Klíčovým zařízením je v tomto případě [[souborový systém]]. Princip end-to-end dovoluje programu, který má přístup k souborovému systému, řídit rychlost přenosu dat, a umožňuje v případě potřeby znovupřenesení dat s minimálním zpožděním - díky blízkosti souborového systému a řízení přenosu.
 
 
▲{{Wikifikovat}}
 
Vzhledem k principu end-to-end, vlastnosti protokolu jsou pouze oprávněné v nížších úrovních systému, pouze pokud jsou optimalizačního typu. Ačkoli TCP přeposílání pro spolehlivost je stále ospravedlňitelnéospravedlnitelné, ale snahy o úpravu TCP spolehlivosti by měly skončit poté, co se dosáhne výkonostního vrcholu.
 
Princip end-to-end se prokázal být vhodným pro aplikace, které vyžadují vysoký stupeň věrnosti přenesených dat, kombinovaný s velkou tolerancí zpoždění, jakožto přenos dat, a více či méně vhodným pro real-time aplikace, jako například telefonování, kde menší zpoždění je důležitější, nežli věrnost přenesených dat. Princip end-to-end zrovna není vhodný pro velké multicastové a broadcastové sítě s velkou ztrátovostí, jakožto je bezdrátový přenost dat, protože přetížení, které vyžaduje na znovupřenost je tak velké, že mnohé aklikace jej nedokáží unést.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Princip_konec-konec“