Doudleby: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 49:
 
* [[Doudleby (hradiště)|Doudlebské hradiště]] je slovanský [[Raný středověk|raně středověký]] hrad o rozloze přibližně 4,8 hektarů ze druhé poloviny 10.&nbsp;století.<ref name="encyklopedie-hradist"/> [[Říční brod|Brod]] přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího [[Čapkův most|Čapkova mostu]], jednak v protějším zákrutu řeky.
* Farní kostel [[Vincenc ze Zaragozy|svatého Vincence]], na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem čtyřicátýchpočátktyřicátých let 12.&nbsp;století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze 14.&nbsp;století, jsou jimi [[gotická architektura|gotický]] [[Kněžiště|presbytář]] a [[sakristie]] (obdobného provedení jako v nedalekém [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenném Újezdě]]); v sakristii byly odkryty vzácné gotické [[freska|fresky]] s výjevy ''Narození Páně'' a ''Klanění Tří králů'' z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl [[Petr de Maggi]] podle plánů [[Pavel Ignác Bayer|Pavla Ignáce Bayera]]. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18.&nbsp;století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu ''Madony doudlebské'' (originál z doby kolem roku 1440 chová [[Národní galerie v Praze]]), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na [[Hluboká (zámek)|Hluboké]]. Na věži jsou zavěšeny dva [[zvon]]y, velký, odlitý roku 1876 v [[Bochum]]i a malý – umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský [[Děkanát a vikariát|děkanát]], jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 [[farnost]]í). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi [[Dolní Stropnice]], [[Heřmaň (okres České Budějovice)|Heřmaň]] a [[Plav]].
* Sousoší [[Pieta|Piety]] před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756
* Kaple [[Svatá Barbora|svaté Barbory]], za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.