Červená pyramida: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
opr
Řádek 4:
| výstavba = mezi 29. nebo 30. rokem Snofruova panování (kolem 2640 př. n. l.) a jeho smrtí
}}
'''Červená pyramida''', nebo také '''Severní pyramida''' či '''Netopýří pyramida''', ({{Vjazyce2|ar|هرم الوطواط|Haram alel-waṭwāṭvatvat}}<ref name="Verner">{{Citace monografie
| příjmení = Verner
| jméno = Miroslav
Řádek 22:
Jejím stavebníkem byl faraon [[Snofru]] (vládl přibližně mezi lety 2670 a 2620 př. n. l.), který nechal vystavět i&nbsp;[[Lomená pyramida|Lomenou pyramidu]] a [[pyramida v Médúmu|pyramidu v&nbsp;Médúmu]]. Na přesnou dataci výstavby nemají badatelé jednotný názor. Červená pyramida má nejpozvolnější stoupání stěn ze všech egyptských pyramid (43°), což zřejmě svědčí o&nbsp;snaze stavitelů o&nbsp;co nejlepší statické zabezpečení stavby. Je vysoká 99,4&nbsp;metru a jednotlivé strany jsou dlouhé 213&nbsp;metrů. Po svém dokončení se stala nejvyšší egyptskou pyramidou; nyní je celkově třetí nejvyšší po [[Chufuova pyramida|Chufuově]] a [[Rachefova pyramida|Rachefově pyramidě]]. Její název pochází od načervenalého kamene, z&nbsp;něhož je zhotovena. Původně měla obložení z&nbsp;bílého [[Vápenec|vápence]] z&nbsp;[[Tura (Egypt)|Tury]]. Červená pyramida je první egyptskou pyramidou, která byla od počátku plánovaná jako pravá (nestupňovitá). U&nbsp;její stavby Egypťané poprvé použili techniky potřebné pro budování těchto pyramid. Jako jediná egyptská pyramida nemá žádné podzemní chodby a místnosti. Její nadzemní komorový systém se skládá ze sestupné chodby, dvou předsíní a [[Pohřební komora|pohřební komory]], kterou poškodili vykradači hrobů. Přestože zde egyptologové nenalezli královský sarkofág, je možné, že Snofru byl pohřben právě zde.
 
Červenou pyramidu navštěvovali evropští cestovatelé už od středověku. V&nbsp;roce 1750 proběhl první průzkum pyramidy za použití měřících přístrojů. První podrobné a novodobé výzkumy se zde uskutečnily roku 1839 pod vedením britského egyptologa [[John Shae Perring|Johna Shae Perringa]] a v&nbsp;roce 1843 pod vedením [[Karl Richard Lepsius|Karla Richarda Lepsia]]. Nejvýznamnější průzkum pyramidy prováděla roku 1982 expedice německých [[Egyptologie|egyptologů]] pod vedením [[Rainer Stadelmann|Rainera Stadelmanna]]. Turistům je objekt přístupný od roku 1997.
 
[[Kultovní pyramida]] Červené pyramidy zřejmě nebyla vystavěna, stejně jako [[vzestupná cesta]]. U&nbsp;pyramidy badatelé objevili zbytky [[Ohradní zeď (starověký Egypt)|ohradní zdi]] a [[Zádušní chrám|zádušního chrámu]]. [[Údolní chrám]] se podle Rainera Stadelmanna, nacházel jihovýchodně od pyramidy u&nbsp;vesnice Dáhšúr, kde archeologové nalezli pozůstatky budovy o&nbsp;rozměrech 100&nbsp;metrů na 65&nbsp;metrů. Samotná pyramida byla dostavěna za Snofruova života, což však neplatí o&nbsp;jejím pyramidovém komplexu, v&nbsp;jehož stavbě se pokračovalo i&nbsp;po faraonově smrti.
Řádek 44:
== Průzkumy ==
[[Soubor:Carte-lepsius-dahchour.jpg|náhled|300px|Lepsiova mapa nekropole v&nbsp;[[Dáhšúr]]u. Červená pyramida se nachází vpravo nahoře. Sever je vpravo.|alt=Kreslená mapa dáhšurské nekropole. Nahoře v&nbsp;pravém rohu se nachází Červená pyramida s&nbsp;úhlem sklonu 49°. Blízko dole pod ní je zakreslena menší pyramida s&nbsp;úhlem sklonu 50°. V&nbsp;levé horní části mapy je Lomená pyramida s&nbsp;úhlem sklonu 56°. V&nbsp;její těsné blízkosti nalevo se nachází drobná pyramida s&nbsp;úhlem sklonu 57°. Dole pod ní v&nbsp;levém dolním rohu je umístěna pyramida Amenemheta&nbsp;III. s&nbsp;úhlem sklonu 58°. V&nbsp;pravé dolní části mapy se nachází pyramida Amenemheta II. s&nbsp;úhlem sklonu 51° a kolem ní jsou rozmístěny čtyři drobné pyramidy s&nbsp;úhly sklonu 52°, 53°, 54° a 55°.]]
Červenou pyramidu navštěvovali evropští cestovatelé už od středověku. Komorový systém pyramidy poprvé popsal italský cestovatel [[Pietro della Valle]] v&nbsp;zimě 1615/1616. Roku 1660 ji navštívil anglo-holandský cestovatel [[Edward Melton]] a v&nbsp;18.&nbsp;století český františkánský misionář [[Remedius Prutký]]. BritskýPrvní výzkum pyramidy s využitím měřících přístrojů provedli v&nbsp;roce 1750 britský cestovatel a politik [[Robert Wood]], britský starožitník [[James Dawkins]] a italský architekt [[Giovanni Battista Borra]] provedli první výzkumy pyramidy v&nbsp;roce 1750, aleavšak nebyli schopni dostat se do její [[Pohřební komora|pohřební komory]], protože jim chyběly vhodné žebříky.<ref name="Verner" /><ref name="Edwards">{{Citace sborníku
| příjmení = Edwards
| jméno = Iorwerth Eiddon Stephen
Řádek 181:
Červená pyramida spočívá na několika vrstvách kvalitního vápence, pocházejícího z&nbsp;dolů v&nbsp;[[Tura (Egypt)|Tuře]]. Ze stejného vápence bylo vyrobeno i&nbsp;obložení pyramidy, které dnes z&nbsp;velké části neexistuje. Částečně kvůli tomu, že bylo během středověku rozebráno a použito na stavbu budov v&nbsp;[[Káhira|Káhiře]]. Jádro pyramidy je tvořeno načervenalými vápencovými bloky, které pocházejí z&nbsp;dolů v&nbsp;bezprostřední blízkosti pyramidy. Právě díky barvě těchto bloků získala pyramida svůj název. Na blocích jádra badatelé objevili [[Graffiti|grafita]], díky kterým existuje přibližná představa o&nbsp;letech, kdy byla pyramida vystavěna.<ref name=Verner2 /><ref name="Lehner" />
 
Pyramida byla postavena pomocí zdokonalených technik. Kamenné vrstvy stavitelé již od počátku stavby pokládali vodorovně, aby rozložili tlak uvnitř pyramidy, který vedl k&nbsp;trhlinám a k&nbsp;nebezpečí zhroucení komor v&nbsp;Lomené pyramidě. Se stoupáním stěn 43°&nbsp;36'&nbsp;11" má Červená pyramida nejostřejšínejpozvolnější úhelstoupání stěn ze všech egyptských pyramid.<ref name="Verner" /><ref name=RSH /><ref name="Lehner" /><ref name=Perring>{{Citace monografie
| příjmení = Howard-Vyse
| jméno = Richard