Sudokopytníci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: typo |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 71:
== Systém sudokopytníků ==
Bazální skupinou sudokopytníků jsou mozolnatci (Tylopoda), sesterskou skupinu k nim tvoří taxon [[Artiofabula]], který zahrnuje zbylé sudokopytníky. Ti bývali tradičně rozdělováni na základě morfologických znaků na přežvýkavé (Ruminantia) a nepřežvýkavé (Nonruminantia) Nepřežvýkaví však tvoří [[Parafyletismus|parafylum]], uvnitř něhož se odvětvují přežvýkaví. V současnosti je proto aktuální členění taxonu Artiofabula do dvou skupin. První zahrnuje [[Prasatovití|prasata]] (Suidae) a [[Pekariovití|pekari]] (Tayassuidae), nazývá se [[Suina|štětináči]] (Suina) a jde o část původních nepřežvýkavých. Druhá linie nese jméno [[Cetruminantia]] a sdružuje [[Přežvýkaví|přežvýkavé]] (Ruminantia) a k nim sesterský taxon [[Whippomorpha]]. Ten zahrnuje zbytek nepřežvýkavých, tj. [[Hrochovití|hrochy]] (Hippopotamidae), ale také jim sesterské [[Kytovci|kytovce]] (Cetacea), kteří byli v minulosti klasifikováni jako samostatný [[Řád (biologie)|řád]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
=== Podřád: Mozolnatci ===▼
Mozolnatci ([[velbloudi]], lamy, vikuně) jsou přežvýkaví sudokopytníci, jejich žaludek je tříkomorový. Našlapují na prstní články, které jsou podložené pružným mozolem. Kopýtka jsou nehtovitého tvaru. Druhý a čtvrtý prst je zakrnělý, záprstní a nártní kosti jsou srostlé, tvoří tak jedinou kost tvaru obráceného Y. [[Kost loketní|Loketní]] a [[lýtková kost]] jsou redukované.▼
* čeleď: ''[[Camelidae]]'' – [[velbloudovití]]▼
=== Podřád: Nepřežvýkaví ===▼
Mezi [[nepřežvýkaví|nepřežvýkavé]] patří sudokopytníci s jednokomorovým žaludkem (s výjimkou hrochů). Nepřežvykují. Jsou to všežravci, sklovina stoliček tvoří hrboly, zuby mají uzavřenou dřeňovou dutinu a nedorůstají. Špičáky bývají přeměněné v kly. Na končetinách mají čtyři dobře vyvinuté prsty (výjimku tvoří pekariovití). Třetí a čtvrtý prst tvoří tzv. spárky, menší druhý a pátý paspárky.▼
| příjmení1 = Beck
| jméno1 = Robin M. D.
Řádek 116 ⟶ 106:
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1371/journal.pbio.3000494
}}</ref>
▲Mozolnatci ([[velbloudi]], lamy, vikuně) jsou přežvýkaví sudokopytníci, jejich žaludek je tříkomorový. Našlapují na prstní články, které jsou podložené pružným mozolem. Kopýtka jsou nehtovitého tvaru. Druhý a čtvrtý prst je zakrnělý, záprstní a nártní kosti jsou srostlé, tvoří tak jedinou kost tvaru obráceného Y. [[Kost loketní|Loketní]] a [[lýtková kost]] jsou redukované. Zvláštností mozolnatců jsou kulaté červené krvinky.
** čeleď: ''[[Hippopotamidae]]'' – [[hrochovití]]▼
** řád: ''[[Kytovci|Cetacea]]'' – [[kytovci]]▼
▲Mezi
=== Podřád:
Aktuální fylogenetické analýzy dokazují vnitřní postavení kytovců v rámci sudokopytníků a jejich sesterskou pozici vůči hrochům. U zástupců obou skupin probíhá porod a také kojení pod vodou.
=== Podřád: přežvýkaví (Ruminantia) ===
Přežvýkaví mají vícekomorové žaludky. Třetí a čtvrtý prst jsou jediné plně funkční prsty, poslední články jsou kryté rohovinou a tvoří paznehty, na jejichž okraj zvířata našlapují. Druhý a pátý prst nemají kostní podklad a tvoří rudimentární paznehtky. Záprstní a nártní kosti jsou srostlé a tvoří jedinou kost válcovitého tvaru. [[Kost loketní|Loketní]] a [[lýtková kost]] jsou redukované. Horní řezáky chybí, spodní špičáky se podobají řezákům. Stoličky mají zřasenou sklovinu, jsou semihypselodontní, s prodlouženou dobou růstu.
==== Infrařád:
Patří sem nejprimitivnější přežvýkaví, kančilovití. Jsou to malá zvířata s třídílným žaludkem. Horní řezáky samců jsou zvětšené a mají dýkovitý tvar.
* čeleď:
==== Infrařád:
Přežvýkavci se čtyřdílným žaludkem. Primitivní zástupci mají zvětšené horní špičáky (kabarovití), u ostatních druhů se objevují rohy nebo parohy.
* nadčeleď: jelenovci (
** čeleď:
** čeleď:
* nadčeleď: [[žirafovci]] (
** čeleď:
* nadčeleď: vidlorohové (
** čeleď:
* nadčeleď: turovci (
** čeleď:
== Reference ==
|