Persefona: Porovnání verzí

* Homérovy eposy [[Illias]] a Odyssea[[Odysseia]] jsou prvním literárním zpracování mýtu

* Následují římští básníci [[Claudius Claudianus]] a [[Ovidius]], jehož pojetířímské bylpojmenování "Proserpina" s výběr epizod byly nejčastější inbspiracíinspirací pozdějším umělcům

Antičtí umělci zobrazovali Persefonu buď jako trůnící bohyni a přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou a mladou dívku. Objevila se již na krétských [[gema|gemách]] 1500 let před n.l., její únos v klasické řecké malbě se odehrával jako důstojná jízda ve voze s čtyřspřežím. Z raně novověkých zobrazení patří k nejznámějším:

* barokní sousoší ''Hádés unáší Persefonu'' od [[Gian Lorenzo Bernini|Gian Lorenza Berniniho]] (z let 1621 1622), dnes v římské Ville Borghese a

** od [[Nicolò dell’Abbate|Niccola Dell´Abbate]] (z doby kolem r. 15601570), v pařížském [[Louvre|Louvru]])

** dvě varianty odnamaloval Hanse[[Hans von Aachen]] (kolem 1600), na alabastru malovaná zena [[Ambras (zámek)|zámku Ambras]] a šerosvitná verze v [[Národní muzeum Brukenthal|rumunském Brukenthalu]], na níž únos probíhá vev malé vozekolesce

** od [[Joseph Heintz starší|Josepha Heintze staršího]], staršíprvní verze z doby (kolem 1595) se ze sbírek Pražského hradu dostala do Drážďanské galerie, mladší je v Galerii ve Washingtonu.

* moderní operu téhož námětu složil [[Igor Stravinskij]], provozuje se také jako melodram