Aero Ae-01: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
PetrKk (diskuse | příspěvky)
doplnění informací
značky: možné problémové formulace přepnuto z Vizuálního editoru
m det.
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Upravit|článek neuvádí prakticky žádné informace o Aeru Ae-01, styl}}
{{Infobox - letadlo
| název = Aero Ae-01
Řádek 20 ⟶ 18:
}}
 
'''Aero Ae-01 (Ae-10, A-1)''' byl [[Československo|československý]] vojenský cvičný dvoumístný [[dvouplošník]], který byl postaven v roce [[1919]]. Jednalo se o kopii letounu[[letoun]]u [[Hansa-Brandenburg B.I]].
 
Po [[první světová válka|první světové]] válce získal samostatný československý stát několik [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherských]] letounů, které byly dislokovány na [[letiště|letišti]] v [[Cheb]]u. Do služby v československém vojenském i civilním letectvu byly převzaty letouny [[Hansa Brandenburg B.I]], [[Hansa-Brandenburg C.I|Hansa Brandenburg C.I]], [[Ansaldo SVA|Ansaldo SVA 10]], [[Phönix C.I]], [[Aviatik D.I]], [[Anatra Anasalj]], [[DFW B.I]], [[LVG C.VI]], [[Fokker B.I]] a další, které byly ovšem zastaralé a v nevalném technickém stavu. Později byly získány ještě další stroje (např. [[Albatros C.II]], [[Albatros D.III]], [[Rumpler C.VI]], [[Fokker D.VII]]). [[Francie]] věnovala [[Československá armáda|Československé armádě]] celkem 115 letounů z vojenských přebytků ([[SPAD S.VII]], [[SPAD S.XIII]], [[Salmson 2|Salmson SAL.2A.2]], [[Voisin X|Voisin X Bn.2]] či [[Breguet 14|Breguet Br.14 A.2]]).
 
Samostatné [[Československo]] se však vydalo na cestu výroby vlastních vojenských letadel a [[Aero Vodochody|Aero]] Ae-01 se stalo prvním typem, i když to nebyla ještě vlastní konstrukce, ale kopie „malého“ Brandenburgu B.I (kopie, protože licenci nebylo nutno po rozpadu Rakousko-Uherska kupovat). Letadlo bylo nejprve nazváno '''Ae-10''' (neplést s dopravním [[Aero A-10|A-10]]), později '''Ae-01''', od roku 1923 dostalo vojenské označení '''A-1''', které mu zůstalo i v civilních službách (dále v článku bude letoun nazýván jen Ae-01).
'''Aero Ae-01 (Ae-10, A-1)''' byl [[Československo|československý]] vojenský cvičný dvoumístný [[dvouplošník]], který byl postaven v roce [[1919]]. Jednalo se o kopii letounu [[Hansa-Brandenburg B.I]].
 
Pozn.: letadlu [[Hansa-Brandenburg B.I|Brandenburg B.I]] s [[letecký motor|motorem]] o výkonu 100 až 160[[Koňská síla|HP]] (podle série) se říkalo „malý“ Brandenburg, a letadlu [[Hansa-Brandenburg C.I|Brandenburg C.I]] s motorem o výkonu 150 až 250HP (podle série) se říkalo „velký“ Brandenburg. Říkalo se jim malý a velký, i když měly téměř stejné rozměry, jen velký byl těžší, výkonnější, a mohl nosit zbraně. Písmena odlišující oba typy měla původ ve [[Značení německých vojenských letadel první světové války|značení německých letadel první světové války]] : B – neozbrojené dvojplošníky, C – ozbrojené dvojplošníky. Oba Brandenburgy již tehdy nebyly moderní ani rychlé, ale byly osvědčené a oblíbené, a oba byly čs. leteckými firmami hojně kopírovány : „malý“ Brandenburg B.I jako Aero Ae-01 a [[Letov Š-10]], „velký“ Brandenburg C.I jako [[Aero A-14| A-14, A-15]], a [[Aero A-26|A-26]].
Po [[první světová válka|první světové]] válce získal samostatný československý stát několik rakousko-uherských letounů, které byly dislokovány na [[letiště|letišti]] v [[Cheb]]u. Do služby v československém vojenském i civilním letectvu byly převzaty letouny [[Hansa Brandenburg B.I]], [[Hansa-Brandenburg C.I|Hansa Brandenburg C.I]], [[Ansaldo SVA|Ansaldo SVA 10]], [[Phönix C.I]], [[Aviatik D.I]], [[Anatra Anasalj]], [[DFW B.I]], [[LVG C.VI]], [[Fokker B.I]] a další, které byly ovšem zastaralé a v nevalném technickém stavu. Později byly získány ještě další stroje (např. [[Albatros C.II]], [[Albatros D.III]], [[Rumpler C.VI]], [[Fokker D.VII]]). [[Francie]] věnovala [[Československá armáda|Československé armádě]] celkem 115 letounů z vojenských přebytků ([[SPAD S.VII]], [[SPAD S.XIII]], [[Salmson 2|Salmson SAL.2A.2]], [[Voisin X|Voisin X Bn.2]] či [[Breguet 14|Breguet Br.14 A.2]]).
Samostatné [[Československo]] se však vydalo na cestu výroby vlastních vojenských letadel a [[Aero Vodochody|Aero]] Ae-01 se stalo prvním typem, i když to nebyla ještě vlastní konstrukce, ale kopie „malého“ Brandenburgu B.I (kopie, protože licenci nebylo nutno po rozpadu Rakousko-Uherska kupovat). Letadlo bylo nejprve nazváno '''Ae-10''' (neplést s dopravním [[Aero A-10|A-10]]), později '''Ae-01''', od roku 1923 dostalo vojenské označení '''A-1''', které mu zůstalo i v civilních službách (dále v článku bude letoun nazýván jen Ae-01).
 
Pozn.: letadlu [[Hansa-Brandenburg B.I|Brandenburg B.I]] s motorem o výkonu 100 až 160[[Koňská síla|HP]] (podle série) se říkalo „malý“ Brandenburg, a letadlu [[Hansa-Brandenburg C.I|Brandenburg C.I]] s motorem o výkonu 150 až 250HP (podle série) se říkalo „velký“ Brandenburg. Říkalo se jim malý a velký, i když měly téměř stejné rozměry, jen velký byl těžší, výkonnější, a mohl nosit zbraně. Písmena odlišující oba typy měla původ ve [[Značení německých vojenských letadel první světové války|značení německých letadel první světové války]] : B – neozbrojené dvojplošníky, C – ozbrojené dvojplošníky. Oba Brandenburgy již tehdy nebyly moderní ani rychlé, ale byly osvědčené a oblíbené, a oba byly čs. leteckými firmami hojně kopírovány : „malý“ Brandenburg B.I jako Aero Ae-01 a [[Letov Š-10]], „velký“ Brandenburg C.I jako [[Aero A-14| A-14, A-15]], [[Aero A-26|A-26]].
 
== Výroba ==
Na základě požadavku armády na cvičný letoun podle rakouského vzoru '''Hansa-Brandenburg B.I, série 76''', byl první letoun '''Ae-01'''(tehdy ještě '''Ae-10.01''') postaven na podzim roku 1919. Stavba dle osvědčeného vzoru trvala 49 dní, a po vyzkoušení byl letoun objednán v počtu 35 kusů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
| jméno = Václav
Řádek 37 ⟶ 34:
| rok = 1983
| strany = 61 - 62
}}</ref>. Letadla Ae-01 ze začátku [[sériová výroba|sériové výroby]] vypadala téměř stejně jako vzorový Brandenburg B.I. Toto potvrzují dochované fotografie letadel výrobní číslo 1 a 11 (na boku mají viditelné označení Ae-10.01 – viz foto, a Ae 10.11). Jediným viditelným rozdílem je chladič nad motorem, vystupující nad plochu horního [[křídlo letadla|křídla]] (jako u „velkých“ Brandenburgů C.I, původní „malý“ Brandenburg B.I, i jeho další kopie [[Letov Š-10]] mají chladič nevystupující nad plochu horního křídla). Další viditelnou změnou, zavedenou v průběhu výroby, bylo doplnění aerodynamického odlehčení řídících ploch, které se projevilo nejnápadněji ve změně tvaru [[kormidlo|směrového kormidla]]. Toto pozdější provedení můžeme vidět na úvodním obrázku (i na exponátu v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]]), a jeho směrové kormidlo je podobné jako u „velkého“ [[Hansa-Brandenburg C.I|Brandenburgu C.I]], takže náběžná hrana [[svislá ocasní plocha|SOP]] má lomeny tvar (původní byla rovná). U [[křidélka|křidélek]] a [[Výškové kormidlo|výškového kormidla]] je aerodynamické odlehčení taky doplněno (to neměly ani „velké“ Brandenburgy), ale zde nejsou změny tak výrazné, protože vystupující odlehčovací plošky jsou menší a navíc vodorovně, což není z boku moc vidět. Letoun se po těchto změnách dost podobá „velkým“ Brandenburgům (pokud na fotce není vidět rozdíl ve velikosti motoru).
Pozn.: Ke změnám muselo dojít mezi výrobními čísly 12 a 24, protože na fotografiích má letadlo v. č. 11 kormidla původní, a letadlo v. č. 25 má již kormidla upravená http://www.vinar.cz/mitte/ae01.htm]. Upravená kormidla má sice i letadlo v Leteckém muzeu Kbely, označené jako Ae-10.21, ale to ještě neznamená, že skutečné letadlo Ae-10.21 v roce 1921 tak opravdu vypadalo – exponát mohl být sestaven z různých dochovaných dílů, možná i s použitím dílů z jiných „malých“ Brandenburgů a jejich kopií (má například volantové řízení, které by podle<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Doubek
| jméno = Oldřich
Řádek 45 ⟶ 42:
| rok = 2016
| strany = 44, 45
}}</ref>mít neměl). Letadla výrobních čísel 17, 18, 19, 20, 21, 22 totiž shořela 15.3.1921 při požáru hangáru[[hangár]]u firmy Aero na letišti Kbely (dle práce Ing. Josefa Studeného, dle odpoledního vydání Lidových novin ze dne 15.3.1921 shořelo 7 nových letadel, jen jeden Albatros byl zachráněn.
 
== Technický popis ==
Ae-01 je dvoumístný cvičný jednomotorový dvouplošník klasické koncepce. [[Trup letadla]] je dřevěný s kovovými díly, [[potah (letectví)|potažený]] překližkou. V přední části je uložen kapalinou chlazený [[šestiválcový řadový motor]] [[Mercedes D.I]] s pevnou dřevěnou [[vrtule|vrtulí]]. Motor je částečně kryt aerodynamicky tvarovanými plechy, hlava motoru s otevřeným ventilovým mechanismem je nekrytá a vystupuje nad obrys trupu. Z nekryté hlavy motoru je na pravou stranu vyvedeno šest výfukových rour (poslední dvě u sebe). Chladič je nad motorem před horním křídlem a vystupuje nad křídlo. Za motorem je v trupu umístěn otevřený [[kokpit|pilotní prostor]] pro dva letce za sebou. [[Podvozek letadla]] je pevný kolový, bez brzd a s blatníky, ostruha je kluzná (bez kolečka, aby bylo možno aspoň trochu brzdit přitažením řízení a přitisknutím ocasu k zemi).
Křídla jsou dřevěné konstrukce s kovovými díly, potažena plátnem. Mezi horními a spodními křídly jsou vzpěry, vše vyztuženo mnoha do kříže napnutými ocelovými dráty. Křidélka jsou jen na horním křídlakřídle, po změně v průběhu výroby jsou vybavena aerodynamickým odlehčením, vystupujícím z konců křídel. [[Vztlakové klapky]] ani [[Slot (letectví)|sloty]] letadlo nemá.
Ocasní plochy jsou trojúhelníkového tvaru (po změně v průběhu výroby je náběžná hrana SOP stupňovitá), konstrukce ocasních ploch je z kovových trubek, potažená plátnem. Ocasní plochy jsou v průřezu zcela rovné (jako deska), nemají letecký profil. [[Stabilizátor (letectví)|Stabilizátor]] je pevný nestavitelný, zpevněný vzpěrou k trupu a dráty k SOP, kormidla jsou ovládána ocelovými lany. Po změně v průběhu výroby mají všechna kormidla aerodynamické odlehčení (přidaná plocha kormidla před osou otáčení pro snížení ovládacích sil).
Pilotní prostor je otevřený, s větrným štítkem vpředu a se dvěma sedadly za sebou. Přední pro pilotního žáka, zadní pro instruktora. Na obou sedadlech jsou upínací pásy, s prostorem pro [[padák]] se nepočítalo. Řízení je dvojí (pro žáka vpředu a instruktora vzadu), piloti letadlo ovládají [[Knipl|řídicími pákami]] (původní „malý“ Brandenburg B.I, i jeho další čs. kopie [[Letov Š-10]] mají volantové řízení, ale muzejní Ae-10.21 taky!), nožním řízením směrového kormidla (brzdy letadlo nemá), motor se ovládá plynovou pákou na levé straně kokpitu (plyn se tehdy přidával dozadu, dnes dopředu). Přístrojové vybavení bylo následující: na palubní desce [[výškoměr]], otáčkoměr motoru, teploměr chladicí kapaliny, tlakoměr oleje, tlakoměr paliva (palivo bylo z hlavní nádrže do motoru vytlačováno přetlakem, v případě poruchy [[pilot]] pumpoval ruční pumpou vedle sedadla, pomocná nádrž v horním křídle byla spádová, ze které palivo teklo do motoru samospádem bez přetlaku, s uzavíracím ventilem na potrubí před pilotem). Dále byl na palubní desce spínač magnetů zapalování a spouštěcí magnet s kličkou. Rychloměr s vrtulkou a ciferníkem byl vlevo na vzpěře mezi křídly, aby nebyl ovlivňován proudem vzduchu od vrtule<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Doubek
| jméno = Oldřich
Řádek 60 ⟶ 58:
 
== Zbarvení a označení ==
Dle<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Doubek
| jméno = Oldřich
Řádek 74 ⟶ 72:
| rok = 1983
| strany = 280 - 281
}}</ref>.Po vyřazení letadel z armády a prodeji civilním uživatelům byla letadla registrována v civilním leteckém rejstříku a byla označena pětipísmennou [[imatrikulace (letectví)|imatrikulací]] ve tvaru L-Bxxx a po roce 1930 OK-xxx (více v odstavci Provoz).
 
== Provoz ==
Pravděpodobně všechny vyrobené kusy (bez šesti shořelých dne 15.3.1921) převzala armáda, kde v Leteckém učilišti a u leteckých pluků sloužily ke školení pilotů. V Leteckém učilišti byly používány spolu s početnějšími Š-10 k základnímu výcviku. Měly dobré letové vlastnosti (jako všechny Brandenburgy B.1 i jejich kopie), byly za letu velmi [[Stabilita letadla|stabilní]] a poměrně nenáročné na pilotáž. Z tohoto důvodu se v armádě objevily názory, že se na nich pilotní žáci sice naučí létat, ale neosvojí si návyky nutné pro výkonnější stroje<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
| jméno = Václav
Řádek 85 ⟶ 83:
| strany = 35
}}</ref>.
Letadla Ae-01 měla v armádě označení A-1, a taky se jim říkalo „malé Aero“ (na rozlišení od „velkých“ A-14/15/26). Jejich motory [[Mercedes D.I]] (i jejich kopie Blesk od firmy [[ ČKD|Breitfeld & Daněk]]) měly jednu problematickou vlastnost: při odstavení (letadla s ostruhovým podvozkem stojí šikmo se zvednutým předkem) se do zadních válců dostával stečený olej a ztěžoval startování motoru. Proto se letadlům Š-10 i A-1 říkalo „sardinka“ (jako že plavou v oleji). Při odstavení obou typů bylo proto vhodné podepřít ocas, aby byl trup a motor ve vodorovné poloze<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
| jméno = Václav
Řádek 93 ⟶ 91:
| strany = 36
}}</ref>.
Dle článku [[Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky]] byly během armádní služby po [[letecká nehoda|haváriích]] zrušeny letouny výrobních čísel 2, 3, 6, 13. Není však známo, že by na letounu Ae-01 zahynul nějaký letec.
Po dodání modernějších cvičných letadel (první byl [[Letov Š-18]] z roku 1925<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
Řádek 101 ⟶ 99:
| rok = 1983
| strany = 36
}}</ref>) byly A-1 (i Š-10) postupně vyřazovány z armádní služby a prodávány aeroklubům[[aeroklub]]ům a [[Masarykova letecká liga|MLL]].
V civilním leteckém rejstříku bylo dle<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
Řádek 109 ⟶ 107:
| rok = 1983
| strany = 284 - 318
}}</ref>registrováno 13 letadel Ae-01, označených již jako '''Aero A-1'''. Jsou to:
výrobní číslo '''4''' s imatrikulaci '''OK-ASH''', od 1930 uživatel SA (Slovenský aeroklub) Bratislava, 1933 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''5''' s imatrikulaci '''OK-ILZ''', od 1930 uživatel MLL Bratislava, 1931 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''9''' s imatrikulaci '''L-BILF, OK-ILF''', od 1928 uživatel MLL, 1936 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''10''' s imatrikulaci '''OK-ILT''', od 1931 uživatel MLL Bratislava, 1936 – 1937 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''11''' s imatrikulaci '''OK-IZW''', od 1932 uživatel Západočeský aeroklub, 1934 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''16''' s imatrikulaci '''OK-LIO''', od 1933 uživatel MLL Praha, 1936 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''26''' s imatrikulaci '''L-BASF''', od 1928 uživatel SA (Slovenský aeroklub) Bratislava, 1931 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''28''' s imatrikulaci '''L-BAAK''', od 1928 uživatel MAK (Moravský aeroklub) Brno, zrušen po havárii 15.9.1929 u Moravských Budějovic<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Studený
| jméno = Josef
Řádek 124 ⟶ 122:
| rok = aktualizováno 16.9.2019
}}</ref>
výrobní číslo '''31''' s imatrikulaci '''L-BILH, OK-ILH''', od 1928 uživatel MLL Olomouc, 1936 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''32''' s imatrikulaci ''' OK-LIV''', od 1934 uživatel MLL Lysá n.L., 1936 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''33''' s imatrikulaci '''L-BILE''', od 1928 do 1931 uživatel VDF (Verband Deutscher Flieger in der ČSR = Asociace německých letců v [[Československo|ČSR]])
výrobní číslo '''35'''34 s imatrikulaci '''OK-ASN, OK-ILV'''AVT, od 19301932 uživatel MLLÚLŠ, AVS (Aeroklub Karlovyvysokoškolského Varysportu), 19331934 zrušen pro stáři
ČSR)
výrobní číslo '''34'''35 s imatrikulaci ''' OK-ASN, OK-AVT'''ILV, od 19321930 uživatel ÚLŠ, AVS (AeroklubMLL vysokoškolskéhoKarlovy sportu)Vary, 19341933 zrušen pro stáři
výrobní číslo '''35''' s imatrikulaci ''' OK-ILV''', od 1930 uživatel MLL Karlovy Vary, 1933 zrušen pro stáři
 
== Hlavní technické údaje ==
Řádek 145 ⟶ 142:
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Aero A-14]]
Řádek 150:
* [[Hansa Brandenburg B.I]]
* [[Letov Š-10]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{cs}} [http://www.vinar.cz/mitte/ae01.htm Aero Ae-01]
 
{{Letadla Aero Vodochody}}
{{Československé meziválečné vojenské letouny}}