Aero Ae-01: Porovnání verzí

Na základě požadavku armády na cvičný letoun podle rakouského vzoru '''Hansa-Brandenburg B.I, série 76''', byl první letoun '''Ae-01'''(tehdy ještě '''Ae-10.01''') postaven na podzim roku 1919. Stavba dle osvědčeného vzoru trvala 49 dní, a po vyzkoušení byl letoun objednán v počtu 35 kusů<ref>{{Citace monografie

}}</ref>. Letadla Ae-01 ze začátku [[sériová výroba|sériové výroby]] vypadala téměř stejně jako vzorový Brandenburg B.I. Toto potvrzují dochované fotografie letadel výrobní číslo 1 a 11 (na boku mají viditelné označení Ae-10.01 – viz foto, a Ae 10.11). Jediným viditelným rozdílem je chladič nad motorem, vystupující nad plochu horního [[křídlo letadla|křídla]] (jako u „velkých“ Brandenburgů C.I, původní „malý“ Brandenburg B.I, i jeho další kopie [[Letov Š-10]] mají chladič nevystupující nad plochu horního křídla). Další viditelnou změnou, zavedenou v průběhu výroby, bylo doplnění aerodynamického odlehčení řídících ploch, které se projevilo nejnápadněji ve změně tvaru [[kormidlo|směrového kormidla]]. Toto pozdější provedení můžeme vidět na úvodním obrázku (i na exponátu v [[Letecké muzeum Kbely|Leteckém muzeu Kbely]]), a jeho směrové kormidlo je podobné jako u „velkého“ [[Hansa-Brandenburg C.I|Brandenburgu C.I]], takže náběžná hrana [[svislá ocasní plocha|SOP]] má lomeny tvar (původní byla rovná). U [[křidélka|křidélek]] a [[Výškové kormidlo|výškového kormidla]] je aerodynamické odlehčení taky doplněno (to neměly ani „velké“ Brandenburgy), ale zde nejsou změny tak výrazné, protože vystupující odlehčovací plošky jsou menší a navíc vodorovně, což není z boku moc vidět. Letoun se po těchto změnách dost podobá „velkým“ Brandenburgům (pokud na fotce není vidět rozdíl ve velikosti motoru).

Pozn.: Ke změnám muselo dojít mezi výrobními čísly 12 a 24, protože na fotografiích má letadlo v. č. 11 kormidla původní, a letadlo v. č. 25 má již kormidla upravená http://www.vinar.cz/mitte/ae01.htm]. Upravená kormidla má sice i letadlo v Leteckém muzeu Kbely, označené jako Ae-10.21, ale to ještě neznamená, že skutečné letadlo Ae-10.21 v roce 1921 tak opravdu vypadalo – exponát mohl být sestaven z různých dochovaných dílů, možná i s použitím dílů z jiných „malých“ Brandenburgů a jejich kopií (má například volantové řízení, které by podle<ref>{{Citace monografie

}}</ref>mít neměl). Letadla výrobních čísel 17, 18, 19, 20, 21, 22 totiž shořela 15.3.1921 při požáru hangáru[[hangár]]u firmy Aero na letišti Kbely (dle práce Ing. Josefa Studeného, dle odpoledního vydání Lidových novin ze dne 15.3.1921 shořelo 7 nových letadel, jen jeden Albatros byl zachráněn.

Ae-01 je dvoumístný cvičný jednomotorový dvouplošník klasické koncepce. [[Trup letadla]] je dřevěný s kovovými díly, [[potah (letectví)|potažený]] překližkou. V přední části je uložen kapalinou chlazený [[šestiválcový řadový motor]] [[Mercedes D.I]] s pevnou dřevěnou [[vrtule|vrtulí]]. Motor je částečně kryt aerodynamicky tvarovanými plechy, hlava motoru s otevřeným ventilovým mechanismem je nekrytá a vystupuje nad obrys trupu. Z nekryté hlavy motoru je na pravou stranu vyvedeno šest výfukových rour (poslední dvě u sebe). Chladič je nad motorem před horním křídlem a vystupuje nad křídlo. Za motorem je v trupu umístěn otevřený [[kokpit|pilotní prostor]] pro dva letce za sebou. [[Podvozek letadla]] je pevný kolový, bez brzd a s blatníky, ostruha je kluzná (bez kolečka, aby bylo možno aspoň trochu brzdit přitažením řízení a přitisknutím ocasu k zemi).

Křídla jsou dřevěné konstrukce s kovovými díly, potažena plátnem. Mezi horními a spodními křídly jsou vzpěry, vše vyztuženo mnoha do kříže napnutými ocelovými dráty. Křidélka jsou jen na horním křídlakřídle, po změně v průběhu výroby jsou vybavena aerodynamickým odlehčením, vystupujícím z konců křídel. [[Vztlakové klapky]] ani [[Slot (letectví)|sloty]] letadlo nemá.

Ocasní plochy jsou trojúhelníkového tvaru (po změně v průběhu výroby je náběžná hrana SOP stupňovitá), konstrukce ocasních ploch je z kovových trubek, potažená plátnem. Ocasní plochy jsou v průřezu zcela rovné (jako deska), nemají letecký profil. [[Stabilizátor (letectví)|Stabilizátor]] je pevný nestavitelný, zpevněný vzpěrou k trupu a dráty k SOP, kormidla jsou ovládána ocelovými lany. Po změně v průběhu výroby mají všechna kormidla aerodynamické odlehčení (přidaná plocha kormidla před osou otáčení pro snížení ovládacích sil).

Pilotní prostor je otevřený, s větrným štítkem vpředu a se dvěma sedadly za sebou. Přední pro pilotního žáka, zadní pro instruktora. Na obou sedadlech jsou upínací pásy, s prostorem pro [[padák]] se nepočítalo. Řízení je dvojí (pro žáka vpředu a instruktora vzadu), piloti letadlo ovládají [[Knipl|řídicími pákami]] (původní „malý“ Brandenburg B.I, i jeho další čs. kopie [[Letov Š-10]] mají volantové řízení, ale muzejní Ae-10.21 taky!), nožním řízením směrového kormidla (brzdy letadlo nemá), motor se ovládá plynovou pákou na levé straně kokpitu (plyn se tehdy přidával dozadu, dnes dopředu). Přístrojové vybavení bylo následující: na palubní desce [[výškoměr]], otáčkoměr motoru, teploměr chladicí kapaliny, tlakoměr oleje, tlakoměr paliva (palivo bylo z hlavní nádrže do motoru vytlačováno přetlakem, v případě poruchy [[pilot]] pumpoval ruční pumpou vedle sedadla, pomocná nádrž v horním křídle byla spádová, ze které palivo teklo do motoru samospádem bez přetlaku, s uzavíracím ventilem na potrubí před pilotem). Dále byl na palubní desce spínač magnetů zapalování a spouštěcí magnet s kličkou. Rychloměr s vrtulkou a ciferníkem byl vlevo na vzpěře mezi křídly, aby nebyl ovlivňován proudem vzduchu od vrtule<ref>{{Citace monografie

Dle<ref>{{Citace monografie

}}</ref>.Po vyřazení letadel z armády a prodeji civilním uživatelům byla letadla registrována v civilním leteckém rejstříku a byla označena pětipísmennou [[imatrikulace (letectví)|imatrikulací]] ve tvaru L-Bxxx a po roce 1930 OK-xxx (více v odstavci Provoz).

Pravděpodobně všechny vyrobené kusy (bez šesti shořelých dne 15.3.1921) převzala armáda, kde v Leteckém učilišti a u leteckých pluků sloužily ke školení pilotů. V Leteckém učilišti byly používány spolu s početnějšími Š-10 k základnímu výcviku. Měly dobré letové vlastnosti (jako všechny Brandenburgy B.1 i jejich kopie), byly za letu velmi [[Stabilita letadla|stabilní]] a poměrně nenáročné na pilotáž. Z tohoto důvodu se v armádě objevily názory, že se na nich pilotní žáci sice naučí létat, ale neosvojí si návyky nutné pro výkonnější stroje<ref>{{Citace monografie

Letadla Ae-01 měla v armádě označení A-1, a taky se jim říkalo „malé Aero“ (na rozlišení od „velkých“ A-14/15/26). Jejich motory [[Mercedes D.I]] (i jejich kopie Blesk od firmy [[ ČKD|Breitfeld & Daněk]]) měly jednu problematickou vlastnost: při odstavení (letadla s ostruhovým podvozkem stojí šikmo se zvednutým předkem) se do zadních válců dostával stečený olej a ztěžoval startování motoru. Proto se letadlům Š-10 i A-1 říkalo „sardinka“ (jako že plavou v oleji). Při odstavení obou typů bylo proto vhodné podepřít ocas, aby byl trup a motor ve vodorovné poloze<ref>{{Citace monografie

Dle článku [[Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky]] byly během armádní služby po [[letecká nehoda|haváriích]] zrušeny letouny výrobních čísel 2, 3, 6, 13. Není však známo, že by na letounu Ae-01 zahynul nějaký letec.

}}</ref>) byly A-1 (i Š-10) postupně vyřazovány z armádní služby a prodávány aeroklubům[[aeroklub]]ům a [[Masarykova letecká liga|MLL]].

}}</ref>registrováno 13 letadel Ae-01, označených již jako '''Aero A-1'''. Jsou to:

výrobní číslo '''4''' s imatrikulaci '''OK-ASH''', od 1930 uživatel SA (Slovenský aeroklub) Bratislava, 1933 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''5''' s imatrikulaci '''OK-ILZ''', od 1930 uživatel MLL Bratislava, 1931 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''9''' s imatrikulaci '''L-BILF, OK-ILF''', od 1928 uživatel MLL, 1936 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''10''' s imatrikulaci '''OK-ILT''', od 1931 uživatel MLL Bratislava, 1936 – 1937 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''11''' s imatrikulaci '''OK-IZW''', od 1932 uživatel Západočeský aeroklub, 1934 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''16''' s imatrikulaci '''OK-LIO''', od 1933 uživatel MLL Praha, 1936 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''26''' s imatrikulaci '''L-BASF''', od 1928 uživatel SA (Slovenský aeroklub) Bratislava, 1931 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''28''' s imatrikulaci '''L-BAAK''', od 1928 uživatel MAK (Moravský aeroklub) Brno, zrušen po havárii 15.9.1929 u Moravských Budějovic<ref>{{Citace monografie

výrobní číslo '''31''' s imatrikulaci '''L-BILH, OK-ILH''', od 1928 uživatel MLL Olomouc, 1936 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''32''' s imatrikulaci ''' OK-LIV''', od 1934 uživatel MLL Lysá n.L., 1936 zrušen pro stáři

výrobní číslo '''33''' s imatrikulaci '''L-BILE''', od 1928 do 1931 uživatel VDF (Verband Deutscher Flieger in der ČSR = Asociace německých letců v [[Československo|ČSR]])

výrobní číslo '''34'''35 s imatrikulaci ''' OK-ASN, OK-AVT'''ILV, od 19321930 uživatel ÚLŠ, AVS (AeroklubMLL vysokoškolskéhoKarlovy sportu)Vary, 19341933 zrušen pro stáři