Židenická smuteční síň

Židenická smuteční síň (někdy tež Rullerova, dle architekta Ivana Rullera, který ji navrhl) je chátrající nepoužívaná smuteční síň na hřbitově v městské části Brno-Židenice.

Smuteční síň Brno Židenice
Účel stavby
prázdné
Základní informace
Architekt	Ivan Ruller
Poloha
Adresa	Brno-Židenice, Česko Česko
Ulice	Komprdova
Souřadnice	49°12′20,73″ s. š., 16°38′45,31″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Návrh stavby vznikl již v roce 1977 v ateliéru architekta Ivana Rullera. Následně se v letech 1979 a 1983 realizovala projektová dokumentace a po vyhotovení stavební dokumentace se v roce 1983 přistoupilo ke stavbě. Tu realizovali samotní občasné v rámci akce Z a stavbu dokončili v roce 1985. Jelikož kvalita prací nebyla odpovídající, začaly se projevovat různé problémy, až byla stavba v roce 2007 zcela uzavřena. Následně vlastník město Brno, začal zvažovat demolici, k té ale nedošlo. Jednak z důvodu nedostatku peněz, za druhé i z důvodu protestů místních obyvatel. Později se ale karta obrátila a město rozhodlo o opravě. V roce 2020 byla síň stále v dezolátním stavu a polemizovalo se o možné opravě až v roce 2021.

Popis

Síň je umístěna na Židenickém hřbitově a přístup byl z parkovšitě v ulici Kumprdova. Jedná se o přízemní budovu a půdorysu písmene H, kdy delší strana je rovnoběžná s Kumprdovou ulicí, od které je vzdálená asi 50 metrů a původně přístupná po vysvaltované cestě. První obdélníková část představovala svět živých, úzká část bájnou řeku Styx a poslední obdélníková část svět mrtvích. Střecha má podobu zlomeného V, nejprve se mírně zdvýhá a na konci prvního obdélníku kolmo stoupá vzhůru a následně se volně propadá.

Z vnějšku jsou stěny obloženy mramorem, štípanou břidlicí a tmavě natřenými latěmi. Vstupní část má několik schodů, kamenem obloženou pochozí plošinu, je prosklenná a pohledově rozčleněná sloupy. Vpravo v rohu se pak nachází před stavbou tmavě olověná plastika Olbrama Zoubka nazvaná Pankráčtí hrdinové z roku 1967. Vlevo je přízemní budova určená jako toaleta. Symbolicky je oddělena zdí pokrytou černou břidlicí, která je kolmo, nedosedá však k objektu a umožňuje tak průchod podél prosklené stěny. Vpravo pak vstup do atria následovaný smuteční síní. Mezi těmito dvěma objekty je průchod do zeleného parteru.

Do atria se dá vstoupit dvoumi prosklenými dveřmi. Za nimi je obdélníková místnost, kdy vlevo jsou dřevěné lavice na soklech obložených kmenem, vpravo je pak do zelena laděná prosklená stěna s motivem Krista sklářského výtvarníka Valéra Kováče. Uprostřed jsou další lavice a za nimi býval pětidílný cyklus maleb Cesta života od výtvarníka Karla Rechlíka. Ve stropě, který je podbyt tmavě hnědě natřenými dřevěnými latěmi jsou bodová světla. Následuje vstup do samotné smuteční síně, který tvoří dvoje dvoukřídlé dveře po obou stranách. Jsou žluté barvy, opatřeny reliéfním dekorem z dílny architekta Jindřicha Kompošta.

Smuteční síň zasahuje přes dvě patra, ve druhém patře nad obřadním místem je bíle vyvedená galerie, zbytek je otevřen. Strop je podbyt tmavě a světle natřenými latěmi umístěnými ve zvlněných pásech podobně jako členění střechy v pohledu ze strany. Opět jsou zde bodová světla. Tmavě hnědé obložení je i u dveří a na stěnách, což vytváří kontrast obou barev. Vedle dřevěného obložení, jsou zde obdélníková dvoljskla v dřevěných rámech, prosvětlující místnost od jihu, západu i severu. Prosvětlení přichází i ze stropu.

Před obřadním místem je několik dřevěných podlouhlých lavic na kamenných soklech. Uprostřed katafalk, který původně zdobila posuvná barevná vitráž od malíře a grafika Miroslava Netíka. Vlevo pak pult pro řečníka. Za lavicemi proti obřadnímu místu prostor a stěna obložená černou dlažbou.

Celková koncepce

Původně mělo dojít v této částě Brna k rozsáhlým přestavbám.^[zdroj?] Realizována však byla jen smuteční síň. Nedošlo ani na urnový háj v okolí či jezírko, které mělo symbolizovat řeku Acheron.

Odkazy