Silniční aféra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 17:
== Historie ==
 
Ve Slovinsku už delší dobu panovala v 60. letech atmosféra nespokojenosti s tím, že nejbohatší republika Jugoslávie doplácí na své jižní, méně rozvinuté sousedy. Toto tvrzení podporovaly i statistiky, ve kterých se uváděl jasný nepoměr mezi platbami do federální pokladny a počtem obyvatel v porovnání s ostatními pěti republikami. Protože Slovinsko bylo pro mezinárodní dopravu hlavně tranzitní oblastí a většina dopravy ze [[Západní Evropa|západní Evropy]], tedy [[Rakousko|Rakouska]] a [[Itálie]] tudy projížděla dále na jih, bylo nezbytné modernizovat silnice či rovnou budovat komunikace nové, splňující moderní dopravní nároky. V souvislosti s tím byl proto vypracován projekt dálnice [[Občina Šentilj |Šentilj]] - [[Gorica]], který plánovala republika financovat z velké části sama vlastními prostředkypenězi a tam, kde by se peněz nedostávalo, získat finance ze zahraničních bank a fondů, které byly v této době Jugoslávii k dispozici.
 
V červenci [[1969]] však federální vláda tento projekt zrušila a dala přednost výstavbě nových silnic v [[Srbsko|Srbsku]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], tedy opět v málo rozvinutých částech federace, do kterých se investovalo dlouhodobě velké množství peněz. Hlavním důvodem bylo, že jako nezbytné je budovat spoje vnitrostátní, nikoliv na hranice s "kapitalistickými" (a tedy nepřátelskými) státy. Slovinští představitelé byli silně znepokojeni, stejně jako slovinská veřejnost, která se rozhodla pro veřejné protesty v ulicích. Slovinský tisk navrhoval diskuzi na téma přehodnocení finančních závazků vůči Bělehradu.<ref name="HSFRJ-361">{{Citace monografie