Maďarština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
malé přeformulování, doplnění mapy nářečí
Řádek 27:
 
== Klasifikace ==
Maďarština se řadí do [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]], a to do její [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]], spolu s jazyky, kterými se hovoří na severovýchodě Evropy (např. [[finština]], [[estonština]]). Přes jistou podobnost [[gramatika|mluvnického]] systému a společné kořeny slovní zásoby však je příbuznost s těmito jazyky dosti vzdálená – asi jako slovanských jazyků s jazyky [[Keltské jazyky|keltskými]] či [[Íránské jazyky|íránskými]]. Nejbližšími jejími příbuznými maďarštiny jsou jazyky nepočetných [[Chanty-Mansijský autonomní okruh|západosibiřských Chantů a Mansijců]] čili [[obsko-ugrické jazyky|jazyky obsko-ugrické]]., a ani s těmi není vzájemně srozumitelná.

Maďarská jazyková oblast je izolovaná – v okolí se hovoří zcela odlišnými [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]] ([[Slovanské jazyky|slovanskými]], [[Románské jazyky|románskými]] a [[Germánské jazyky|germánskými]]). MaďarštinaČástečná nenílexikální podobnost s žádnýmnimi jazykemje přílišsekundární, srozumitelná.způsobená dlouhodobým vzájemným ovlivňováním v rámci [[areálová lingvistika|Areálověareálu]] maďarština spadá do [[dunajský jazykový svaz|jazykového svazudunajského]] [[dunajský jazykový svaz|dunajskéhojazykového svazu]].
 
== Rozšíření ==
Řádek 38 ⟶ 40:
|{{Vlajka a název|Maďarsko}}||align="right"|9 546 374 ([http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/00/tabeng/2/load01_10_0.html census 2001])
|-
|{{Vlajka a název|Rumunsko}}<br />(hlavně [[Sedmihradsko]] a [[Krišana]])|| align="right" | 1 443 970 ([https://web.archive.org/web/20070212224120/http://www.insse.ro/rpl2002rezgen/17.pdf census 2002])
|-
|{{Vlajka a název|Slovensko}} (jižní pohraničí)|| align="right" |520 528 ([https://web.archive.org/web/20070516175819/http://www.statistics.sk/webdata/slov/scitanie/tab/tab3a.htm census 2001])
|-
|{{Vlajka a název|Srbsko}}<br />(hlavně [[Vojvodina]])||align="right"|285 000 ([https://web.archive.org/web/20090616051949/http://www.statserb.sr.gov.yu/Ter/epop.htm census 2002])
|-
|{{Vlajka a název|Ukrajina}} <br />(hlavně jihozápad [[PodkarpatskáZakarpatská Rusoblast|Zakarpatské oblasti]])|| align="right" |149 400 ([https://web.archive.org/web/20041101075902/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/language/ census 2001])
|-
|{{Vlajka a název|Kanada}}||align="right"|75 555 ([http://www12.statcan.ca/english/census01/products/standard/themes/RetrieveProductTable.cfm?Temporal=2001&PID=55670&APATH=3&GID=431515&METH=1&PTYPE=55430&THEME=41&FOCUS=0&AID=0&PLACENAME=0&PROVINCE=0&SEARCH=0&GC=0&GK=0&VID=0&FL=0&RL=0&FREE=0 census 2001])
Řádek 52 ⟶ 54:
|{{Vlajka a název|Rakousko}} <br />(hlavně [[Burgenland]])||align="right"|22 000
|-
|{{Vlajka a název|Chorvatsko}} (hlavně [[Baranja]] a [[Mezimuřská župa|Mezimuří]])|| align="right" |16 500
|-
|{{Vlajka a název|Slovinsko}} <br />(hlavně [[Zámuří]])||align="right"|9 240
Řádek 58 ⟶ 60:
: ''Zdroj: National census, [[Ethnologue]]''
 
Jádrem maďarské jazykové oblasti je [[Maďarsko]]. Maďarština je dále historicky rozšířena v okolníchsousedních zemích a oblastech, které byly v minulosti součástí [[Uhersko|Uherského království]]: jižní [[Slovensko]], [[Podkarpatská Rus]] na [[Ukrajina|Ukrajině]], bývaléstřední, [[Sedmihradsko]]severní (dnesa součástzápadní [[Rumunsko|Rumunska]] (Sedmihradsko, Krišana, Banát), [[Srbsko|srbská]] provincie [[Vojvodina]], [[Chorvatsko|chorvatské]] pohraničí za řekou [[Dráva|Drávou]], [[Slovinsko|slovinské]] [[Zámuří]] a [[Rakousko|rakouská]] spolková země [[Burgenland]].
 
PřibližněV součtu přibližně milion maďarských mluvčích žije v&nbsp;dalších zemích světa: [[Argentina]], [[Austrálie]], [[Belgie]], [[Brazílie]], [[Kanada]], [[Česko]], [[Finsko]], [[Francie]], [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Polsko]], [[Itálie]], [[Švýcarsko]], [[Spojené království]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Venezuela]] a jiné.
 
=== Úřední jazyk ===
Řádek 72 ⟶ 74:
 
== Nářečí ==
[[Soubor:Ungarische Dialekte 10.png|vlevo|rám|Schéma rozšíření dialektů maďarštiny: 1 – západní (nyugati), 2 – zadunajský (dunántúli), 3a,b – jižní (déli), 4 – východní/tisko-krišský (tisza-kőrös), 5 – severozápadní/polovecký (palóc), 6 – severovýchodní (északkeleti), 7 – středosedmihradský (mezőségi), 8a – sikulský (székely), 8b – csángó]]
Maďarština se dělí na tyto [[Nářečí|dialekty]]: Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, [[sikulština]] či [[seklerština]] a Západní Maďarsko. Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Maďarským [[csángó]] dialektem, který není označován za [[etnolekt]], se dorozumívají v kraji [[Bacău]] ([[Rumunsko]]) a v [[Moldávie|Moldávii]]. Většina obyvatel mluvících csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovala dialekt velmi podobný střední maďarštině.
{{Pahýl část}}
 
== Historie ==