Maďarština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru |
malé přeformulování, doplnění mapy nářečí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
== Klasifikace ==
Maďarština se řadí do [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]], a to do její [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]], spolu s jazyky, kterými se hovoří na severovýchodě Evropy (např. [[finština]], [[estonština]]). Přes jistou podobnost [[gramatika|mluvnického]] systému a společné kořeny slovní zásoby však je příbuznost s těmito jazyky dosti vzdálená – asi jako slovanských jazyků s jazyky [[Keltské jazyky|keltskými]] či [[Íránské jazyky|íránskými]]. Nejbližšími
Maďarská jazyková oblast je izolovaná – v okolí se hovoří zcela odlišnými [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]] ([[Slovanské jazyky|slovanskými]], [[Románské jazyky|románskými]] a [[Germánské jazyky|germánskými]]). == Rozšíření ==
Řádek 38 ⟶ 40:
|{{Vlajka a název|Maďarsko}}||align="right"|9 546 374 ([http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/00/tabeng/2/load01_10_0.html census 2001])
|-
|{{Vlajka a název|Rumunsko}}<br />(hlavně [[Sedmihradsko]] a [[Krišana]])|| align="right" | 1 443 970 ([https://web.archive.org/web/20070212224120/http://www.insse.ro/rpl2002rezgen/17.pdf census 2002])
|-
|{{Vlajka a název|Slovensko}} (jižní pohraničí)|| align="right" |520 528 ([https://web.archive.org/web/20070516175819/http://www.statistics.sk/webdata/slov/scitanie/tab/tab3a.htm census 2001])
|-
|{{Vlajka a název|Srbsko}}<br />(hlavně [[Vojvodina]])||align="right"|285 000 ([https://web.archive.org/web/20090616051949/http://www.statserb.sr.gov.yu/Ter/epop.htm census 2002])
|-
|{{Vlajka a název|Ukrajina}} <br />(hlavně jihozápad [[
|-
|{{Vlajka a název|Kanada}}||align="right"|75 555 ([http://www12.statcan.ca/english/census01/products/standard/themes/RetrieveProductTable.cfm?Temporal=2001&PID=55670&APATH=3&GID=431515&METH=1&PTYPE=55430&THEME=41&FOCUS=0&AID=0&PLACENAME=0&PROVINCE=0&SEARCH=0&GC=0&GK=0&VID=0&FL=0&RL=0&FREE=0 census 2001])
Řádek 52 ⟶ 54:
|{{Vlajka a název|Rakousko}} <br />(hlavně [[Burgenland]])||align="right"|22 000
|-
|{{Vlajka a název|Chorvatsko}} (hlavně [[Baranja]] a [[Mezimuřská župa|Mezimuří]])|| align="right" |16 500
|-
|{{Vlajka a název|Slovinsko}} <br />(hlavně [[Zámuří]])||align="right"|9 240
Řádek 58 ⟶ 60:
: ''Zdroj: National census, [[Ethnologue]]''
Jádrem maďarské jazykové oblasti je [[Maďarsko]]. Maďarština je dále historicky rozšířena v
=== Úřední jazyk ===
Řádek 72 ⟶ 74:
== Nářečí ==
[[Soubor:Ungarische Dialekte 10.png|vlevo|rám|Schéma rozšíření dialektů maďarštiny: 1 – západní (nyugati), 2 – zadunajský (dunántúli), 3a,b – jižní (déli), 4 – východní/tisko-krišský (tisza-kőrös), 5 – severozápadní/polovecký (palóc), 6 – severovýchodní (északkeleti), 7 – středosedmihradský (mezőségi), 8a – sikulský (székely), 8b – csángó]]
Maďarština se dělí na tyto [[Nářečí|dialekty]]: Alföld, Západní Dunaj, Dunaj-Tisza, Oblast maďarského průsmyku, Severovýchodní Maďarsko, Severozápadní Maďarsko, [[sikulština]] či [[seklerština]] a Západní Maďarsko. Všechny tyto dialekty jsou vzájemně srozumitelné. Maďarským [[csángó]] dialektem, který není označován za [[etnolekt]], se dorozumívají v kraji [[Bacău]] ([[Rumunsko]]) a v [[Moldávie|Moldávii]]. Většina obyvatel mluvících csángó byla izolována od ostatních Maďarů, a proto si uchovala dialekt velmi podobný střední maďarštině.
{{Pahýl část}}
== Historie ==
|