Člen (mluvnice): Porovnání verzí

Přidáno 487 bajtů ,  před 1 rokem
drobná přeformulování a doplnění
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(drobná přeformulování a doplnění)
oranžová – jazyky se členem určitým<br />
červená – jazyky s postpozitivním určitým členem]]
Geograficky lze zhruba rozdělit [[Evropa|Evropu]] na západní a východní část podle toho, zda se v dané lokalitě hovoří jazyky, v nichž se používá člen. Západní oblast zahrnuje [[germánské jazyky|germánské]] a [[románské jazyky|románské]] jazyky, [[albánština|albánštinu]] a [[řečtina|řečtinu]], v nichž se člen používá. Naopak [[Slovanské jazyky|slovanské]] (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny) a [[Uralské jazyky|uralské]] (s výjimkou [[maďarština|maďarštiny]]) jazyky na východě Evropy člen nepoužívají. Členy neměla ani [[latina]].
 
Postpozitivní určitý člen se vyskytuje ve dvou oblastech: jednak v [[Severogermánské jazyky|severogermánských]] jazycích ve [[Skandinávie|Skandinávii]] ([[dánština]], [[norština]], [[švédština]], [[islandština]] a [[faerština]]) a jednak na [[Balkán]]ě ([[albánština]], [[bulharština]], [[makedonština]], [[rumunština]]). V případě uvedených balkánských jazyků se jedná o výrazný společný rys, který charakterizuje tzv. '''balkánský[[Balkánský jazykový svaz|balkánského jazykového svazu]]''', ačkoliv se jedná otedy jazykyskupiny blízkéjazyků pouzeblízkých geograficky, nikoliv však geneticky – uvedené jazyky náleží do 3 různých jazykových skupin. Postpozitivní člen má též izolovaná [[baskičtina]] v západní Evropě.
 
[[Baltské jazyky]] členy nemají, ale k vyjádření určitosti využívají determinativní tvary adjektiv.<ref name=":0">Viereck W., Viereck K., Ramisch H. Encyklopedický atlas anglického jazyka. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2004, s 87. {{ISBN|80-7106-569-2}}.</ref>
=== Čeština ===
 
V [[čeština|češtině]] se člen zajako samostatný [[slovní druh]] nepovažujenevyskytuje. Podstatná jména lze ve větě identifikovat podle jejich [[Tvarosloví|morfologických]] vlastností (většina [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]] rovněž nemá člen). Pro rozlišení určitosti a neurčitosti (respektive [[Kontext (lingvistika)|kontextové zapojenosti]] a novosti) se v češtině používá [[slovosled]] (viz též [[aktuální členění větné]]). V hovorovém stylu se často využívají [[zájmeno|zájmena]] ''nějaký'' a ''ten'' (případně [[číslovka]] ''jeden'') ve stejné funkci jako člen neurčitý resp. určitý v jiných jazycích. Nicméně toto použití není závazné, závisí na volbě mluvčího. Tyto prostředky se využívají zejména pro zdůraznění.
 
Někteří autoři se domnívají, že rozšířené užívání zájmena ''ten'' (všimněte si podobnosti s německým členem ''den'') ve funkci blízké určitému členu může být dáno silným vlivem němčiny.<ref>Hajičová E., Panevová J. in Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002, s 68. {{ISBN|80-7106-484-X}}. </ref>
 
=== Angličtina ===
Anglické členy shodné pro všechny tři rody - které se gramaticky v angličtině projevují jen v zájmenech - jsou:<ref name=":0" />
* určitý '''the''' pro jednotné i množné číslo,
* neurčitý '''a''' (před samohláskou '''an''') pro jednotné číslo. Množné číslo stojí bez členu.
* '''los - '''rod mužský, číslo množné ('''los '''padres = rodiče)
* '''las - '''rod ženský, číslo množné ('''las '''comidas = jídla)
 
=== Maďarština ===
Maďarština je jediný [[Uralské jazyky|uralský jazyk]], který používá členy.
 
* určitý '''a''' (před samohláskou '''az''') pro jednotné i množné číslo, neskloňuje se. ''Az'' může však být použito i jako určité [[zájmeno]], pak se skloňuje stejně jako [[podstatné jméno]].
* neurčitý '''egy''' pro jednotné číslo (množné je bez členu). ''Egy'' jinak znamená číslovku „jedna“.
 
== Reference ==
<references/>