Verze z 5. 7. 2020, 20:55 editovat RonnieSingh (diskuse \| příspěvky) 82 editací Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 8. 2020, 15:21 editovat zrušit editaci Gombarix (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 110 editací drobná přeformulování a doplnění značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 31: oranžová – jazyky se členem určitým<br /> červená – jazyky s postpozitivním určitým členem]] Geograficky lze zhruba rozdělit [[Evropa\|Evropu]] na západní a východní část podle toho, zda se v dané lokalitě hovoří jazyky, v nichž se používá člen. Západní oblast zahrnuje [[germánské jazyky\|germánské]] a [[románské jazyky\|románské]] jazyky, [[albánština\|albánštinu]] a [[řečtina\|řečtinu]], v nichž se člen používá. Naopak [[Slovanské jazyky\|slovanské]] (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny) a [[Uralské jazyky\|uralské]] (s výjimkou [[maďarština\|maďarštiny]]) jazyky na východě Evropy člen nepoužívají. Členy neměla ani [[latina]]. Postpozitivní určitý člen se vyskytuje ve dvou oblastech: jednak v [[Severogermánské jazyky\|severogermánských]] jazycích ve [[Skandinávie\|Skandinávii]] ([[dánština]], [[norština]], [[švédština]], [[islandština]] a [[faerština]]) a jednak na [[Balkán]]ě ([[albánština]], [[bulharština]], [[makedonština]], [[rumunština]]). V případě uvedených balkánských jazyků se jedná o výrazný společný rys~~, který charakterizuje~~ tzv. '''~~balkánský~~[[Balkánský jazykový svaz\|balkánského jazykového svazu]]''', ~~ačkoliv se jedná o~~tedy ~~jazyky~~skupiny ~~blízké~~jazyků ~~pouze~~blízkých geograficky, nikoliv však geneticky – uvedené jazyky náleží do 3 různých jazykových skupin. Postpozitivní člen má též izolovaná [[baskičtina]] v západní Evropě. [[Baltské jazyky]] členy nemají, ale k vyjádření určitosti využívají determinativní tvary adjektiv.<ref name=":0">Viereck W., Viereck K., Ramisch H. Encyklopedický atlas anglického jazyka. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2004, s 87. {{ISBN\|80-7106-569-2}}.</ref> Řádek 39: === Čeština === V [[čeština\|češtině]] se člen zajako samostatný [[slovní druh]] ~~nepovažuje~~nevyskytuje. Podstatná jména lze ve větě identifikovat podle jejich [[Tvarosloví\|morfologických]] vlastností (většina [[flektivní jazyk\|flektivních jazyků]] rovněž nemá člen). Pro rozlišení určitosti a neurčitosti (respektive [[Kontext (lingvistika)\|kontextové zapojenosti]] a novosti) se v češtině používá [[slovosled]] (viz též [[aktuální členění větné]]). V hovorovém stylu se často využívají [[zájmeno\|zájmena]] ''nějaký'' a ''ten'' (případně [[číslovka]] ''jeden'') ve stejné funkci jako člen neurčitý resp. určitý v jiných jazycích. Nicméně toto použití není závazné, závisí na volbě mluvčího. Tyto prostředky se využívají zejména pro zdůraznění. Někteří autoři se domnívají, že rozšířené užívání zájmena ''ten'' (všimněte si podobnosti s německým členem ''den'') ve funkci blízké určitému členu může být dáno silným vlivem němčiny.<ref>Hajičová E., Panevová J. in Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002, s 68. {{ISBN\|80-7106-484-X}}. </ref> Řádek 65: === Angličtina === Anglické členy shodné pro všechny tři rody -– které se gramaticky v angličtině projevují jen v zájmenech -– jsou:<ref name=":0" /> * určitý '''the''' pro jednotné i množné číslo, * neurčitý '''a''' (před samohláskou '''an''') pro jednotné číslo. Množné číslo stojí bez členu. Řádek 82: * '''los - '''rod mužský, číslo množné ('''los '''padres = rodiče) * '''las - '''rod ženský, číslo množné ('''las '''comidas = jídla) === Maďarština === Maďarština je jediný [[Uralské jazyky\|uralský jazyk]], který používá členy. * určitý '''a''' (před samohláskou '''az''') pro jednotné i množné číslo, neskloňuje se. ''Az'' může však být použito i jako určité [[zájmeno]], pak se skloňuje stejně jako [[podstatné jméno]]. * neurčitý '''egy''' pro jednotné číslo (množné je bez členu). ''Egy'' jinak znamená číslovku „jedna“. == Reference == <references/>

Člen (mluvnice): Porovnání verzí