Kladsko (město): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Architektura a urbanismus: toto je nový židovský hřbitov, ten starý neexistuje značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: Úprava letopočtu podle odkazu ke Kladské madoně, doplnění odkazu na berlínskou galerii. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 69:
[[Soubor:Klodzko Ratusz wieczor.jpg|náhled|Radnice s renesanční věží, večer]]
V roce [[1310]] založili [[Maltézský řád|Johanité]] ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]].<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199.</ref> Jeho přičiněním přišli roku 1350 z Roudnice nad Labem do Kladska [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]]-kanovníci, kteří zde založili klášter Panny Marie, fundaci Arnošta z Pardubic a jeho bratří Smila a Viléma.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42-49</ref> Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem oltářní archy, ze které se dochoval střední deskový obraz [[Kladská madona|Kladské madony]], který byl v roce
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. Jiří (jižní část Frankenštejnského předměstí). K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za Půty staršího [[Páni z Častolovic|z Častolovic]], jemuž kladský kraj připsal císař Zikmund roku 1431.<ref>A.Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337</ref> Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až panování krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který roku [[1458]] učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku [[1501]] Ulrich von Hardeck.<ref>K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168</ref> Období prosperity města ukončila až [[třicetiletá válka]].
| |||