Maďarština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 294:
Samohláska ''i'' / ''í'' je sice [[Fonetika|foneticky]] přední, pravidlo samohláskové harmonie se však u některých slov tuto hlásku obsahujících neuplatňuje: např. ''iszik'' (pít) – minulý čas ''iv'''o'''tt''. Pokud se ''i'' / ''í'' ve slově chová jako zadopatrová samohláska, je to dáno tím, že se dříve na jejím místě vyslovovala laryngální čili zadopatrová samohláska a teprve v posledních staletích se spodobnila s předopatrovým ''i'' / ''í''. Výjimečně může být harmonie jediným rozdílem mezi dnešními homonymy: ''ír'' (psát) je zadní (''írok'' – píšu), zatímco ''ír'' (Ir) je přední (''írek'' – Irové).
 
Rovněž přední ''e'', zejména pak ''é'', se v určitých případech kombinuje se zadními samohláskami, například přivlastňovací koncovkapřípona -é, příponapádová koncovka -ért, u nichž se narozdíl od většiny ostatních [[Závislý morfém|závislých morfémů]] nevyvinuly zadopatrové [[Alomorf|alomorfy]], takže se pojí i s kmenem se zadopatrovými vokály.
 
V maďarštině existuje též [[labializace|labiální]] vokalická harmonie, kdy alomorfy několika málo závislých morfémů alternují podle (i)labiální, retné kvality posledního vokálu kmene: k'''ő'''-h'''ö'''z ('ke kameni'), ''f'''e'''j-h'''e'''z'' ('k hlavě'). Toto se však týká pouze předopatrových samohlásek. Zadopatrová labiální vokalická harmonie v maďarštině není, srov. ''h'''á'''z-h'''o'''z'' ('k domu'), ''h'''ó'''-h'''o'''z'' ('ke sněhu'), ''h'''ú'''s-h'''o'''z'' ('k masu').
Řádek 326:
 
=== Přivlastňování ===
Systém přivlastňování je v maďarštině odlišný od indoevropských jazyků. Podstatná jména se nepojí s [[Přivlastňovací zájmeno|přivlastňovacími zájmeny]], ale přibírají zvláštní [[Posesivní přípona|přivlastňovací sufix]]: A(z '''én''') könyv'''em'''. = Toto je '''moje''' kniha.
 
* Přivlastňovací zájmena se používají pouze samostatně, nejčastěji v [[Přísudek|přísudku]]:
Řádek 335:
 
* Přivlastňuje-li se konkrétní osobě nebo věci, přibírá přivlastňovaná věc přivlastňovací koncovku, zatímco vlastník zůstává buď bez koncovky, nebo přibírá koncovku [[dativ]]u:
: kutya láb'''a''' = noha psa (doslova ''pes jeho -noha'')
: kutyá'''nak''' a láb'''a''' = noha psa (doslova ''psovi ta jeho -noha'')
: Pál könyv'''e''' / Pál'''nak''' a könyv'''e''' = Pavlova kniha
 
 
Maďarština stejně jako žádný uralský jazyk a většina jazyků světa nemá [[Přechodné sloveso|transitivní sloveso]] s významem ''mít''. Místo toho se používá zvláštní vazba se slovesem ''van'' (být). Vlastník je v [[Posesivní větná konstrukce|habitativní větě]] vyjádřen 1. buď jen posesivním sufixem na výrazu označujícím vlastněnou [[Entita|entitu]], nebo 2., je-li vyjádřen samostatným výrazem, tento navíc přibírá [[Dativ|dativní]] koncovku:
 
: Van kutyám. = Mám psa. (doslova ''je můj pes'')
:# PéternekVan van kutyájakutyá'''m'''. = Petr máMám psa. (doslova ''Petrovi je jeho můj-pes'')
: 2. Péter'''nek''' kutyá'''ja''' van. = Petr má psa. (doslova ''Petrovi jeho-pes je'')
 
=== Člen ===
Řádek 365 ⟶ 366:
 
K umístění a pohybu obecně se vztahuje matice devíti pádů, které odpovídají na otázky ''kam?'', ''kde?'' a ''odkud?'':
* vnitřní: ház'''ba''' ([[illativ]]) – ház'''ban''' ([[inessiv]]) – ház'''ból''' ([[elativ]]) = do domu – v domě – z domu
::: kert'''be''' – kert'''ben''' – kert'''ből''' = do zahrady – v zahradě – ze zahrady
* povrchové: asztal'''ra''' ([[sublativ]]) – asztal'''on''' ([[superessiv]]) – asztal'''ról''' ([[delativ]]) = na stůl – na stole – ze stolu
:::: szék'''re''' – szék'''en''' – szék'''ről''' = na židli (kam) – na židli (kde) – ze židle
* přibližné: orvos'''hoz''' ([[allativ]]) – orvos'''nál''' ([[adessiv]]) – orvos'''tól''' ([[ablativ]]) = k lékaři – u lékaře – od lékaře
:::: Péter'''hez''' – Péter'''nél''' – Péter'''től''' = k Petrovi – u Petra – od Petra
::::
Řádek 375 ⟶ 376:
 
 
 
Řada dalších prostorových vztahů (pod, nad, zpod, za, zpoza, skrze atd.) je vyjadřována systémem [[Postpozice|záložek]].
Koncovka -ról / -ről také vyjadřuje českou vazbu "o něčem". Pro některou časovou lokalizaci se používá koncovka [[Temporál|temporálu]] -kor: ''éjfél'''kor''''' (o půlnoci).
 
[[Komitativ]] je tvořen koncovkou -val / -vel, která případně asimiluje s finální souhláskou kmene či předchozí přípony: ''almá'''val''''' (s jablkem), ''köszönet'''tel''''' (s vděkem).
Významem podobný, ale s mnohem menší [[Produktivita|produktivitou]], je [[sociativ]] s koncovkou -stul / -stül: ''családo'''stul''''' (s rodinou) (vokál -o- je zde vokálem [[Epentetický vokál|epentetickým]]).
Podobně se chová sohláska [[translativ]]<nowiki/>u vyjadřujícího změnu stavu: ''jég'' (led) – ''jég'''gé''' válik'' (stát se ledem, změnit se v led), případně proměnu: ''szép'' (krásný) – ''szép'''pé''' válik'' (zkrásnět). Příponami translativu -vá / -vé taky tvoříme sloveso z přídavného jména: ''nevetséges'' (směšný) – ''nevetséges'''sé''' tesz'' (zesměšnit), nebo uděláme někoho / něco nějakým / čím: ''boldogtalan'' (nešťastný) – ''boldogtalan'''ná''' tesz'' (udělat nešťastným).
 
Podobně sejako chováv komitativu asimiluje souhláska v sohláskakoncovce [[translativ]]<nowiki/>u vyjadřujícího změnu stavu: ''jég'' (led) – ''jég'''gé''' válik'' (stát se ledem, změnit se v led), případně proměnu: ''szép'' (krásný) – ''szép'''pé''' válik'' (zkrásnět). PříponamiKoncovkami translativu -vá / -vé taky tvoříme sloveso ztvar přídavného jména ve [[Valence (lingvistika)|valenci]] se slovesem s významem [[Faktitiv|faktitivní]] proměny stavu: ''nevetséges'' (směšný) – ''nevetséges'''sé''' tesz'' (zesměšnit), nebo uděláme někoho / něco nějakým / čím: ''boldogtalan'' (nešťastný) – ''boldogtalan'''ná''' tesz'' (udělat nešťastným).
 
Maďarština má také dva způsoby vyjádření [[Essiv|essivu]] ("jako něco, na způsob"), formální -ként a modální -ul / -ül: ''orvos'''ként''''' (jako lékař), ''példá'''ul''''' (například). Modální essiv (s koncovkami -ul / -ül i -lag / -leg) však lze řadit i mezi prostředky [[Derivace|odvozování]] slov, a to pro tvorbu [[Příslovce|adverbiálních]] [[Denominativum|denominativ]]: např. ''cseh'' (čeština) > ''cseh'''ül''''' (česky), ''eset'' (případ) > ''eset'''leg''''' (případně).
 
Relativně produktivním pádem je též [[kauzál]] [[finál]] s koncovkou -ért a funkcí odpovídající české předložkové vazbě "pro něco/někoho" nebo "za něco": a ''hazá'''ért''''' (za vlast), '''''ért'''ed'' (pro tebe).
Maďarština má také dva způsoby vyjádření essivu ("jako něco, na způsob"), formální -ként a modální -ul / -ül: ''orvos'''ként''''' (jako lékař), ''példá'''ul''''' (například).
 
=== Přídavná jména ===