Karlštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
korekce výslovností |
→Historie: Doplněné a upravené informace týkající se založení hradu, rekonstrukce v 19. století a budovy purkrabství. Doplněna také technika výzdoby stěn kapli sv. Kříže. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 40:
[[Soubor:Burg Karlstein.jpg|náhled|upright|Karlštejn na rytině z roku 1720]]
Karlštejn byl založen českým a římským králem, pozdějším císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]], jako poměrně skromná stavba o jedné věži. Záměr uložit zde a ochraňovat [[Korunovační klenoty]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[relikvie|relikvií]] (svatých ostatků) podle posledních výzkumů pojal Karel až později, v roce 1356, a úměrně tomu byly přistavovány nové věže.
Na počátku [[15. století]] sem byly též přivezeny [[české korunovační klenoty]]. Pravděpodobně se tak stalo na pokyn Karlova syna, krále [[Václav IV.|Václava IV.]] (1378–1419). Záznam o tomto převozu však chybí. Ke korunovaci krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] (1420) byly již přivezeny do Prahy z Karlštejna. Po korunovaci byly klenoty opět vráceny na Karlštejn, brzy na to však vypukla [[Husitství|husitská revoluce]] a Zikmund nechal jak české, tak říšské korunovační klenoty odvézt do zahraničí. V průběhu revoluce odolal hrad [[Obléhání Karlštejna husity|obléhání husitskými vojsky]] pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] (1422). Po skončení válek a po svém návratu na český trůn vrátil Zikmund české korunovační klenoty zpět na Karlštejn (1436), kde pak zůstaly uloženy až do začátku [[17. století]]. [[Korunovační klenoty Svaté říše římské|Říšské klenoty]] již zůstaly v zahraničí.
Řádek 60:
Výsledky této přestavby byly kritizovány již na začátku 20. století, s odstupem času jsou však hodnoceny jako projev své doby.<ref name="qb8" /> [[Dobroslav Líbal]] však ostře kritizoval Schmidtovy a Mockerovy úpravy Karlštejna ještě při příležitosti stého výročí Mockerova úmrtí.<ref name="zpp3" />
== Současnost ==
Řádek 93:
=== Purkrabství ===
[[Purkrabství]] bylo v minulosti mnohokrát přestavováno, dnešní
=== Císařský palác ===
Palác sloužil v době Karla IV. a [[Václav IV.|Václava IV.]] jako obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami
=== Mariánská věž ===
Menší z věží vnitřního hradu je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] se sakristií. V kostele se zachovaly cenné nástěnné malby s [[Bible|biblickými]] výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně [[Mikuláš Wurmser]] ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. ([[29. listopad]]) a na den Nanebevzetí panny Marie. Ke kostelu pak přiléhá [[Kaple svaté Kateřiny (Karlštejn)|kaple sv. Kateřiny]], která sloužila jako soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy
V prvním patře se nacházejí pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie [[Svatováclavská koruna|Svatováclavské koruny]]. Prostory v přízemí věže, označované jako Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako hradní vězení.
|