Gaslighting: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 |
jazyková korektura značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
*Slovní zneužívání, obvykle ve formě vtipů, zesměšňování;<ref name="Patricia Evans"/>
*Blokování a odklonění pozornosti oběti od vnějších zdrojů;<ref name="Patricia Evans"/>
*Trivializovat hodnotu, zásluhy, schopnosti či talenty a důstojnost oběti;
*Podrývat oběť postupným oslabováním jejich myšlenkového procesu.<ref name="Patricia Evans"/>
U gaslightingu a [[Narcismus|narcismu]] existují společné vzorce chování (ne každý gaslighter a narcis má všechny
*''Časté přehánění a lhaní o sobě i o druhých''. Povyšování se zveličováním svých úspěchů a nebo snižování druhých, připisování si úspěchu druhých (např. skrze přehánění svého podílu na úspěchu skupiny). Způsobení pocitu méněcennosti v druhých skrze falešná obvinění, kritiku a psychické zastrašování. Tendence zkreslovat zkutečnost; donucovací metody skrze negativistické postoje.<ref name="Psychology Today July 30, 2017"/>
*''Zřídka přiznají své nedostatky a reagují na kritiku agresivně''. Mají „tenkou kůži“ a nezvládají, když mají vzít odpovědnost za následky svých činů: reagují buď protiútokem (vztek, popírání, vymlouvání se („To jinak nešlo.“), obviňování druhých a okolností („Co jsem asi měl
*''Falešné představy a projekce''. Chtějí zapůsobit na druhé a tak prezentují světu falešné a idealizované obrazy sebe, aby schovali své vnitřní nejistoty. Snaží se vytvořit idealizovaný sebeobraz dominantního muže či ženy v osobních vztazích, rodině a na pracovišti. Mají falešnou představu o tom, že jsou všemocní a že mohou svévolně odsuzovat ostatní a rozdávat posudky a tresty dle libosti. Osoby, které s nimi souhlasí, nebo své idoly a vzory naopak přehnaně uctívají.<ref name="Psychology Today July 30, 2017"/>
*''Porušování společenských pravidel a překračování osobních hranic''. Porušování slibů, nedodržování domluvených věcí (schůzka, dohoda apod.), nechání druhé čekat, nepřímé či dvojsmyslné urážky (schované v lichotce, vtipu atd.), přímé nebo subtilní marginalizující poznámky, sarkastické komentáře (např. pomluví, urazí nebo znehodnotí někoho či něco, k čemu má oběť náklonnost, nebo něco, na čem oběti záleží), veřejné či soukromé zahanbování a zesměšňování, [[Sardonismus|sardonický]] humor, rozzlobený a nenávistný projev (když někdo nevyhoví nebo nedá přednost apod.), nadávky.<ref name="Psychology Today July 30, 2017"/>
*''Citové znehodnocování a nátlak''. Způsobují oběti škody a újmu především v oblasti [[Psychické zneužívání|psychického a citového utrpení]]. Obvykle znevažují myšlenky, pocity a priority ostatních a projevují minimální lítost pro bolest způsobenou lidem v jejich životě, za kterou typicky [[Obviňování oběti|obviní svou oběť]] („Nikdo by na tebe nekřičel, kdyby jsi nebyla/nebyl tak blbá/blbý!“; „Kdybys to nepokazil/nepokazila, tak se to nikdy nestane!“). Naštvou se při jakékoli známce nezávislosti a sebeurčení oběti („Kdo si myslíš, že jsi?“). Rozruší je, pokud druzí nesouhlasí s jejich názory nebo nesplní jejich očekávání. Jak již bylo zmíněno v předchozím bodu, jsou citliví na kritiku, ale rychle posuzují ostatní. Ujišťují své křehké ego snižováním druhých.<ref name="Psychology Today July 30, 2017"/>
Řádek 48:
Gaslighting je často zažíván v partnerských vztazích. Psychologická manipulace může zahrnovat to, že oběť je donucena/zmanipulována zpochybňovat vlastní paměť, vnímání a zdravý rozum. Zneužívající znehodnocuje situaci a pohled oběti s použitím odmítavého a pohrdavého jazyka: „Jsi blázen. Nebuď tak citlivý/přecitlivělá. Nebuď paranoidní. Jen jsem si dělal/dělala srandu! ... Bojím se, že nejsi v pořádku ...Mám obavu, že jsi nemocný/nemocná. Ty mluvíš úplné nesmysly! Ty si vymýšlíš! Ty se pořád hádáš! Ty opravdu patříš do blázince! Neotravuj mě svými nesmysly!“<ref name=":1">{{Cite journal|last=Abramson|first=Kate|date=2014|title=Turning up the Lights on Gaslighting|journal=Philosophical Perspectives|language=en|volume=28|issue=1|pages=1–30|doi=10.1111/phpe.12046|issn=1520-8583}}</ref>
Taková manipulace má negativní dopad na stav [[Duševní zdraví|duševního zdraví]] cílené osoby. Psychologové Rogers a Follingstand popisují [[psychické zneužívání]] jako „řadu averzivních chování, která jsou určena k ublížení jednotlivci skrze donucování, kontrolu, verbální zneužívání, monitorování, izolaci, ohrožení, žárlivost, ponížení, manipulaci, zacházení s člověkem jako podřadného, vytváření nepřátelského prostředí, zranění osoby v oblasti jejich sexuality anebo věrnosti, ignorování a vyhýbání se partnerovi emocionálně anebo fyzicky."<ref name=":2">{{Cite journal|last=Follingstad|first=Diane R.|last2=Rogers|first2=M. Jill|date=2014-08-01|title=Women's Exposure to Psychological Abuse: Does That Experience Predict Mental Health Outcomes?|journal=Journal of Family Violence|language=en|volume=29|issue=6|pages=595–611|doi=10.1007/s10896-014-9621-6|issn=1573-2851}}</ref>
=== Na pracovišti ===
| |||