|
| větve rodu =
}}
'''Páni z Rožmitálu''' bylibyl starý [[Češi|český]] [[vladyka|vladycký]] rod, který se odloužilodloučil jako odnož od velkého rodu [[Buzici|Buziců]]. Nazývali se podle hradu a městečka [[Rožmitál pod Třemšínem]]. Později si oblíbili druhé jméno Lev, podle něhož byli nazýváni také Lvové z Rožmitálu.
== Historie ==
[[Soubor:Blatná, zámek (2).jpg||vpravo|náhled|Zámek Blatná]]
Předek rodu, Jaroslav, patřipatřil mezi přední české pány a žil na přelomu 11. a 12. století. Držel [[Březnice|březnické]], rožmitálské a [[čížkov]]ské panství. Prvním s [[Přídomek|přídomkem]] z Rožmitálu byl Oldřich z Rožmitálu, který se považuje také za zakladatele rodového sídla v Rožmitálu. OldříchOldřich měl syny Protivu, Budislava, Oldřicha a není jasné, zda i Sezimu. Po Oldřichovi a Protivovi jese pánem panství stal Sezima. Ten roku 1347 prodal proti Oldřichově vůli polovinu hradu a městečka Rožmitálu nově zřízenému arcibiskupství pražskému, které svouho polici držídrželo až do husitských válek. Objevují se další jména jako Vincenc z Rožmitálu, Jan z Rožmitálu a Jindřich z Rožmitálu, který činní roku 1396 darování kosteu sv. Barbory. Boužel o těchto osobách nejsou známy další informace. Další pánem z Rožmitálu je Zdeněk z Rožmitálu, který zahajuje dlouhou linii nositelů tohoto jména. V této době se objevuje také jméno Lev, které je po té u všech nositelů hlavní rodové linie až do vymření v 18. století.
O dalších potomcích jako byl Vincenc z Rožmitálu a Jan z Rožmitálu nejsou známy další informace. O Jindřichu z Rožmitálu je doložen dar kostelu sv. Barbory v roce 1396. Další pánem z Rožmitálu byl Zdeněk z Rožmitálu, který zahájil dlouhou linii nositelů tohoto jména. V této době se také objevilo jméno Lev, které se pak vyskytovalo u všech nositelů hlavní rodové linie až do vymření v 18. století.
=== Slavní příslušníci rodu ===
Příslušníci rodu zastávali významné zemské úřady a množili svůj majetek.
* [[Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné]] se proslavil na cestě západní Evropou při rytířských turnajích, když mezi lety 1465-67 putoval po evropských panovnických dvorech s poselstvím [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Jeho jméno Lev se pro celý rod stalo i [[příjmení]]m. Lvovi sourozenci a potomci se také proslavili, syn Zdeněk Lev se stal na krátkou dobu nekorunovaným vládcem [[České království|Království českého]].{{Fakt/dne|20190223072210|}}
* [[Johana z Rožmitálu]] (asi 1430–1475kolem1430–1475) byla nejvýznamnější Jaroslavova sestra;. naNa rozdíl od většiny členů rodiny vyznávala víru [[podobojí]]. Stala se druhou manželkou Jiřího z Poděbrad a českou královnou. I jako vdova uplatňovala svůj politický vliv. například při zasedání zemského sněmu, jemuž dokonce předsedala.
* [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] (kolem 1470–1535) působil nejdříve jako [[karlštejn]]ský [[purkrabí]], a nejvyšší zemský soudce. V roce 1507 se stal nejvyšším purkrabím. Angažoval se v čele katolické strany. Zdědil po [[Bavorové ze Strakonic|Bavorech ze Strakonic]] [[Strakonice]], přikoupil [[Zbiroh]] a [[Hořovice]]. Pokusil ze vyjmout [[Český Krumlov]] z jihočeského dominia, což se nepovedlo a on musel z funkce odstoupit. Vrátil se za panování [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], po třech letech musel opět rezignovat. Svá panství zatížil dluhy, které dosáhly výše 65 000 kop [[Pražský groš|českých grošů]]. Jeho syn Adam proto musel prodat rodová panství včetně [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu]] a [[Blatná|Blatné]]. Poté se rod úsídlilusídlil na Moravě, kde se Adam stal dvořanem omlomouckéhoolomouckého biskupa [[Jan Dubravius|Jana Dubaravia]], který mu propůjčílpropůjčil statek Blansko, kde se usídlil na panství [[Hrotovice]]. Zdeněk Lev měl dceru Annu.
* [[Anna z Rožmitálu]] (1500–1563) se provdala za [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] (1494–1531) a žila na zámku v [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]]. V 31 letech ovdověla a spolu se svou švagrovou Annou se starala o rožmberské sirotky.
=== Další příslušníci rodu ===
Následující členové rodu již majetek pouze vyženili či zdědili. Například Maxmilián dědil po [[Šelmberkové|Šelmbercích]].
AdamůvNapříklad synMaxmilián dědil po [[Šelmberkové|Šelmbercích]]. Jan Zdeněk Lev byl v roce 1580 vlastníkem [[Hrotovice|Hrotovic]] a [[Konice]]. Měl tři syny: Maxmiliána, Jana a Zdeňka. Posledně dva jmenovaní byli popravení roku 1627 za účast v selské vzpouře. Maxmiliánův syn Zdeněk František Lev z Rožmitálu získal roku 1631 [[Blansko|blanenské]] panství, které bylo lenním statkem olomouckých biskupů. Zdeněk roku 1634 zemřel a panství převzal jeho ještě nedospělý syn Kašpar Melichar Baltazar Lev z Rožmitálu. Ten skonal roku 1667 a otcův majetek zdědil nejstarší syn Zdeněk Václav, který však zemřel předčasně ve věku 20 let. Majetek tedy přešel na jeho bratry Františka Baltazara, Karla Maxmiliána a Bernarda Antonína, kteří pro tíživou finanční situaci byli nuceni blanenský statek v roce 1694 prodat rodu [[Gellhornové|Gellhornů]].
Potomstvo Karla Maxmiliána a Kateřiny Žeranovské ze Sezemic se přestěhovalo na přelomu 17. a 18. století do [[Slezsko|Slezska]]. V roce 1760 zemřel Antonín Bernard, pán na Hrozové a Pelhřimovech,. Jeho syn BernardaBernard Antonína,Antonín byl poslední mužský potomek, jímža vymřeljím ivymřel celý rod.
== Erb ==
| 