Žďár nad Sázavou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.71.180 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 95.82.150.186 značka: rychlé vrácení zpět |
→Osvícenství: Radslav Kinský je po smrti, trasa Praha-Brno je k roku 1905 hodně nadsazené tvrzení, typo |
||
Řádek 41:
=== Osvícenství ===
Za [[Josef II.|josefínských]] reforem byl roku [[1784]] klášter zrušen na žádost tehdejšího opata a známého osvícenského vědce a plagiátora [[Otto Steinbach z Kranichštejna|Otty Steinbacha z Kranichštejna]] a zůstal pouze správním centrem panství. Některé budovy přešly do soukromých rukou, jádro kláštera bylo později přebudováno na zámek, který vystřídal několik majitelů. Dnes jej vlastní [[Radslav Kinský]], potomek šlechtického rodu [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Kinských]], posledních vlastníků zámku před znárodněním po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].▼
Po roce [[1848]] se Žďár stal sídlem okresního soudu (stal se centrem soudního okresu, centrem politického okresu bylo [[Nové Město na Moravě]]). V letech [[1898]]–[[1905]] získalo město železniční spojení (na trase [[Praha]]–[[Brno]]). Roku [[1928]] navštívil město prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Snímek z této návštěvy byl vzorem pro československou [[Poštovní známka|známku]] s děvčátkem v kyjovském kroji vydanou roku [[1938]].▼
[[Soubor:Autobusová zastávka Žďár nad Sázavou.gif|náhled|Autobusová zastávka Město Žďár ve 30. letech 20. století]]
▲Za [[Josef II.|josefínských]] reforem byl roku [[1784]] klášter zrušen na žádost tehdejšího opata a známého osvícenského vědce a plagiátora [[Otto Steinbach z Kranichštejna|Otty Steinbacha z Kranichštejna]] a zůstal pouze správním centrem panství. Některé budovy přešly do soukromých rukou, jádro kláštera bylo později přebudováno na zámek, který vystřídal několik majitelů. Dnes jej vlastní [[
Po roce [[1848]] se Žďár stal sídlem okresního soudu (stal se centrem soudního okresu, centrem politického okresu bylo [[Nové Město na Moravě]]).
V letech [[1898]]–[[1905]] získalo město železniční spojení místní dráhou [[Havlíčkův Brod|Německý Brod]]–[[Brno]].
▲
=== Po druhé světové válce ===
V roce [[1949]] bylo Město Žďár sloučeno s obcí Zámek Žďár a přejmenováno na ''Žďár nad Sázavou''. Téhož roku se stal okresním městem a významným průmyslovým centrem po výstavbě Žďárských strojíren a sléváren ([[ŽĎAS]]). Tím bylo navázáno na tradici zdejšího [[železářství]], jehož počátky jsou zaznamenány na přelomu 14. a 15. století, kdy byl založen klášterní [[hamr]]. Po výstavbě ŽĎASu se město významně rozšířilo. V 70. letech vedení města rozhodlo, že Žďár nad Sázavou by mělo být „moderní [[Komunistický režim|socialistické]] město“, a proto nařídilo rozsáhlou [[Asanace|asanaci]] města. Staré domy (mnohdy i cenné historické objekty) v centru města byly nahrazeny [[Panelový dům|panelovými domy]] a obchodními středisky.
| |||