Hrázděná stavba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Hrázděné kostely: oprava wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
m zpřesnění u sv. Václava v Žatci |
||
Řádek 12:
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách.
| příjmení1 = Holodňák
| jméno1 = Petr
| příjmení2 = Ebelová
| jméno2 = Ivana (eds.)
| titul = Žatec
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet_stran = 516
| strany = 262–263
| isbn = 80-7106-443-2
}}</ref> Dále jsou to [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kaple Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v [[Děčín|Děčíně]] - [[Přípeř|Přípeři]]|alt=]]
== Odkazy ==
| |||