Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění popisku
m →‎Hrázděné kostely: oprava wikifikace
Řádek 12:
Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]]–[[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] [[kněžiště]].
 
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko|Slezska]]. Jde o území, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] ([[Kostel Míru]]). I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem – jedná se o [[hřbitov]]ní [[kapleKostel svatého Václava (Žatec)|kapli sv. Václava]] v [[Žatec|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu), o [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)|Žichlic]] u [[Modlany|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]].[[Soubor:Hasičská věž v Přípeři.jpg|náhled|Hasičská věž v [[Děčín|Děčíně]] - [[Přípeř|Přípeři]]|alt=]]
 
== Odkazy ==