|
Sylva Lacinová
''Kopie hesla [[Hysterie]], verze 8290649.''
== Život ==
'''Hysterie''' je
Sylva Lacinová se narodila 6. března 1923 v Brně do rodiny inženýra vodních staveb Bedřicha Laciny a matky stejné jména žijící v domácnosti. Její o tři roky starší bratr Lubor vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně 'VUT) a celý život se Sylvou spolupracoval na různých realizacích. Samotná Sylva nejprve nastoupila na reálné gymnázium, ale v šestém ročníku ho opustila a začala se věnovat umění. Psal se rok 1942. Začala doma kreslit a modelovat, velmi záhy se octla na kurzech Školy uměleckých řemesel. V tom samém roce se dostala i na soukromé hodiny do ateliéru sochaře Františka Hořavy a později do ateliéru řezbáře Heřmana Kotrby. V roce 1943 byla přijata externě na Školu umění ve Zlíně, kde rok studovala pod vedením profesora Vincence Makovského. Profesor Makovský původně zamýšlel ženy vůbec na těžkou sochařinu nepřijímat, po shlednutí Sylviina díla ale ustoupil. Tato škola byla založena proto, aby nahradila za protektorátu zavřené vysoké školy. Po válce, když se vysoké školy opět otevřeli, se přihlásil na Akademii výtvarných umění do Prahy a u přijímaček uspěla. Dostala se do ateliéru Monumentální sochařství a kompozice profesora Karla Pokorného, kde po čtyřech letech v roce 1949 úspěšně promovala a tak ji byl nabídnut čestný ročník. Vedení profesora Pokorného v ní zanechalo takový ohlas, že tento čestný ročník ukončila právě jeho bustou. Podobný ohlas v ní zanechal profesor dějin umění Václav Vilém Štěch, se kterým studenti ročníku Sylvy Lacinové podnikly v letech 1946 až 1947 studijní cesty po Francii a Itálii.
Po studiích v roce 1950 se vrátila do Brna, kde již zůstala celý svůj život. Na zahradě domu jejích rodičů na ni čekal nový ateliér. Navrhly a postavily ho její muž, brněnský právník Jan Jílek a její bratr Lubor. S Janem Jílkem, kterého si vzala již v roce 1948 měla v roce 1951 syna Jana. Od té doby je Sylva Lacinová známa i pod jménem Sylva Lacinová-Jílková. V Brně nejprve pracovala v ateiéru svého bývalého učitele profesora Makovského na VUT v Brně, později začala pracovat ve svém vlastním ateliéru. Společně se svým bratrem se začala účastnit celostátních soutěží, což jim zajistilo zakázky a popularitu. Tak v roce 1950 získala se svým bratrem Cenu osvobození města Brna. Další ceny následovaly v letech 1960 – čestné uznání k 15. výročí osvobození Československa, 1965 – Krajská cena Antonína Procházky za sousoší Česající se dívka a Pohostinství, a čestné uznání k 20. výročí osvobození Československa, a 1997 – Cena města Brna za celoživotní dílo. V průběhu let podnikla i řadu studijních cest, nejzásadnější pro ni byla návtšva Velké Británie v roce 1965, kdy navštívila ateliér Henryho Moora. Tato návštěva pak ovlivnila její dílo.
== Pojem ==
Řada zdrojů uvádí, že pojem hysterie pochází od antického lékaře Hyppokrata, který tuto nemoc poprvé popsal a spojil ji se zobrazeními ze starověkého Egypta – výjev putující dělohy pak lékařům umožnil vysvětlovat tuto chorobu až do novověku.<ref name="traniello">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Traniello
| jméno = Vanessa
| odkaz na autora =
| titul = Hysteria and the Wandering Womb
| url = http://academic.mu.edu/meissnerd/hysteria.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-05-07
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="rohr" /><ref name="estranky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Hysterie
| url = http://www.mojepsychologie.estranky.cz/clanky/dusevni-choroby/hysterie.html
| datum vydání = 2009-02-17
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-05-07
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Někteří autoři pak tvrdili, že hysterie je známá 2 500 let.<ref name="king">{{Citace sborníku
| příjmení = King
| jméno = Helen
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Once upon a Text: Hysteria from Hippocrates
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník = Hysteria Beyond Freud
| odkaz na sborník =
| vydavatel = University of California Press
| odkaz na vydavatele =
| místo = Berkeley
| rok vydání = 1993
| isbn = 0-520-08064-5
| url =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}
</ref> Z novějších výzkumů ale vyplývá, že Hippokrates nebyl jediným autorem díla nazývaného ''Corpus Hippocraticum'' (Hippokratovská sbírka), ale jednalo se spíše o dílo souborné o dílo několika autorů. Proto nelze Hippokratovi přisuzovat autorství popisu hysterie. Jak uvádí Helen King ve svém příspěvku Once upon a Text: Hysteria from Hippocrates pod pojem hysterie se v Hippokratovské sbírce schovala řada onemocnění žen. Tento stav trvá až do novověku. Helen King, také uvádí fakt, že pro nemoc zobrazenou na egyptských papirech název neznáme. Vlastně nevíme o jaké se jedná onemocnění.<ref name="king" />
V roce 1950 spoluzaložila Svaz československých výtvarných umělců a v průběhu let se dostala i do oragnizačního výboru. V roce 1968 byl svaz zrušen a v následném roce znovu obnoven jako Svaz českých výtvarných umělců. Sylva Lacinová však nebyla do Svazu pro své politické názory znovu přijata. To se stalo až v roce 1986, díky postupnému rozvolňování politických a společenských poměrů. V té době tak dostala možnost prvně samostatně vystavovat. První samostatná výstava s názvem Sylva Lacinová: Sochy se konala na podzim roku 1983 v Moravské galerii v Brně. Následovaly další výstavy, v roce 1984 opět v Moravské galerii a v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. V roce 1988 v Trenčíně, v roce 1989 v Brně a v roce 1990 v Praze. Vedle profesních úspěchů ji však v 80. letech zasáhly dvě rány. Nejprve v roce 1984 umřel její muž Jan, později v roce 1986 její matka.
Termín jako takový je odvozován ze starořeckého slova ''hystera'' – výrazu pro dělohu.<ref name="traniello" /> Je spojován s představou putující dělohy, která putuje směrem vzhůru až začne ženu dusit.<ref name="estranky" /> Ani toto však v poslední době není jisté. King uvádí, že slovo hysterika pochází z aforismu 5.35, kde se praví: ''Ženě trpící hysteriky, nebo těžce pracující pomůže kýchání.'' Hysteriky (od slova hysterika ((ὑστερικά))) je v tomto případě podstatné jméno v množném číslo. Pozdější autoři tuto větu a toto slovo analyzovaly různě, například právě spojovali s putováním dělohy, obracením dělohy apod.<ref name="king" />
Rok 1990 pak přinesl vstup do Unie výtvarných umělců a do Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska. Následoval vstup do Klubu výtvarných umělců teoretiků. V roce 1996 ji pak vychází první souborná monografie, kterou redigovala PhDr. Bronislava Gabrielová a vydala ji Moravská galerie v Brně.
Je tedy pravděpodobné, že termín hysterie měl ve starověkém Řecku jiný význam než dnes. King uvádí, že již v 19. století se termín běžně mezi lidmi uváděl pro ženy s teatrálnějším chování.
Sylva Lacinová umřela ve věku nedožitých 87 let 20. ledna 2019 v Brně.
== Dílo ==
== Popis ==
=== Co to je? ===
Hysterie jedním ze způsobů zpracování vnitřního konfliktu. Jedná se však o způsob neurotický, tedy přemrštěný, ohrožující na duševním zdraví jak samého hysterika, tak jeho nejbližší okolí (partner, děti). V případě samotného hysterika se jedná o prohlubující se problém hysterického zpracování konfliktu. V případě osob žijících s hysterikem, je ohrožen zdraví duševní vývoj takových osob. Jsou to osoby, které jsou hysterikem ovlivňovány a leckdy i ovládány. Zejména děti, které nemají možnost se z takového vztahu jednoduše vyvléknout se mohou naučit osobní méněcennosti a v budoucím čase se chovat stejně jako hysterik, nebo zpracovávat svůj vnitřní konflikt jiným neurotickým způsobem. Vedle hysterického zpracování konfliktu, mohou tyto osoby zpracovávat konflikt depresivně, nativně apod. Takové zpracování vnitřního konfliktu je vždy chápáno jako chorobné a často je léčeno - pokud pacient projeví zájem - odborným terapeutem.<ref name="rohr" />
=== Rozdělení ===
=== Příčiny a rozvoj ===
Novější výzkumy ukazují, že vnitřní konflikty, které člověka vedou k jejich hysterickému zpracování vznikají už v raném dětství. Příčinou může být odmítnutí dítěte, jednoho z rodičů, či absence takového rodiče. Dále absence vzorů a pevných pravidel v dobách, kdy to dítě potřebuje, aby se naučilo odpovědnosti za sebe samo. Lidé z hysterickou osobností se pak musejí předvádět, aby na sebe upozornili - snaží se být středem pozornosti. Volí radši negativní obrázek sebe sama, než aby si jich jiní nevšímali. Nefungující pravidla v rodině pak vedou k častým kolapsům vnitřní struktury jedince, který vyžaduje na jiných, aby mu tu strukturu dodával. Pokud taková pravidla dostanou, pocítí jistotu a začnou se proti pravidlům proviňovat, aby prokázali svoji nezávislost.<ref name="rohr" />
To že se odmítnutí dítěte v rodině, nebo absence pravidel vyvine u dítěte v hysterickou strukturu osobnosti je dáno i geneticky, genetickými předpoklady.<ref name="rohr" />
=== Znaky a projevy ===
Pro hysterickou osobnost je příznačná snaha o to na sebe upozornit, být dokonalý a získat uznání. Snaha na sebe upozornit má prameny v dětství, kdy děti, kterým není věnována náležitá péče a láska rodičů se buď uzavřou do sebe, nebo naopak na sebe hlučně a teatrálně upozorňují. S tím souvisí i snaha po dokonalosti a uznání. Hysterik totiž žije ve fantazii, která mu nahrazuje realitu. Je to nevyzrálá osobnost, která stále dokola volí taková řešení svých problémů, které mu přivodí jen krátkodobé potěšení, ale nutí ho zase pokračovat. Přerušením tohoto bludného kruhu, je jen sebeuvědoměním toho, že není něco v pořádku se mnou a soustavné hledání toho co v pořádku není a snaha o nápravu. Přimět k tomu hysterika mohou jen vnější okolnosti v podobě čtení knih např. o hysterii (tzv. biblioterapie), tlak okolí či somatické zdravotní problémy mající původ v hysterikově psychice.<ref name="rohr" />
Obecně se hysterik projevuje jako osoba, která je dokonalá, protože se nikdy nemýlí. Vinu nachází vždy ve svém okolí. Je agresivní až manipulativné, její chování je plné výčitek, vytáček, zastírání vlastních chyb, skákání od tématu k tématu, aby se nepřišlo na vlastní chyby. Dále výmluv, polopravd, lží, zamlžování, chytračení, ponižování, sprostoty, lsti, výmysly, překrucování, chytračení apod.<ref name="rohr" />
Vědci se schodují na tom, že hysterici mohou být teatrální; silně reagující vztekem, nebo radostí; jsou silně egoističtí, protože se starají pouze o uspokojování svých potřeb - nejsou empatičtí (nebo nedostatek empatie falešně maskují); jsou emocionálně labilní a lásku projevují jen povrchně; chovají se svůdně, aby je jiní obdivovali; propadají různým sektám a kultům, aby se staly obdivovanými. Z těchto pozorování vyplynul popis poruchy označované jako histrionská porucha osobnosti. V mezinárodním prostředí jsou její znaky popsány v příručkách DSM IV a ICD-10, které popisují několik příznaků, jak poruchu poznat.<ref name="rohr" />
=== Ženská, nebo mužská hysterie? ===
== Léčení ==
Hysterika, lze jen těžko nutit k tomu, aby se sám léčil. Takovou snahu často vidí jako útok na svojí osobu. Hysterik totiž ze své povahy v sobě chyby nevidí. Chyby jsou vždy v druhých. K lékaři přichází hysterik sám, jen v případech, že připustí, že něco není v pořádku s jeho duševním stavem. Takové případy však nejsou časté. Daleko častější je, že se hysterik dostává k lékaři v případě konverzních symptomů. Tedy duše vytěsní nějaký vnitřní konflikt, který se projeví fyzickými potížemi. Pokud somatičtí lékaři nemohou dlouho najít příčinu, dostává se pacient na psychiatrii, kde se stanovuje další jeho diagnóza.<ref name="rohr" />
== Vztah k hysterické osobnosti ==
== Historie výzkumu ==
Hysterie byla známa již ve starověkém Egyptě a Řecku. Ve středověku byly hysterické ženy považovány za posedlé ďáblem a z toho důvodu upalovány. Později v 19. století se věřilo, že se jedná o duševní nemoc. Sigmund Freud a Josef Breuer pak dospěli k názoru, že hysterie je projevem špatného zpracování vnitřního konfliktu. Jsou lidé, kteří si poradí se zpracováním konfliktu bez neurotické reakce a jsou lidé, kteří neumí vnitřní konflikt zpracovat a upadnou do deprese, nebo na druhé straně do hysterie.<ref name="rohr">{{Citace monografie
| příjmení = Röhr
| jméno = Heinz-Peter
| odkaz na autora =
| titul = Hysterie – strach z odmítnutí
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 157
| kapitola =
| strany =
| isbn = 978-80-7367-607-0
| jazyk = česky
}}</ref>
== Sémantický vývoj pojmu ==
Ještě počátkem [[20. století]] byl termín ''hysterie'' spojován s označením hlavně neurotických poruch. Pojem hysterie byl ovšem '''laicky zprofanován''', zejména pro celkem běžné a oprávněné reakce žen. Poté, co se rozšířil do slovníku laické veřejnosti a získal negativní [[Pejorativum|pejorativní]] souvislosti ve formě [[nadávka|nadávky]] a urážky, přestal být pro odbornou psychiatrickou veřejnost použitelný. V současnosti tento termín moderní psychiatrie vůbec nepoužívá. Došlo k jeho nahrazení emočně neutrálními označeními jako je ''konverzní porucha'' aj.<ref>[[Cyril Höschl|Höschl, C.]] - Janíček, J. (2004): ''Cyril Höschl. Kde bydlí lidské duše''. Praha: Portál.</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| 