Kostomlaty pod Milešovkou (hrad): Porovnání verzí

typografie, doplnění a oprava popisku pod fotografií od Rolfa-Drážďan (Rolf-Dresden)
(Jaroš založil kyšperskou větev)
(typografie, doplnění a oprava popisku pod fotografií od Rolfa-Drážďan (Rolf-Dresden))
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kostomlaty<br />pod Milešovkou | lat = 50.5541667 | lon = 13.8797222 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = Boreš z Oseka
| další majitelé = [[Hrabišici]], [[páni z &nbsp;Vřesovic]], [[Kolovratové]]
| současný majitel = Obec Kostomlaty pod Milešovkou
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| web =
}}
 
'''Kostomlaty''' jsou [[zřícenina]] šlechtického [[hrad]]u z&nbsp;první poloviny 14.&nbsp;století na kopci [[Kostomlaty (hora)|Kostomlaty]] nad obcí [[Kostomlaty pod Milešovkou]], podle níž získaly název. Jedná se o&nbsp;[[hrad bergfritového typu]] s&nbsp;dvoudílnou dispozicí. Stal se součástí [[Přídomek|predikátu]] Kostomlatských [[páni z Vřesovic|z&nbsp;Vřesovic]]. Byl opuštěn na konci 16.&nbsp;století. Od roku 1964 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref name="2016-03-23" />
 
== Historie ==
V&nbsp; turistických průvodcích a mapách bývá někdy hrad – s&nbsp;odkazem na [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z&nbsp;Libočan]] – nesprávně nazýván Sukoslav. Ve své [[kronika|kronice]] vypráví Hájek vymyšlený příběh o&nbsp;předáku Sukoslavovi, který bojoval s&nbsp;knížetem [[Hostivít]]em. Tento Sukoslav měl v&nbsp;roce 880 poblíž [[Bílina (město)|Bíliny]] založit hrad, který pojmenoval podle svého jména.<ref name="hajek" /> Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy, hrady se koncem 9.&nbsp;století ještě nestavěly, ztotožnění Sukoslavi s&nbsp;Kostomlaty neuvádí ani Hájek. V&nbsp;soudobých písemných pramenech se tento název nevyskytuje, používat se začal až v&nbsp;19.&nbsp;století.
 
Ve skutečnosti hrad založili někdy po roce 1300 [[páni z&nbsp;Rýzmburka]], nazývaní také páni z&nbsp;Oseka, původně [[Hrabišici]]. První písemná zmínka o&nbsp;hradu pochází z&nbsp;roku 1333, kdy ho Boreš z&nbsp;Oseka prodal Chotěborovi z&nbsp;Herštejna.<ref name="sedlacek" /> Hrad byl v&nbsp;té době [[Manská soustava|manstvím]] hradu Rýzmburka ([[Osek (hrad)|Oseka]]). Dva roky nato prodal Chotěbor Kostomlaty [[markrabě]]ti moravskému, pozdějšímu českému králi a císaři [[Karel IV.|Karlovi&nbsp;IV.]]<ref name="andel"/> Hrad se tak stal manstvím [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]]. Neznámo kdy udělil [[Karel &nbsp;IV.]] hrad v&nbsp;léno [[Žerotínové (Čechy)|pánům ze Žerotína]]. Dokládá to fakt, že v&nbsp;roce 1370 instaloval nového [[farář]]e do [[Kostomlaty pod Milešovkou|Kostomlat]] Habart starší ze Žerotína. V&nbsp;roce 1388 prodal Plichta ze Žerotína hrad [[Škopkové z Dubé|Jindřichu Škopkovi z&nbsp;Dubé]].<ref name="menclova" />
 
Majitel hradu za [[Husitské války|husitských válek]] Albrecht Škopek z&nbsp;Dubé byl [[komtur]] [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v&nbsp;české provincii.<ref name="heber" /> Husité během válek Kostomlaty několikrát oblehli, poničili je, ale nedobyli. Na jaře roku 1434 hrad spolu s&nbsp;hotovostmi z&nbsp;[[Louny|Loun]], [[Slaný|Slaného]] a [[Žatec|Žatce]] oblehl husitský hejtman [[Jakoubek z &nbsp;Vřesovic]].<ref name="durdik" /> Přestože byl po [[bitva u Lipan|bitvě u&nbsp;Lipan]] od Kostomlat vylákán a poražen v&nbsp;[[Bitva u Řevničova|bitvě u&nbsp;Řevničova]], k&nbsp;hradu se posléze vrátil a dobyl jej. V&nbsp;roce 1435 již byl oficiálním vlastníkem hradu. Královským [[léno|lénem]] přestaly Kostomlaty být v&nbsp;roce 1562.<ref name="pazourek" /> Po ztrátě [[Chomutov]]a na Kostomlatech po určitou dobu sídlil [[Jan z&nbsp;Vřesovic]], který se po hradě psal v&nbsp;době okolo roku 1458. Jan se až do roku 1465 o&nbsp;hrad soudil s&nbsp;Benešem z&nbsp;Kolovrat.<ref name="boukal" /> Krátce po vyhraném sporu Kostomlaty roku 1466 předal do správy svému nejstaršímu synu Jarošovi.<ref name="boukal" /> Potomci Jana z&nbsp;Vřesovic podle hradu psali [[Kostomlatští z &nbsp;Vřesovic]], zůstal hrad i&nbsp;s&nbsp;panstvím až do začátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Jako všechny [[středověk]]é hrady se v&nbsp;průběhu 16.&nbsp;století staly i&nbsp;Kostomlaty pro své majitele neobyvatelné. Postupně si vystavěli nová sídla v&nbsp;[[Kostomlaty pod Milešovkou|městečku Kostomlatech]] pod hradem. V&nbsp;roce 1606 už na hradě, který postupně chátral, nikdo nebydlel. Po [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] roku 1618 byl tehdejším majitelům, Petrovi a Oldřichovi Kostomlatským z&nbsp;Vřesovic, zkonfiskován. Pak ho i&nbsp;s&nbsp;panstvím koupili [[Černínové z &nbsp;Chudenic]].<ref name="novak" />
 
Roku 1841 začal Josef Fenzel z&nbsp;Kostomlat v&nbsp;dolním hradu stavět výletní restauraci. Vystavil v&nbsp;ní nálezy uskutečněné při planýrce a kopání základů. Tím byla do budoucna zmařena možnost archeologického průzkumu v&nbsp;tomto prostoru.{{Fakt/dne|20180624075648|}} Hostinec spolu s&nbsp;rozhlednou ve velké věži zanikl v&nbsp;padesátých letech dvacátého století. Z&nbsp;hostince zbyla jen část zdí a sklep.<ref name="nesetril" />
 
V&nbsp; roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které o&nbsp;památku pečuje. Podařilo se mu získat finanční prostředky od [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury České republiky]] na opravu a konzervování části horního hradu.{{Fakt/dne|20180624075648|}} V&nbsp;roce 2014 sdružení dokončilo opravu velké věže, ve které byla opět zřízena rozhledna.<ref name="nesetril" />
 
== Stavební podoba hradu ==
Kostomlaty jsou typickým příkladem [[Hrad bergfritového typu|hradu bergfritového typu]].<ref name="durdik-hsc" /> Dispozice hradu je od založení dvojdílná. Horní hrad se skládal z&nbsp;věže ([[bergfrit]]u) a dvou protilehlých paláců, mezi nimiž bylo umístěno nádvoří na půdorysu nepravidelného lichoběžníku. Dolní hrad tvořilo rozlehlé předhradí, do něhož se vstupovalo hranolovou branou, kterou chránila kulatá věž. V&nbsp;předhradí byly umístěny hospodářské budovy. Dnešní cesta ke hradu respektuje původní přístup. Ještě před vstupem do předhradí přetínala cestu kulisová [[brána]], která byla součástí [[parkán|parkánové hradby]] a ze které se dochovala část zdiva. Druhá brána, sloužící vstupu do [[předhradí]], měla čtvercový půdorys a vnitřní neuzavřená strana byla otevřená dovnitř. Okrouhlá věž nad ní má čtvercový interiér, zakončena byla [[podsebití]]m na kamenných konzolách. Horní hrad byl od dolního oddělený příčným příkopem a hradbou. V&nbsp;té byla třetí brána umístěná pod bergfritem. V&nbsp;jihovýchodní části opevnění horního hradu pak byl vstup do nádvoří, vymezeného dvěma protilehlými paláci. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byl západní palác přestavěn a o&nbsp;jedno patro zvýšen. Tuto přestavbu dokumentují tři velká okna. Vchod do bergfritu byl pak možný z&nbsp;prvního patra západního paláce. Bergfrit byl zakončený užší nástavbou, kolem které obíhal ochoz. [[Tomáš Durdík]] tuto stavbu definuje jako věž typu máselnice.<ref name="durdik" /> V&nbsp;polovině 19.&nbsp;století bylo ve věži vybudováno točité dřevěné schodiště. Hrad byl chráněn dvěma hradebními okruhy: parkánovým a vnitřním. V&nbsp;polovině 15.&nbsp;století byla ochrana hradu zesílena dvěma čtvercovými, dovnitř obrácenými baštami, které se staly součástí jižní parkánové hradby horního hradu. V&nbsp;téže době byla rovněž postavena dvouprostorová budova před východní parkánovou hradbu horního hradu.
 
== Přístup ke hradu ==
Z&nbsp; obce Kostomlaty vede nahoru zelená [[turistická značka]]. Cesta je odtud dlouhá zhruba 1500 1&nbsp;500&nbsp;metrů s&nbsp;převýšením 150&nbsp;metrů. Druhou, podstatně méně náročnou možností je přístup po stejné značce z&nbsp;opačného směru, připojíme-li se na ni na křížení se silnicí Kostomlaty–[[Milešov (Velemín)|Milešov]]. Z&nbsp;vrcholu (566&nbsp;m&nbsp; n.&nbsp;m.) je při vhodném počasí dobrý rozhled na [[Krušné hory]] i&nbsp;[[České středohoří]], [[Teplice]] s&nbsp;[[Doubravská hora|Doubravskou horou]].
 
== Pověsti ==
Údajně zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z&nbsp;Vřesovic se skvrnou v&nbsp;podobě černého kalicha na čele.<ref name="pohorecky" />
 
== Galerie ==
File:Kostomlaty bašta.JPG|Bašta z poloviny 15.&nbsp;století
File:Kostomlaty Rest of Palace.JPG|Západní palác
File:Kostomlaty.jpg|Pohled na horní hrad od severovýchoduseverozápadu
File:Kostomlaty Entrance into Tower.JPG|Vchod do věže v horním hradu
File:Kostomlaty Rests of Hostelry.JPG|Zbytky hostince<br />z 19.&nbsp; století
</gallery>
 
== Odkazy ==
{{ID autority|nkp=xx0093952|věc=ano|hrad Kostomlaty}}
 
=== Reference ===
<references>
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = httpshttp://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = František Šimáček
| místo = Praha
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola =
| strany = 202—208202–208
}}</ref>
<ref name="menclova">Menclová, Dobroslava, ''České hrady'', díl 1, Odeon, Praha 1972, s. 373-376.</ref>
| příjmení = Nešetřil
| jméno = Roman
| fotografové = Roman Nešetřil
| titul = ''Věž hradu Kostomlaty se otevře turistům, vznikla z ní rozhledna''
| periodikum = iDnes.cz
| další = Kraje
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDnes[[iDNES.cz|iDNES.cz]]
| vydavatel = MAFRA, a.s.
| datum vydání = 2014-10-17
| datum aktualizacepřístupu = 2020-08-20
| url = httpshttp://usti.idnes.cz/reozhledna-na-vezi-hradu-kostomlaty-d76-/usti-zpravy.aspx?c=A141017_2108569_usti-zpravy_alh
| datum přístupu = 2018-06-24
| url = https://usti.idnes.cz/reozhledna-na-vezi-hradu-kostomlaty-d76-/usti-zpravy.aspx?c=A141017_2108569_usti-zpravy_alh
}}</ref>
<ref name="pazourek">{{Citace monografie
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| strany = 202—208202–208
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://spzhk.cz/ Web Spolku pro záchranu hradu Kostomlaty]
* [http://www.ceskestredohori.info/mista/misto/kostomlaty Půdorys hradu na webu o Českém středohoří]