|
== Peklo v katolickém pojetí ==
Dle [[Katolictví|katolické]] nauky [[Ježíš Kristus]] mluví v [[Nový zákon|Novém zákoně]] o pekle jako o ''spalujícím, neuhasitelném a věčném ohni'', kam je uvržen [[anděl]]y Páně ten, který do konce svého života odmítá přijmout víru a umírá ve smrtelném hříchu. V pekle pak zahyne jak tělo, tak duše takového hříšníka potrestaného odloučením od Boha.
Součástí katolické věrouky je nabádání věřících k odpovědnosti, plynoucí ze svobody rozhodnutí, které může, ale nemusí vést k ''obrácení k Bohu''. Zároveň však tato věrouka mluví o milosrdném Bohu, který nechce dopustit, aby hříšník zahynul v odloučení a v rozporu s vírou.
Ti, kteří činili při svém životu [[zlo]], budou, dle katolické věrouky, při [[Poslední soud|posledním soudu]] vzkříšeni, aby mohli být odsouzeni a odejít do ''věčného trápení'', zatímco ti, kteří činili dobro, budou vzkříšeni k životu. Pro věčně trpící pak již nebude existovat cesta zpět, k nápravě. Podle katolického učení si však tito věčně trpící vybrali svou cestu dobrovolně, zcela svobodně, tím, že odmítli ''zachovat zákon Boží''. Všichni křesťané tedy mají podle tohoto učení usilovat o ''vykoupení'', tedy o ''záchranu duší'', aby byly od ''věčného utrpení'' v pekle uchráněny.
<!-- (příliš konkrétní příklad křesťanského? pojetí pekla, nutno rozpracovat) Každá z nově příchozích duší je trýzněna v nekonečnosti času za své hříchy na zemi. Vládcem pekla je Ďábel, Satan, Lucifer, Antikrist či Dispater, a nebo jiné oslovení pro opačný ekvivalent Boha na nebi. Ďábel sám pak prochází mezi trýzněnými a zvyšuje jejich bolest už jen svou spalující přítomností. -->
== Podobná místa ==
|
