Akbar Veliký: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 10 měsíci
[[Soubor:Akbar.jpg|200px|náhled|vlevo|Akbar jako chlapec]]
[[Soubor:Akbar orders punishment of Adham Khan, Akbarnama.jpg|náhled|vlevo|200px|Poprava Akbarova nevlastního bratra Ádhama Chána]]
Akbar na trůn nastoupil roku [[1556]] jako čtrnáctiletý chlapec. Stalo se tak po smrti jeho otce [[Humájún]]a, který však ovládal pouze oblast dnešního [[Afghánistán]]u, [[Paňdžáb]]u a část severní [[Indie]]. Už po svém nástupu na trůn musel Akbar čelit několika samozvancům, kteří ho chtěli připravit o trůn. Prvním z nich byl schopný [[Bengálsko|bengálský]] vojevůdce [[Hémú]], jehož Akbar porazil v [[druhá bitva u Panipatu|druhé bitvě u Panipatu]] roku 1556. Nejprve se vítězství klonilo na Hémúovu stranu, ale poté, co byl Hémů vážně zraněn šípem a spadl ze slona se jeho spojenci rozutekli. Po tomto vítězství musel Akbar čelit soupeřům přímo mezi dvýmisvými dvořany. Mezi jeho blízkými se vytvořily dvě vzájemně soupeřící frakce, z nichž první vedl Bajram Chán, vojevůdce perského původu, zatímco druhá byla tvořena dvořany z okolí Akbarovy nevlastní matky Maham Angy. Její syn [[Ádham Chán]] vyrůstal spolu s Akbarem a získal u dvora významné postavení. Proslul krutostí, s níž spravoval nově dobyté území Málvy. Roku 1562 Ádham Chán probodl v Akbarově přítomnosti jednoho rádce a následně se pokusil zavraždit i Akbara. Byl však zadržen a popraven. Poté se Akbar zbavil i vlivu Bajrama Chána, jehož vyslal na [[pouť do Mekky]]. Tím se Akbar vymanil z vlivu svého okolí a začal samostatně vládnout. Od této chvíle věnoval velkou pozornost rozšiřování své říše. Akbar usiloval o sjednocení celé Indie pod svou vládou. Ještě pod vedením Bajrama Chána, roku [[1560]], ke svému území připojil [[Džajpur]], [[Džódpur]] a několik menších rádžputských knížectví. Mnohem více územních zisků však provedl po svém osamostatnění, a to jak vojensky, tak i sňatkovou politikou. Právě sňatkem získal například významné rádžputské knížectví [[Amber (Indie)|Ambér]]. Řadě rádžputských knížat pak udělil místa ve státní správě i přímo na svém dvoře. Rádžputská knížectví, která se odmítala stát jeho vazaly a spojenci, poté dobyl. Roku 1568 vedl nové tažení proti ránovi z [[Mévár]]u. Ten se opevnil v hradě [[Čiatura|Čitauru]], kde dlouho odolával mughalské přesile. Rádžputové nakonec provedli ''džauhar'' – ženy a děti se dobrovolně upálily, zatímco muži se vrhli do sebevražedného útoku bez ochranné zbroje. Zahynulo prý na 30 tisíc lidí. V roce [[1573]] Akbar obsadil [[Gudžarát]] během bleskového tažení, trvajícího i s přechodem [[Thárská poušť|pouště Thár]] pouhých 45 dní. Dále byla roku [[1574]] obsazena [[Urísa|Urísu]], [[1576]] [[Bengálsko]], [[1586]] [[Kašmír]], [[1592]] [[Sind]] a roku [[1594]] stárnoucí císař vybojoval na Persii [[Kandahár]]. Krátce před svou smrtí zahájil tažení do oblasti [[Dakšin]]u proti sultanátům [[Ahmadnagar]], [[Bidžápúr]] a [[Gólkónda]], které ale dokončili až jeho nástupci. Většiny svých válečných tažení se Akbar osobně zúčastnil jako vrchní velitel.
 
== Přesuny hlavního města ==
Neregistrovaný uživatel