Kyjevská Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mav1971 (diskuse | příspěvky)
Mav1971 (diskuse | příspěvky)
Řádek 173:
[[Soubor:Coin of Vladimir the Great (drawing).jpg|náhled|280px|vpravo|Mince se znakem a podobiznou [[Vladimír I.|Vladimíra I.]]]]
 
Podle křesťanské tradice vykonal první misii na pozdějším ruském území [[apoštol]] [[Sv. Ondřej|Ondřej]].<ref>''Nestorův letopis ruský'', Praha 1940, s.42</ref> První historicky doložené pokusy o christianizaci Rusi jsou ovšem přičítány konstantinopolskému patriarchovi [[Fotios|Fótiovi]]. Po porážce před Konstantinopolí roku [[860]] byli Rusové na dolním [[Dněpr]]u vystaveni tlaku ze strany byzantské říše a také jejího spojence [[Chazarská říše|Chazarů]]. Dali proto přednost navázání přátelských vztahů s Byzancí, kterých využil patriarcha Fótios k vyslání misionářů. Těm se podařilo získat část Rusů, zřejmě včetně kyjevských vládců Askolda a Dira, pro křesťanství, a tak bylo snad již v roce [[864]] založeno v Kyjevě biskupství a později vystavěn chrám zasvěcený [[prorok]]u [[EliášElijáš|Elijášovi]]ovi. Po ovládnutí Kyjeva Olegem bylo šíření křesťanství zastaveno, ale nebylo potlačeno úplně. Při obchodních i válečných výpravách do Byzance se Rusové setkávali s křesťanskou vírou stále znovu. Už v roce [[911]], když byla uzavírána rusko-byzantská smlouva, věnoval císař [[Leon VI. Moudrý|León VI.]] Olegovým vyslancům [[relikvie]] a přikázal, aby byli obeznámeni s křesťanským vyznáním. Někteří z varjažských kupců, ohromení nádherou Konstantinopole a výstavností zdejších chrámů, zde nepochybně křest přijali, jiní mohli být pokřtěni už ve [[Švédsko|Švédsku]].
 
Samotná kyjevská knížata křtu dlouho vzdorovala. Pokřtít se nechala teprve kněžna [[Olga]] (945-962) v době své regentské vlády. Podle ruské tradice se tak stalo v roce [[955]] během její návštěvy [[Konstantinopol]]e.<ref>Podle byzantských pramenů musela kněžna Olga navštívit Konstantinopol roku [[946]] nebo [[957]]. Mohla se tam vypravit dvakrát. Byzantští autoři však nevědí nic o tom, že by se zde nechala pokřtít.</ref> Ve skutečnosti k tomu došlo spíše v [[Kyjev]]ě, aniž by křest kněžny vedl k christianizaci země, jak bylo v té době obvyklé. Olga sice pomýšlela na to učinit křesťanství na Rusi státním náboženstvím, jejím cílem však bylo zajistit zemi nezávislou církevní organizaci, neboť se zřejmě obávala, aby podřízení mocné Byzanci po církevní stránce s sebou nepřineslo také politickou závislost. To byl zřejmě hlavní účel její cesty do Konstantinopole. Když tu Olga neuspěla, obrátila se k Frankům. Východofranský král [[Ota I.|Oto I.]], který chtěl prostřednictvím křesťanství šířit svůj vliv dále na východ, nechal vysvětit mnicha [[trevír]]ského kláštera [[sv. Maximin]]a [[Adalbert Trevírský|Adalberta]] na biskupa Rusů a vyslal ho s několika kněžími do Kyjeva. Misie dorazila v podstatě pozdě, neboť mezitím vystřídal Olgu na trůně její syn Svjatoslav, a toho se získat pro křesťanství nepodařilo. Kníže striktně odmítal přijmout křest, jeho sympatie patřily [[islám]]u, se kterým se seznámil během svých tažení do [[Volžské Bulharsko|Volžského Bulharska]]. Kromě toho se ukázalo, že římský [[císař]] ani [[papež]] nejsou ochotni poskytnout budoucí ruské církvi o nic více církevní samostatnosti než Byzanc.