Fluorescenční indukce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
informace jsem doplnil, protoze se danou problematikou zabyvam.
Řádek 1:
'''Fluorescenční indukce''' (FI) je závislost intenzity (kvantového výtěžku) [[fluorescence]] [[fotosyntéza|fotosyntetizujícího]] vzorku během osvětlení tohoto vzorku obvykle kontinuálním [[světlo|světlem]] konstantní intenzity po předchozí adaptaci vzorku na tmu. Fluorescence je zde emitována převážně molekulami [[chlorofyl]]u ''a''. Tvar křivky FI závisí převážně na intenzitě [[excitace|excitačního]] světla, typu vzorku a jeho fyziologickém stavu. V závislosti na časovém rozlišení přístroje použitého pro měření FI (fluorometr) a použité intenzitě osvětlení vzorku se FI dělí na velmi rychlou ([[čas]]ové rozlišení 10 mikrosekund; záznam do ~1 sekundy; velká intenzita osvětlení - řadově tisíce mikromolů [[foton]]ů * m<sup>-2</sup> * s<sup>-1</sup>), rychlou (časové rozlišení okolo 1 milisekundy; záznam do několika sekund; střední intenzita osvětlení - okolo 100 mikromolů fotonů * m<sup>-2</sup> * s<sup>-1</sup>) a pomalou (časové rozlišení milisekundy až sekundy; záznam do několika minut; střední až velká intenzita osvětlení).
 
Jednotlivé významné body (minimum, maximum, vlny) křivek FI mají své standardní označení (viz obrázek) a existují různé interpretace původu těchto bodů (viz review články v literatuře). MetodaZ fluorescenčníjednotlivých indukcehodnot krivek FI se dá vypočíst mnoho parametrů odrážejícíh různé aspekty funkce fotosynézy (viz review články v literauře). I z toho důvodu je metoda FI velmi oblíbená a často používaná metoda při výzkumu [[fotosyntéza|fotosyntézy]], protože- FI se snadno a rychle měří, fluorometry jsou relativně levné a křivky FI v sobě nesou velké množství informací o funkci fotosyntetického aparátu.
 
==Literatura==