Rižský mír: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 11 měsíci
bez px, wikilink, překlep
m (→‎Následky smlouvy: český nátev Mezimoří)
(bez px, wikilink, překlep)
[[Soubor:Rzeczpospolita 1938.svg|thumb|right|350pxupright=1.4|Hranice mezi Polskem a Ruskem po uzavření Rižského míru ]]
'''Rižský mír''' neboli Rižská smlouva (polsky: ''Traktat Ryski'') byla podepsána v lotyšské [[Riga|Rize]] 18. března [[1921]] mezi [[Druhá Polská republika|Polskem]] a [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]] a ukončila [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětskou válku]].
 
 
==Průběh jednání==
[[Soubor:Dabski i delegacja 1920.jpg|thumb|right|350pxupright=1.4|Polská delegace v Rize (od levaodleva sedící: Władysław Kiernik, plk. Kuliński, Jan Dąbski, Stanisław Grabski, Leon Wasilewski, stojící: Wichliński, Witold Kamieniecki, Norbert Barlicki, Adam Mieczkowski, Waszkiewicz)]]
 
První jednání začala 17. srpna v [[Minsk]]u, ale po masivním polském protiútoku se přesunula do lotyšské Rigy, kde pokračovala 21. září 1920. Sověti navrhli dvě možné podoby smlouvy. První 21. září a druhou 28. září. Polská delegace svoje požadavky předložila 2. října. O tři dny později Sověti navrhli změny v polském návrhu, které byly polskou stranou přijaty. Příměří bylo podepsáno 12. října a vešlo v platnost 18. října 1920. Za Poláky podepsal smlouvu o příměří [[Jan Dąbski]] a za Sověty [[Adolf Abramovič Joffe]].
 
==Následné události==
[[Soubor:Caricature for Riga Peace 1921.png|thumb|right|350pxupright=1.4|Karikatura dělení Běloruska mezi Polsko a Rusko s nápisem: ''Pryč s hanebným rižským dělením! Ať žije svobodné, nedělitelné, rolnické Bělorusko!'']]
Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu, která byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie byly více nakloněny východní hranici Polska na [[Curzonova linie|Curzonově linii]], která vedla o 250 km více na západ než hranice z Rižského míru, ale z ohledu na to, že nezávislá Ukrajina ani Bělorusko nevznikly a jejich východní části připojeny k sovětskému Rusku byl už tento požadavek irelevantní. Nakonec první uznala smlouvu [[Francie]], následovaná Velkou Británií, Itálií a Japonskem v roce [[1923]].
 
 
===Situace menšin===
Etničtí [[Poláci]] na ruské straně hranice byli postiženi asi nejvíce ze všech menšin. Trpěli pronásledováním a konfiskací majetku. Během tzv. polské operace [[operace NKVD|NKVD]] v letech 1937–1938 bylo povražděno kolem 100 000 Poláků.<ref>Wielki terror: operacja polska 1937–1938 t. 1-2, Warszawa 2010, wyd. Instytut Pamięci Narodowej.</ref> Nakonec byla většina Poláků ve třicátých letech deportována do [[Kazachstán]]u a na [[Sibiř]].
 
Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, v závislosti na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastrofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech 1932–33]].