Rižský mír: Porovnání verzí

'''Rižský mír''' neboli Rižská smlouva (polsky: ''Traktat Ryski'') byla podepsána v lotyšské [[Riga|Rize]] 18. března [[1921]] mezi [[Druhá Polská republika|Polskem]] a [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]] a ukončila [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětskou válku]].

 

 

==Průběh jednání==

 

První jednání začala 17. srpna v [[Minsk]]u, ale po masivním polském protiútoku se přesunula do lotyšské Rigy, kde pokračovala 21. září 1920. Sověti navrhli dvě možné podoby smlouvy. První 21. září a druhou 28. září. Polská delegace svoje požadavky předložila 2. října. O tři dny později Sověti navrhli změny v polském návrhu, které byly polskou stranou přijaty. Příměří bylo podepsáno 12. října a vešlo v platnost 18. října 1920. Za Poláky podepsal smlouvu o příměří [[Jan Dąbski]] a za Sověty [[Adolf Abramovič Joffe]].

 

==Následné události==

Státy [[Trojdohoda|Dohody]] se zprvu zdráhaly uznat smlouvu, která byla podepsána bez jejich účasti. Francie a Velká Británie byly více nakloněny východní hranici Polska na [[Curzonova linie|Curzonově linii]], která vedla o 250 km více na západ než hranice z Rižského míru, ale z ohledu na to, že nezávislá Ukrajina ani Bělorusko nevznikly a jejich východní části připojeny k sovětskému Rusku byl už tento požadavek irelevantní. Nakonec první uznala smlouvu [[Francie]], následovaná Velkou Británií, Itálií a Japonskem v roce [[1923]].

 

 

===Situace menšin===

 

Ukrajinská a běloruská populace se dostala pod různý stupeň represí, v závislosti na které straně hranice se ocitla. V sovětském Rusku se staly tyto menšiny cílem [[sovětizace]], jejich kultura byla potlačována, mnoho komunit bylo přesídleno. Celý proces přesidlování, kolektivizace a represí pak vyústil v katastrofální [[Hladomor na Ukrajině|hladomor na Ukrajině v letech 1932–33]].