Kivi Haastův: Porovnání verzí

Přidáno 54 bajtů ,  před 1 rokem
WPQ - drobné úpravy, udělen titul Dobrý článek.
(-sabl)
(WPQ - drobné úpravy, udělen titul Dobrý článek.)
Měří 45–50 cm. Samec váží až 3 kg, samice může vážit až 4,3 kg. [[Peří]] na hlavě, krku a břichu je šedé, zbytek těla je většinou kaštanový až žluto-hnědý. Od hlavy dolů má tmavé nepravidelné pruhování. Kiviho [[zobák]] je 80–130 mm dlouhý. Na jeho konci se nachází [[Nosní dírka|nosní dírky]] a senzory na vnímání vibrací, které mu pomáhají lokalizovat potravu. Zobák používá jako jakousi sondu, kterou zapichuje do země při hledání [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jako jsou [[žížaly]] a [[Larva|larvy]]. Je [[Monogamie|monogamní]] a žije v dlouholetých svazcích, i když rozchody mezi partnery se dějí. [[Snůška|Snůšku]] tvoří pouze jedno velké [[vejce]], které představuje zhruba 20 % váhy samice. [[Inkubační doba]] trvá okolo 70 dní, pár se v sezení na vejcích střídá.
 
Kivi tráví většinu času na svém [[Teritorium (ekologie)|teritoriu]], které dokáže agresivně bránit pomocí silných nohou s ostrými [[Dráp|drápy]]. Své teritorium dává najevo hlasitým křikem, který je nejvýraznější 2–3 hodiny po [[Západ slunce|západu slunce]]. Žije převážně ve výše položených vlhkých [[Pabuk|pabukových]] lesích, které představují nehostinné prostředí pro [[Nepůvodní druh|introdukované]] predátory, především [[Lasice hranostaj|hranostaje]]. Díky tomu je populace kiviho Haastova relativně stabilní. Světová organizace ochranářských organizací [[BirdLife International]] hodnotí kiviho jako [[zranitelný taxon]]. [[Maorové]] považují kiviho Haastova za [[Taonga|''taongu'']] („posvátný klenot“), ke kterému mají emoční, spirituální a historické pouto.
 
== Nomenklatura ==
| datum_přístupu = 2020-05-23
| jazyk = en
}}</ref> hektarů, nejčastěji kolem 25.{{sfn|ref=Peat|Peat|2006|p=46}} Své teritorium je připraven agresivně bránit proti vetřelcům, zejména proti samcům z vlastního rodu. K bojům o teritoria dochází zřídka, avšak pokud k nim dojde, samci bránícímu své teritorium se zjihne peří, samec sklopí zobák a se vší silou se rozběhne proti vetřelci. Byl zaznamenán případ, kdy kivi zaútočil na jiného kiviho svými silnými drápy takovou silou, že mu rozsápal kůži a způsobil vážná vnitřní zranění, kterým napadený kivi za několik hodin podlehl.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=82−83}}
 
Hřaduje v norách, které jsou nejčastěji pod kořeny stromů nebo pod hustou vegetací, občas v dutých kmenech spadlých stromů. Příležitostně si dokáže noru vyhloubit i sám. Nory jsou většinou okolo jednoho metru široké a půl metru vysoké s několika vchody. Kivi si dovnitř nanese mech a trávu, které tvoří tenkou přírodní podložku pro spaní a hřadování. Na svém teritoriu mívá až stovku nor, které každý den střídá. Pokud má partnera, kolem 40 % nocí tráví s ním.{{sfn|ref=Higgins & Marchant|Higgins & Marchant (eds.)|1990|p=88}}
| datum_přístupu = 2020-05-27
| jazyk = en
}}</ref> MůžouMohou se dožít zhruba 50 let.<ref name=":0" />
 
=== Potrava ===
Hledání potravy probíhá tak, že kivi v přikrčené pozici pomalu vykračuje lesem. Neustále přitom zapichuje do země a tlejících stromů svůj dlouhý zobák. Ten používá jako jakousi sondu, kterou propichuje zem, dokud neucítí pach živočicha pomocí nosních dírek na konci zobáku. Jakmile lokalizuje svou oběť, opatrně ji zobákem vytáhne ze země a spolkne. Větší živočichy nejprve rozkouše a až poté pozře.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=78}} Pokud má kivi problém vytáhnout tvora ze země, je schopen svým zobákem vyhrabat díru až 10 cm širokou a 15 cm hlubokou, aby se k němu dostal.{{sfn|ref=Heather, Robertson & Derek|Heather, Robertson & Derek|2005|p=171}}
 
Počátkem [[21. století]] podnítila ornitoložka Susan Cunningham výzkumy zobáků kiviů a jejich smyslu pro vibrace. Cuningham přišla na to, že kiviům pomáhá při lokaci potravy i další smysl, kterým je schopnost zaznamenávat i sebemenší vibrace způsobené pohybem hmyzu. Kivi vnímá tyto vibrace pomocí „senzorů” umístěných na konci zobáku. Je dokonce možné, že je tento smysl při lokaci potravy důležitější než [[čich]]. Podobný smysl byl popsán i u ptáků z čeledi [[slukovití]]. Ti jsou však jen vzdálenými příbuznými kiviů a spíšenejspíše se bude jednatjedná o příklad [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Cunningham
| jméno1 = Susan
 
== Vztah k lidem ==
Kiviho je velmi těžké spatřit a je „mnohem častěji viděnslyšen než slyšen”viděn”. Důvody jsou ty, že kivi je aktivní hlavně v noci, je poměrně plachý a jeho biotop je většině lidem těžko přístupný. Spíše se tak lidé setkávají pouze se znaky přítomnosti kiviho jako je peří, stopy v bahně nebo jeho noční křik.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=75}} Následkem extrémnějšího habitatu než u ostatních kiviů a relativní stabilností populace se jedná o nejméně studovaný druh kiviů.{{sfn|ref=Andrews|Andrews et al.|1990|p=78}}<ref name="kiwisforkiwi-gsk">{{Citace elektronické monografie
| titul = Great Spotted Kiwi
| url = https://www.kiwisforkiwi.org/about-kiwi/kiwi-species/great-spotted-kiwi/
* {{en}} [http://pwt.org.nz/ Paparoa Wildlife Trust] – organizace, jejíž hlavní cíl je ochrana kivi Haastova
 
{{Portály|Ptáci}}{{Dobrý článek}}
 
[[Kategorie:Kiviovití]]