Citoslovce: Porovnání verzí

Odebráno 15 bajtů ,  před 1 rokem
m
Revert posledních dvou editací - zřejmě šlo o experimentální editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
m (Revert posledních dvou editací - zřejmě šlo o experimentální editace)
značky: ruční vrácení zpět editor wikitextu 2017
'''Citoslovce''' (''interjekce'') je [[ohýbání|neohebný]] [[slovní druh]], který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky. Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem [[věta (lingvistika)|věty]]. Citoslovce mohou sloužit také na vyplnění prázdných částí věty. Od ostatních slov (jestliže se cítí jako samostatné) se oddělují čárkou nebo vykřičníkem. Jen některá, zvláště taková, která označují zvuky, někdy nahrazují slovesný [[přísudek]]. Taková citoslovce se čárkami neoddělují.
Citoslovcím jsou sémanticky i syntaktickou funkcí blízké [[ideofony]], slovní druh, který onomatopoicky vyjadřuje zvuk, pohyb či způsob. Vytváří jakýsi „zvukový obraz“. Ve větě mají funkci přísudku nebo častěji [chcang[Příslovečné určení|příslovečného určení]]. Na ideofony je bohatá např. [[japonština]], [[baskičtina]] či africké jazyky, v [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] jsou vzácné. Z českých slov lze jako ideofony interpretovat např. slova ''cik cak'', ''halabala'' apod.
[Příslovečné určení|příslovečného určení]]. Na ideofony je bohatá např. [[japonština]], [[baskičtina]] či africké jazyky, v [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] jsou vzácné. Z českých slov lze jako ideofony interpretovat např. slova ''cik cak'', ''halabala'' apod.
Citoslovce se zřejmě vyskytují ve všech jazycích.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čermák
|-
| Nálady a city
| au, ach, br, grr,chcang fuj, jé, uí, uf
, fuj, jé, uí, uf
|-
| Vůle mluvčího