Láčkovka rádža: Porovnání verzí

Kromě lovu drobných živočichů získává láčkovka rádža živiny díky výhodnému [[mutualismus|mutualistickému]] vztahu s&nbsp;drobnými savci, především s&nbsp;tanou horskou (''Tupaia montana'').<ref name=":15">{{Citace periodika|příjmení=Greenwood|jméno=Melinda|příjmení2=Clarke|jméno2=Charles|příjmení3=Lee|jméno3=Ch'ien C.|titul=A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community|periodikum=PLOS ONE|datum=2011-06-14|ročník=6|číslo=6|strany=e21114|issn=1932-6203|pmid=21695073|doi=10.1371/journal.pone.0021114|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0021114|datum přístupu=2016-09-01}}</ref> Rostlina láká tanu na sladký nektar na spodní straně víčka (víčko má zespodu zelenou a modrou barvu, na jejichž odpovídající vlnové délky jsou tany obzvláště citlivé<ref>{{Citace periodika|příjmení=Moran|jméno=Jonathan A.|příjmení2=Clarke|jméno2=Charles|příjmení3=Greenwood|jméno3=Melinda|titul=Tuning of color contrast signals to visual sensitivity maxima of tree shrews by three Bornean highland Nepenthes species|periodikum=Plant Signaling & Behavior|datum=2012-10-01|ročník=7|číslo=10|strany=1267–1270|pmid=22902686|doi=10.4161/psb.21661|url=http://dx.doi.org/10.4161/psb.21661|datum přístupu=2016-09-01}}</ref>). Tany během krmení do rostliny kálí, abya&nbsp;z sijejich tak[[výkal]]ů označilyzískává územíláčkovka živiny, hlavně dusík.<ref name=":18" /><ref name=":16">{{Citace elektronického periodika|titul=Nepenthes Rajah: The King of the Pitcher Plants|periodikum=Atlas Obscura|url=http://www.atlasobscura.com/places/nepenthes-rajah-the-king-of-the-pitcher-plants|datum přístupu=2016-09-01}}</ref> a&nbsp;z jejich [[výkal]]ů získává láčkovka živiny, hlavně dusík.<ref name=":18" /> Vzhledem k&nbsp;tomu, že tamy mají tany krátká střeva a&nbsp;potrava trávicím ústrojím prochází rychle, je jejich trus obzvláště výživný. Jeden jedinec dokáže pozřít všechen nektar na jednom víčku, avšak někdy se může na jedné láčkovce krmit i&nbsp;více tan současně.<ref name=":15" />

Dosud byly popsány jen tři druhy láčkovek využívajících vzájemné výměny živin se savci, všechny se nacházejí na Borneu. Kromě láčkovky rádža navštěvuje tana horská za stejným účelem ještě také [[Láčkovka Lowova|láčkovku Lowovu]] a&nbsp;''[[Nepenthes macrophylla|N.&nbsp;macrophylla]]''.<ref name="Clarke et al">{{Citace periodika | příjmení = Clarke | jméno = Charles | titul = Mutualism between tree shrews and pitcher plants | periodikum = Plant Signaling & Behavior | ročník = 5 | číslo = 10 | datum = 2010-10-01 | strany = 1187–1189 | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3115346/ | jazyk = anglicky | doi = 10.4161/psb.5.10.12807 | příjmení2 = Moran | jméno2 = Jonathan A. | příjmení3 = Chin | jméno3 = Lijin}}</ref> Láčkovka rádža je však jediný známý druh, který je navštěvovaný hned dvěma savci a&nbsp;který od nich může získávat živiny ve dne i&nbsp;v&nbsp;noci. V&nbsp;roce 2011 byl totiž uveden další mutualistický vztah láčkovky rádža, a&nbsp;sice s&nbsp;krysou ''[[Rattus baluensis]]''. Zatímco tana horská láčky navštěvuje hlavněpouze během dne (z&nbsp;238 návštěv, které byly zaznamenány ve studii z&nbsp;roku 2011, nebyla ani jedna v&nbsp;noci), ''R. baluensis'' tak činí častěji v&nbsp;noci (z&nbsp;27 návštěv jich bylo 21 v&nbsp;noci a&nbsp;6 ve dne). Jedna návštěva láčkovky u&nbsp;tany horské trvá průměrně 20&nbsp;sekund, u&nbsp;''Rattus baluensis'' 35 sekund. Rovněž trus obou zvířat je odlišný, tany horské jej mají měkký, tmavě zbarvený a&nbsp;silně páchnoucí, trus u&nbsp;''Rattus baluensis'' je spíše světlejší, tvrdší a&nbsp;páchne málo. Fakt, že krysa směřuje část svých návštěv do nočních hodin, zmenšuje riziko přímého konfliktu s&nbsp;konkurenční tanou a&nbsp;zároveň umožňuje úplnější využití nektaru, neboť láčkovka rádža ho produkuje po celých 24&nbsp;hodin denně. Možnost přísunu živin z&nbsp;trusu ve dne i&nbsp;v&nbsp;noci ještě více zvyšuje konkurenční výhodu láčkovky rádža oproti jiným láčkovkám.<ref name=":15" />