Louis Raduit de Souches: Porovnání verzí

Přidáno 445 bajtů ,  před 1 rokem
→‎V rodné Francii: doplnění údajů - VIZ web římskokat.farnosti H.Mašůvek, kniha Švédové před Brnem + osobní znalost kostela sv. Jakuba Staršího v Brně, Jakubské náměstí .
(doplnění informací)
(→‎V rodné Francii: doplnění údajů - VIZ web římskokat.farnosti H.Mašůvek, kniha Švédové před Brnem + osobní znalost kostela sv. Jakuba Staršího v Brně, Jakubské náměstí .)
[[Soubor:Coat of arms of Louis Raduit de Souches on Spilberk.jpg|left|thumb|Erb Jeana-Louise Raduita de Souches na druhém nádvoří brněnského hradu [[Špilberk]]u]]
=== V rodné Francii ===
Jako [[Protestantismus|protestant]] francouzského, původua to francouzský kalvinista(ve Francii zvaní hugenoti) nejprve bojoval na straně [[Hugenoti|hugenotů]] [[Obléhání La Rochelle (1627–1628)|během obléhání]] svého rodného města [[La Rochelle]] (1627-28). Poté odešel z [[Francie]] a vstoupil do řad [[Švédská armáda|švédské armády]]. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a(jeho přidalnadřízený, švédský generál jej odsoudil k trestu smrti, povedlo se mu však uprchnout) a přeběhnul na stranu rakouských [[Habsburkové|Habsburků]] ([[1642]]).
 
=== V habsburských službách ===
Roku [[1642]] na přímluvu [[Leopold I. Vilém|arcivévody Leopolda Viléma]] vstoupil do [[Císařská armáda Svaté říše římské|císařské armády]], v jejíchž řadách se vyznamenal během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] na [[Morava|Moravě]]. Za svou statečnost při [[Obléhání Olomouce (1643)|obléhání Olomouce]] byl císařem jmenován do čela pluku dragounů. 14. března [[1645]] jej císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] jmenoval velitelem [[Brno|Brna]].
 
Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich,ostatní byli obyvatelé Brna) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů [[Lennart Torstenson|generála Torstensona]] s podporou jízdy sedmihradského [[Jiří I. Rákóczi|knížete Rákocziho]] ([[Obléhání Brna (1645)|obléhání]] trvalo od [[3. květen|3. května]] do [[23. srpen|23. srpna]] [[1645]]). Za svůj mimořádný výkon si hrabě de Souches vydobyl uznání z nejvyšších míst a jeho kariéra strmě stoupala. Dne 27. října 1645 byl povýšen do hodnosti [[Vrchní polní vachmistr|vrchního polního vachmistra]] a později 2. května 1646 a do [[Svobodný pán|panského stavu]]. O rok později se stal nejdříve [[generálmajor]]em a roku [[1648]] [[maršál]]em a velitelem císařských vojsk na [[Morava|Moravě]].
 
V letech 1646–1648 se také vyznamenal při při [[obléhání Korneuburgu (1646)]] a znovudobytí obsazených míst Švédy (v dubnu 1646 podařilo se mu zpět dobýt zámky [[Mikulov (zámek)|Mikulov]] na jižní Moravě a [[Mailberg (zámek)|Mailberg]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]). 8. září 1648 byl povýšen do hodnosti [[polní podmaršálek|polního podmaršálka]].
 
=== Další činnost ===
Po skončení třicetileté války se stal vrchním velitelem pohraničního vojska a nechal posílit opevnění (dnes slovenského) [[Leopoldov]]a. V roce [[1658]] vypracoval projekt přestavby [[Pevnost Olomouc|olomoucké pevnosti]]. Roku [[1659]] bojoval v [[Pomořansko|Pomořansku]] proti Švédům a posléze se v roce 1664 účastnil bojů proti [[Osmanská říše|Turkům]] v [[Uhersko|Uhrách]] a mimo jiné osvobodil slovenské město [[Nitra|Nitru]]. Přes veškeré jeho úspěchy však na něj, coby rodilého Francouze, někteří z císařského armádního velení pohlíželi s určitou nedůvěrou. Město [[Brno]] si jej velmi vážilo a byl nazýván největším Brňanem 17. století.
 
== Závěr života a smrt ==
[[Soubor:Brno sv. Jakub hrobka de Souches celek 1.jpg|náhled|Hrobka hraběte de Souches v [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostele sv. Jakuba]] v [[Brno|Brně]]]]
Konec života prožil na svých statcích na jihozápadní Moravě s centrem panství v [[Jevišovice (starý zámek)|Jevišovicích.]] Panství zahrnovalo [[Bojanovice (okres Znojmo)|Bojanovice]], [[Černín]], [[Hluboké Mašůvky]], [[Pavlice]], [[Střelice (okres Znojmo)|Střelice]] a [[Únanov]]. V roce [[1680]] založil při prameni léčivé vody v [[Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]] kapli, do níž věnoval sošku [[Panna Maria de Foy|Panny Marie de Foy]], kterou získal na svých válečných taženích na území dnešní Belgie. Kaple byla postavena na místě starší dřevěné stavby - bylo zde potní místo už ve 14.stol.,za vlády lucemburských markrabat Karla(Karla IV.) a jeho bratra Jana Jindřicha. Hluboké Mašůvky se tak opět staly hojně navštěvovaným [[Poutní místo|poutním místem]]. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal [[14. srpen|14. srpna]] [[1675]], byly jeho ostatky uloženy v [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostele sv. Jakuba Staršího]] v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku [[1717]] významný brněnský architekt [[Mořic Grimm]]. Nachází se za hlavním oltářem.
 
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na [[Špilberk]]u umístěna jeho [[busta]], a to na [[bastion]]u napravo za [[brána|branou]] od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.
Neregistrovaný uživatel