Martin Středa: Porovnání verzí

Přidáno 1 579 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Úcta a snahy o svatořečení: oprava pravopisných chyb a doplnění textu - VIZ www.jesuit.cz/brno a gotobrno.cz , akce Den Brna
m (Robot: oprava ISBN)
(→‎Úcta a snahy o svatořečení: oprava pravopisných chyb a doplnění textu - VIZ www.jesuit.cz/brno a gotobrno.cz , akce Den Brna)
značky: editace z Vizuálního editoru možné problémové formulace
| strany =
| isbn =
}}</ref> byl Martin Středa už za svého života považován za svatého. Legenda praví, že Martinovi se měla během modlitby zjevit Panna Maria a slíbit mu, že pokud se bude město Brno držet Boha, nebude dobyto švédskými vojsky. Legenda dále hovoří o splnění Martinova proroctví zázračnou ochranou Panny Marie v podobě obrazu Madony [[Svatotomská|Svatotomské]] (byl tehdy v kostele sv.Tomáše Apoštola, po přestěhování augustiniánů na Staré Brno přemístěn do tamní baziliky, kde je dodnes /srpen 2020/ ).
 
Martin také předpovídal s neobyčejnou přesností jednotlivé útoky bějemběhem obléhání. Je uváděno, že poslední kuledělová koule, vypálená během obléhání města Brna v roce 1645, jehož se Martin Středa aktivně účastnil jak jako obránce, tak i modlitbami, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně státležet.
 
Říkalo se o něm, že je anděl a pro jeho vlastnosti si jej hluboce vážili i velcí císařové, [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] a [[Leopold I.]]<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.
 
císařský vojevůdce polní maršálek L. [[Raduit de Souches|Raduit hrabě de Souches]] údajně měl obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v [[Jevišovice|Jevišovicích]] k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek prévěprávě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickéukatolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.
 
Při otevření hrobu r. 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.
 
Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod "Závod Martina Středy". Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za "Závod mladých svazarmovců"<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Martin Středa (Stredonius)
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-12
}}</ref>. R.1995 se o slavnosti Nanebevzetí P.Marie,tedy 15.srpna,začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších sv. a dalších akcích M.Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen-srpen 1645). Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované [[Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty|duchovní centrum]] v [[Lesná (Brno)|Brně- Lesná]]. Dne 11.listopadu 2009 byl v jezuitském kostele(kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Katolické církve Benedikt XVI.(v úřadu : duben 2005-28.2.2012 - rezignoval - od své rezignace to je katolický pontifik-biskup Říma). Dne 27.ledna 2012 byla v Národním divadle v Brně(budově Mahenova divadla) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská. Její děj popisuje obléhání Brna švédsko-německo-sedmihradským vojskem(velel mu švédský vojevůdce L.Torstenson) v květnu-srpnu 1645.Významnou postavou v ní je i M.Středa. V l. 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha P. Martina Středy,SJ. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí P.Marie v Brně. Bude stát vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.
}}</ref>. Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované [[Duchovní centrum P. Martina Středy a blahoslavené Marie Restituty|duchovní centrum]] v [[Lesná (Brno)|Brně- Lesná]].
 
K odkazu Martina Středy se přihlásil Spolek Stredonius, který se v roce 2018 pokusil soudní cestou zabránit konání divadelního představení „Naše násilí a vaše násilí“ režiséra Olivera Frljiće v Divadle Husa na provázku v Brně.
 
Jezuitský řád připravuje kanonizacijeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Úvod - P. Martin Středa SJ
| periodikum = P. Martin Středa SJ
Neregistrovaný uživatel